Domů     Příroda
S Davidem Attenboroughem za objevem desetiletí!
Martin Macourek 10.3.2022

Když se onen pár procházel kolem čerstvě vykopaného štěrkoviště nedaleko anglického Swindonu, vůbec netušil, že za pár okamžiků učiní zásadní objev pro světovou archeologii. Ze země tam tehdy trčela zkamenělá kost mamutí nohy..

Sally a Neville Hollingworthovi jsou přitom sami vášnivými amatérskými lovci zkamenělin, a tak to byl současně i objev jejich života. Ta kost totiž byla jen špičkou ledovce. Tedy spíše mamutího hřbitova ve starém prehistorickém korytě řeky Temže.

Poté, co se Hollingworthovi vrátili na místo činu, tentokrát už lépe vybaveni, podařilo se jim vykopat další kosti a kly, ale také kamennou „ruční sekeru“, která byla vyrobena člověkem. To by pořád nebylo nic tak zvláštního.

Jenže později se ukázalo, že původ naleziště podle všeho není „pouhé“ desítky tisíc let, ale dokonce až stovky tisíc let do minulosti.

Je zvláštní, že se na jednom místě nachází tolik mamutů. Co se s nimi stalo? Proč jsou jejich kosti takto koncentrovány? Jak vlastně zemřeli? Mohli je naši předci záměrně vybít? Nebo došlo k nějaké katastrofě, o které teď nevíme?

Z pozdějšího zkoumání specialisty na evoluci mamutů Dr. Stephena Zhanga vyplývá, že mohlo jít o mamuty stepní. Což je prastarý druh mamuta, který existoval ještě před známějším mamutem srstnatým. Odhaduje to na základě zkoumání mamutích zubů.

Kromě pozůstatků mamutů našel tým archeologů, který na místě kopal, také kosti stepních bizonů z doby ledové, medvěda hnědého a dalších savců z prehistorického období.

Zajímavé ale je, že bližší vodítka výzkumnému týmu poskytují i úplně obyčejné, ale dokonale zachovalé šnečí ulity, které prozrazují informace o prostředí v časoprostoru, v němž se vyskytovali právě i mamuti.

Na základě laboratorního zkoumání vzorků půdy došli vědci k závěru, že naleziště je staré přibližně 215 tisíc let.

Naleziště je unikátní tím, že se na něm našlo větší množství kamenných nástrojů, které leží v těsné blízkosti mamutích kostí. Z toho by se dalo usuzovat, že neandrtálci, kteří byli potvrzeni jako ti, kteří na místě zanechali ony nástroje, mohli zvířata porazit a následně jejich pozůstatky pochovat na tomto obřím pohřebišti.

Jisté je, že se jedná o natolik unikátní nález, že se dá hovořit i o tom, že podobný se podaří realizovat jednou za generaci.

K týmu expertů se tentokrát přidal i Sir David Attenborough, známý jako renomovaný moderátor televizních dokumentů o přírodě. Jednodílný dokument Attenborough a pohřebiště mamutů bude mít premiéru na kanálu Viasat Nature v neděli 13 března ve 13:30.

Trailer: 

https://youtu.be/G1A8xvAxj0Q

Související články
Když vinař vylisuje poslední kapku moštu, zůstane mu hromada zbytků – slupky, semena, stopky. Pro většinu lidí bezcenný odpad, pro vědce z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) ale hotový poklad. Z matoliny, jak se této směsi říká, se totiž může stát surovina, která najde cestu do pekáren, kosmetických salónů i do průmyslových dílen. […]
Medicína Příroda 12.11.2025
Rozhodně se neřadí k zástupcům živočišné říše, kteří by se mezi lidmi těšili nějaké oblibě. A to nejen kvůli svému vzhledu. Upíři se totiž, jak napovídá jejich název, živí krví. Kromě toho jsou také přenašeči obávané smrtelné nemoci Upíři obecní žijí v oblastech Střední a Jižní Ameriky. Jedná se o druh netopýra, který napadá hospodářská […]
Příroda 10.11.2025
Zničující vedro patří k palčivým problémům souvisejícím se změnami klimatu. Na svém kontě už má mnoho lidských životů. Nedávno navíc výzkum víc jak stovky špičkových odborníků přišel s šokujícím závěrem, jež se této problematiky týká V posledních letech byl vliv lidské činnosti na zvyšování teplot studován opakovaně. Vědci ve svých modelech vycházeli ze dvou scénářů […]
Většina rostlin potřebuje k tomu, aby vzkvétala, přijímat dusík, často obsažený v umělých hnojivech. Jen některé se bez něj obejdou. A právě na ně se zaměřili vědci, aby studovali, zda by se změny, ke kterým u nich došlo, daly adaptovat i na plodiny potřebné k našemu přežití, jako jsou pšenice, kukuřice či rýže. Pro většinu […]
Historie Příroda 5.11.2025
Tihle ptáci se de facto stali jakýmisi kolegy archeologů. Řeč je o orlosupech bradatých, kteří na stavbu hnízd používají coby materiál různé ukořistěné předměty. Díky tomu mohli španělští vědci odhalit řadu cenných artefaktů Experti, kteří se rozhodli nahlédnout do 12 opuštěných hnízd orlosupů v jižním Španělsku, museli projevit určitou dávku odvahy. K těžko přístupným „obývakům“ […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz