Činnost pravěkého člověka rozhodně nevrcholila jen nečinným posedáváním u ohně či kreslením obrazců na nudou oplývající šedé stěny jeskyně. Letošní studie mezinárodního vědeckého týmu, jehož součástí byli i naši odborníci, přišla s překvapivým zjištěním, že lidé už tehdy intenzivně cestovali přes Lamanšský průliv v touze po vzkvétajícím obchodu a kulturním obohacení.

Jak odborníci k těmto zjištěním dospěli? Pomohla jim k tomu léty ověřená analýza DNA, která byla aplikována na osm set pravěkých lidí, načež odhalila, že příchozí na jih Británie mezi lety 1300 až 800 před naším letopočtem tvořili zhruba polovinu genetického původu pozdějších populací.

Časy vzkvétajícího obchodu

Právě střední až pozdní doba bronzová představovala podle vědců období, kdy se usedlé zemědělské komunity rozšířily po jižní Británii a začaly tam rozvíjet rozsáhlé obchodní stezky, které umožnily převážení rud pro výrobu bronzu.

Rozšíření bronzových artefaktů a surovin také svědčí o obchodních sítích propojujících rozsáhlé části Evropy. „Dlouho jsme se domnívali, že dálková mobilita byla omezená jen na malé procento populace, jako byli obchodníci nebo malé skupiny válečníků.

Tato nová genetická data ale ukazují, že se této mobility účastnilo značné množství lidí z celého spektra společnosti,“ vysvětluje archeolog Ian Armit z Univerzity v Yorku.

Taková mírumilovná mísení

Odborníci dospěli ke zjištění, že se nově příchozí lidé začali zejména mezi lety 1000 a 875 před Kristem ve velkém mísit s obyvateli jižní Británie. Rozbor nasbíraných dat ovšem prokázal, že se tak nedělo v důsledku nějakých nevítaných vojenských invazí či mohutných migrací, jako spíše v důsledku mírných a dlouhodobých kontaktů za účelem obchodu, popřípadě smíšených manželství či jistých rodinných vazeb mezi územím dnešní Británie a pevninskou Evropou.

Vědci se domnívají, že mezi tyto nově příchozí spadali zejména lidé z komunit žijících na území dnešní Francie či přilehlých částí Evropy.

Pokračování článku v aktuálním čísle časopisu Panorama 21. STOLETÍ.