Domů     Příroda
S Davidem Attenboroughem za objevem desetiletí!
Martin Macourek 10.3.2022

Když se onen pár procházel kolem čerstvě vykopaného štěrkoviště nedaleko anglického Swindonu, vůbec netušil, že za pár okamžiků učiní zásadní objev pro světovou archeologii. Ze země tam tehdy trčela zkamenělá kost mamutí nohy..

Sally a Neville Hollingworthovi jsou přitom sami vášnivými amatérskými lovci zkamenělin, a tak to byl současně i objev jejich života. Ta kost totiž byla jen špičkou ledovce. Tedy spíše mamutího hřbitova ve starém prehistorickém korytě řeky Temže.

Poté, co se Hollingworthovi vrátili na místo činu, tentokrát už lépe vybaveni, podařilo se jim vykopat další kosti a kly, ale také kamennou „ruční sekeru“, která byla vyrobena člověkem. To by pořád nebylo nic tak zvláštního.

Jenže později se ukázalo, že původ naleziště podle všeho není „pouhé“ desítky tisíc let, ale dokonce až stovky tisíc let do minulosti.

Je zvláštní, že se na jednom místě nachází tolik mamutů. Co se s nimi stalo? Proč jsou jejich kosti takto koncentrovány? Jak vlastně zemřeli? Mohli je naši předci záměrně vybít? Nebo došlo k nějaké katastrofě, o které teď nevíme?

Z pozdějšího zkoumání specialisty na evoluci mamutů Dr. Stephena Zhanga vyplývá, že mohlo jít o mamuty stepní. Což je prastarý druh mamuta, který existoval ještě před známějším mamutem srstnatým. Odhaduje to na základě zkoumání mamutích zubů.

Kromě pozůstatků mamutů našel tým archeologů, který na místě kopal, také kosti stepních bizonů z doby ledové, medvěda hnědého a dalších savců z prehistorického období.

Zajímavé ale je, že bližší vodítka výzkumnému týmu poskytují i úplně obyčejné, ale dokonale zachovalé šnečí ulity, které prozrazují informace o prostředí v časoprostoru, v němž se vyskytovali právě i mamuti.

Na základě laboratorního zkoumání vzorků půdy došli vědci k závěru, že naleziště je staré přibližně 215 tisíc let.

Naleziště je unikátní tím, že se na něm našlo větší množství kamenných nástrojů, které leží v těsné blízkosti mamutích kostí. Z toho by se dalo usuzovat, že neandrtálci, kteří byli potvrzeni jako ti, kteří na místě zanechali ony nástroje, mohli zvířata porazit a následně jejich pozůstatky pochovat na tomto obřím pohřebišti.

Jisté je, že se jedná o natolik unikátní nález, že se dá hovořit i o tom, že podobný se podaří realizovat jednou za generaci.

K týmu expertů se tentokrát přidal i Sir David Attenborough, známý jako renomovaný moderátor televizních dokumentů o přírodě. Jednodílný dokument Attenborough a pohřebiště mamutů bude mít premiéru na kanálu Viasat Nature v neděli 13 března ve 13:30.

Trailer: 

https://youtu.be/G1A8xvAxj0Q

Související články
Příroda Technika 13.8.2026
Plastový obal nebo ojetá pneumatika mají po skončení své služby nepříjemný problém. Materiál, ze kterého jsou vyrobené, jen tak nezmizí. Část podobného odpadu proto končí ve spalovnách nebo na skládkách. Česká společnost ENRESS ale ukazuje, že existuje i jiná cesta. Pomocí vysokých teplot dokáže z obtížně recyklovatelného odpadu znovu získat suroviny využitelné v průmyslu. Právě […]
Mračno much se snáší k nádobě, umístěné v otevřené krajině. Přitahuje je „vůně“, které zkrátka nedokážou odolat – rozkládající se kuřecí játra. Jde však o past. Mouchy se tak nedobrovolně stanou součástí výzkumu ohledně šíření tasemnice mezi jeleny wapiti. Mouchy, komáři a další dotěrný hmyz se netěší právě dobré pověsti – i s ohledem na […]
Klepítkatci jsou členovci pojmenovaní podle klepítek neboli chelicer. Ty jsou přeměněným prvním párem končetin a skládají se ze dvou či tří článků. Že české označení klepítka nemusí být úplně přiléhavé, svědčí fakt, že výraz chelicery vychází z řeckého slova chélé, jež lze přeložit i jako dráp. Chelicery mohou bodat, kousat, efektivně manipulovat s potravou, mohou […]
Historie Příroda 11.8.2026
Vědci se domnívají, že zahájení konzumace masa bylo oním zlomovým bodem, díky kterému se lidské mozky mohly začít zvětšovat, což nám dalo kognitivní náskok před jinými druhy. Nejnovější studie však upozorňuje na to, že zřejmě i cukry sehrály v tomto procesu významnou roli… Během 4 milionů let lidské evoluce se náš mozek zvětšil z přibližně […]
Zoborožec kaferský je bez jakýchkoli debat impozantním ptákem s rozpětím křídel až 170 centimetrů. Přirozeným prostředím jsou mu africké savany, kterými si zpravidla vykračuje – drží se totiž spíše při zemi. Nicméně v přírodě je tento druh na úbytě, patří ke zranitelným živočichům. V zoo ve stověžaté metropoli se zoborožci kaferští objevili již před více […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz