S více než osmi sty tisíci kilometry čtverečními je Pákistán čtyřiatřicátým největším státem světa. Česká republika by se do něj vešla více než desetkrát. Třetina této velké země je přitom kvůli katastrofickým záplavám v současnosti pod vodou..
Ničivé záplavy v Pákistánu jsou podle odborníků „varovným signálem“ pro celý svět ohledně hrozeb změny klimatu. Proč k této katastrofě dochází právě v Pákistánu, má řadu příčin.
Z celkové produkce emisí skleníkových plynů má Pákistán v globálním měřítku na svědomí méně než jedno procento. Jeho geografická poloha ho však činí mimořádně zranitelným vůči změně klimatu. Nachází se totiž v oblastech, které jsou vystaveny působení dvou hlavních povětrnostních systémů.
Jeden z nich může způsobit vysoké teploty a sucho, jako byla březnová vlna veder, a druhý pak přináší monzunové deště. Většina obyvatel Pákistánu přitom žije podél řeky Indus, která se během monzunových dešťů rozvodní a může způsobit záplavy.
V důsledku globálního oteplování se zvyšuje teplota vzduchu a moře, což vede k většímu výparu. Teplejší vzduch dokáže zadržet více vlhkosti, což způsobuje intenzivnější monzunové deště. „Průměrné množství srážek v indickém letním monzunovém období se v důsledku změny klimatu zvýší,“ upozorňuje klimatoložka Anja Katzenbergerová z Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu.
V Pákistánu napršelo od června do srpna téměř o 190 % více srážek, než je jeho třicetiletý průměr – celkem dosáhly 390,7 mm.
Nejde však jen o monzunové deště. V případě Pákistánu hraje důležitou roli ještě jeden faktor, a tím jsou obrovské ledovce. Severní oblast země je někdy označována jako třetí pól, protože mimo polární oblasti není nikde jinde tolik ledovců jako právě zde.
Ty nyní rychle tají. V regionu se vytvořilo už více než 3 000 nových jezer, z nichž nejméně tři desítky jsou bezprostředním rizikem. Hrozí jejich přelití, v ohrožení je sedm milionů lidí. Pákistánská vláda a OSN se snaží snížit riziko těchto náhlých povodní instalací systémů včasného varování a ochranné infrastruktury.
Podle klimatologa Fahada Saeeda navíc povodně postihují lidi s nejmenší uhlíkovou stopou. „Oběti žijí v domech z hlíny a nemají téměř žádné prostředky – prakticky ničím nepřispěli ke změně klimat.“ Saeed upozorňuje, že záplavy jsou „naprosto varovným signálem“ pro vlády na celém světě, které na několika po sobě jdoucích klimatických konferencích OSN slíbily, že se budou zabývat změnou klimatu.
„To vše se děje v době, kdy se svět oteplil o 1,2 °C – jakékoli další oteplení nad tuto hodnotu je pro mnoho lidí v Pákistánu rozsudkem smrti,“ dodává.