Antické Řecko postavilo základy evropské civilizace. Co to konkrétně znamená bez přenesení významu? Přečtěte si, jaké architektonické prvky a stavby díky řeckým myslitelům vznikly.
Kolébka evropské kultury, ale také základní pilíř architektury.
Řecko není jen dovolenková velmoc.
Jeho historie nám má hodně co říct o základech vědy, kultury i techniky. Typické prvky antické architektury vídáme i na stavbách nedávno postavených. Majestátní sloupy, zdobené štíty, sochařská výzdoba a další znaky řecké architektury se těší oblíbenosti do dnešních dní.
Důmyslné vynálezy i zásadní výpočty
Antičtí matematici přišli na důležité výpočty, bez kterých by komplexní budova mohla těžko stát. Archimedes, Hippokrates, Pythagoras… těchto pár jmen známe všichni ze základní školy díky objevům, které obohatily vědu. Významných myslitelů bylo ale mnohem víc. Řečtí architekti plánovali budovy podle přísných matematických pravidel a řešili jednotlivé proporce stavby. Dokázali také využít optické klamy ve svůj prospěch.
Řekové přišli i na vynálezy, které zvyšovaly komfort daného prostoru. Na Krétě v paláci Knóssos měli například už ústřední topení, splachovací záchody a odpadní systémy. A to mluvíme o mínojské kultuře, tedy o období kolem 1 700 př. n. l.
Poznejte základy architektury při jedné procházce
Z antických architektonických skvostů už mnohdy zbyly jen základy. Tato skutečnost symbolicky poukazuje na to, že právě tyto stavby se staly základem evropské architektury. Nejslavnější řeckou stavbou je bezpochyby Parthenón na athénské Akropoli. Byl zasvěcen bohyni Athéně, patronce města, a stavitelé si na něm dali opravdu záležet. Vystaven byl v letech 447 – 438 př. n. l. a jeho vysoké sloupy můžeme obdivovat ještě dnes.
TIP: Před každou cestou do zahraničí si doporučujeme srovnat cestovní pojištění, může Vám ušetřit mnoho času a peněz, v případě, že se něco na cestě přihodí.
Návštěva Akropole se vám ale vyplatí z více důvodů. Je to přehlídka architektonických skvostů: najdeme zde významné chrámy, oltáře, odeony i divadlo. Účel tohoto komplexu shlížejícího na Athény od počátku byl naklonit si bohy na svou stranu, aby chránili město a jeho obyvatele. Není proto divu, že velká část staveb byla postavena na jejich počest. A to včetně divadla, které je samozřejmě Dionýsovo.
První olympijský stadion nemyslel na diváky
Ještě dnes výstavba olympijského stadionu patří k vrcholným architektonickým dílům. Jak ale vypadal ten úplně první? To se jeďte podívat kam jinam než do Olympie, rodiště těchto významných her. Už tehdy nešlo zdaleka jen o stadion, kde se odehrávala sportovní utkání. Olympia byla obec zasvěcená sportovcům (a bohovi Diovi), kterým tady nic nechybělo. Péče byla na místě, protože mezi sportovci se často objevovali státníci a další významné osobnosti. Například Leonidaion, nebo-li ubytovna pro návštěvníky, ležela uprostřed zahrad s fontánami a jistě poskytovala příjemné odreagování mezi tréninky a závody.
Možná vás (ne)překvapí, že první olympijský stadion neměl prostor pro diváky. Nacházel se u něj akorát svah, který se postupně proměnil v hlediště díky udusané hlíně. Komfort fanoušci získali až ve 4. století př. n. l., kdy se stadion přestavěl. Jeho součástí byla nově tribuna hned se 40 tisíci sedadly. Bůh Zeus měl však náramné pohodlí už od začátku. Jeho chrám byl dominantou celého Peloponésu – velikostí se mu žádný v Řecku nevyrovnal. Ohromná byla také jeho socha od umělce Feidiase, která se tyčila do výšky úctyhodných dvanáct metrů a ve své době byla považována za jeden z divů světa.
Nenechte si ujít další zajímavé články
