Domů     Příroda
Bylinka bude závodním koním pomáhat s regenerací
Dagmar Garciová 12.7.2022
Foto: Pixabay

S jaterními problémy pomůže bylinka ostropestřec mariánský, jejíž regenerační účinky jsou známé odnepaměti. Majestátní nejčastěji pěstovaná bylina původem z Kanárských ostrovů a středomoří je doslova záchranou pro naše poškozená játra, která již „melou z posledního“.

Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) neboli mariánský bodlák se ukázal být vhodný jako doplněk stravy pro závodní koně. Nový léčebný přístup testují odborníci z Mendelovy univerzity v Brně.

Koně určeni pro závody jsou vystavováni dlouhodobé fyzické zátěži, s čímž se pojí celá řada potíží srdečními svaly počínaje, narušením kosterní svaloviny, metabolismu a jaterních buněk konče. Speciálně upravená strava, jež by se koním pravidelně podávala, by mohla tyto příznaky zmírnit.

Krom koní by výsledky výzkumu mohly nalézt uplatnění i u dalších zvířat a dokonce i v případě lidí. „Látky obsažené v semeni ostropestřece mají potenciální vliv na zmírnění nebo prevenci negativních důsledků fyzické zátěže na organismus, mohou pozitivně ovlivnit i energetický metabolismus během samotné fyzické zátěže sportovních koní,“ uvedla výzkumnice Hana Dočkalová z Ústavu výživy zvířat a pícninářství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Foto: Pixabay

Zdravý zdroj energie

Vědci ostropestřec vyzkoušeli v praxi v hřebčíně v Tlumačově na Zlínsku, kde tamní koně dostávali stravu v podobě granulí s příměsí ostropestřce mariánského. Zdraví koní bylo sledováno pomocí pravidelných krevních rozborů a pro přesnější a okamžité údaje byly monitorovány fitness hodinkami s GPS, připnutými například k uzdečce, a hrudními pásy pro objektivní posouzení výsledků.

Experimentu se zúčastnilo celkem 14 koní, z nichž bylo 7 krmeno upravenou směsí a zbylých 7 dostávalo běžné krmivo. Denní dávka granulové směsi s ostropestřecem byla dva kilogramy – jeden kilogram ráno a druhý večer.

Program koní zůstal stejný jako každý jiný pracovní den, pravidelně trénovali, přičemž jejich aktivita byla zaznamenávána a grafy z hodinek byly archivovány.

Prokážou se jeho benefity v praxi?

Sběr dat trval do konce letošního června a během léta budou vědci nasbírané údaje porovnávat a vyvodí z nich nějaký závěr. Výsledky tříletého vědeckého projektu, jenž byl financován Technologickou agenturou České republiky, by měly být k dispozici během roku 2022, avšak dle vyjádření odborníků byli jisté rozdíly patrné již během experimentu.

Podle Hany Dočkalové se jisté pokroky projevily na krevních biochemických parametrech, a to že u sledovaných koní, kteří dostávali ostropestřec, oproti těm koním, kteří ostropestřec nedostávali, dokázal jejich organismus mít po fyzické zátěži nižší hodnoty neesterifikovaných mastných kyselin.

Foto: Pixabay

„Zároveň u těchto koní došlo k rychlejšímu návratu stresového hormonu kortizolu do klidových hodnot. Koně se rychleji vyrovnávají se stresem spojeným s fyzickou zátěží,“ doplnila vědkyně. „Každý rok tyto hřebce připravujeme na základní zkoušky výkonnosti, tím pádem je dáváme do zátěže.

Zkouška ostropestřece je vlastně zkouškou toho, jestli budou tito hřebci snášet zátěž lépe,“ řekl David Olejníček, ředitel Zemského hřebčína v Tlumačově.

Stoupá na žebříčku popularity

Ostropestřec mariánský se stává čím dál oblíbenější bylinkou. Výtažky z jeho semen nalézají uplatnění zejména při léčbě toxicko-metabolického poškození jater a jaterních chronických onemocnění. Mezi stěžejními látkami rostliny je tzv.

sylimarin, což je soubor velice silných a zásadních antioxidantů s protizánětlivými, antivirovými a antioxidačními účinky a právě díky sylimarinu jsou játra detoxikována a regenerována. Sylimarin se váže na receptory membrán jaterních buněk, které propouštějí jedovaté látky, a tím zabraňuje jejich vniknutí do jaterní tkáně.

Obrovskou mýlkou je tvrzení, že není nutné ostropestřec brát v případě zdravých jater, ale je třeba si uvědomit, že játrům škodí i nezdravý životní styl v podobě nedostatku pohybu a špatného stravování.

Pravidelnou „ostropestřecovou kúrou“ se tak rozhodně nedá nic zkazit. Veškeré účinky jsou navíc podloženy několika vědeckými studiemi. Kromě komplexu antioxidantů obsahuje bylina také cenné nenasycenné mastné kyseliny, díky nimž je usnadněno vstřebávání vitamínů a minerálů a které jsou důležitou podporou správného fungování imunitního systému.

Foto: Pixabay

Rostlina je z téměř 30 % tvořena bílkovinami a z dalších 30 % rostlinnými oleji. Konkrétně se jedná o kombinaci kyseliny olejové, linolové a dalších nenasycených mastných kyselin. Aminokyseliny ostropestřece pak působí jako zdroj regenerace organismu.

Ostropestřec obsahuje velmi silnou kombinaci látek, mezi nimiž je i řada vitamínů, minerálů, flavonoidů, silic, vláknin, bílkovin a sacharidů.

Související články
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
Kaloni bývají s netopýry často zaměňováni, případně s nimi takříkajíc házeni do jednoho pytle. Sice také náležejí do řádu letounů, spadají však do jiného podřádu. Podobnosti mezi nimi existují, ostatně i kaloni jsou obratní letci a odpočívají zavěšeni za nohy. Od netopýrů je nicméně odlišuje řada znaků. Ty nejviditelnější se týkají jejich fyzického vzhledu. Oproti […]
Na první pohled připomínají drobná ozubená kola, krajkové brože nebo skleněné květiny. Ve skutečnosti se díváme na rozsivky, jednobuněčné řasy, které si kolem těla stavějí schránky z oxidu křemičitého. Na fotografii Daniela Hana se navíc usadily na povrchu korálových řas. Vznikla tak podivuhodná mikroskopická zahrada, v níž se potkává sklářské umění přírody s mořským životem. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
epochaplus.cz
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
Zatčení templářů, výbuch kosmické lodi, havárie obřího letadla i potopení luxusní výletní lodi. Pátek třináctého má v historických kronikách několik mimořádně dramatických zápisů. Člověk skoro získává dojem, že si osud právě na toto datum schovává ty nejhorší scénáře. Jenže vedle tragédií se odehrávají také překvapivé, kuriózní a dokonce radostné události. Pojďme se podívat, co se
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
V zajetí biorytmů: Řídí celý náš život?
enigmaplus.cz
V zajetí biorytmů: Řídí celý náš život?
Dívka nervózně skousne ret. Oči zklamaně bloudí po biorytmické kalkulačce. Výpočet nic dobrého nevěstí. O hodinu později již sedí s kamarádkou nad šálkem filtrované kávy. „Tak jak ti dopadl ten pohovo
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz