Mluví o sobě jako o „laboratorní“ kryse. Ven chodí k soudu jako znalec a do terénu pro důkazy. Ve srovnání s filmy je to ale mravenčí práce. Neexistuje jeden přístroj na všechno. Forenzním specialistům práci komplikuje počasí, nosiče, kontaminace… „Otisk prstu na koberci je něco úplně jiného než otisk na hladkém povrchu nebo na monitoru,“ říká major Ing. Martin Halamek, PhD, forenzní kapacita východočeské policie..

Se sesbíranými důkazy z místa ohořelé mrtvoly se pak vrací na ředitelství, do 90 let staré budovy, kterou postavil Josef Gočár – jako všechno významné v Hradci. Důkazy projedou přístrojem na analýzu TOL (těkavých organických látek) v laboratoři OKTE. „Když vytáhneme telefon z vody, neexistuje, že bychom ho hned mohli dát do nějakého přístroje a zkoumat.

Musí se vysušit a záleží i na tom, jestli byl v době vhození do vody zapnutý nebo vypnutý. Technologie jdou naštěstí tak dopředu, že dnes děláme věci, které by před 10 lety nebyly vůbec možné. Zatímco dříve pro nás byla malá částečka 1 centimetr, dnes jde o 1 nanometr.“.

rozhovor časopisu 21. STOLETÍ

Šéfujete i daktyloskopii a genetice, ale hlavní náplní práce je chemie…

Ano, z 70–80 % jde o drogy, zbytek je zkoumání vláken, skel a dalších věcí, které se najdou na místě činu. Analýzu drog provádíme zejména pro krajské útvary, děláme ale věci také pro Národní protidrogovou centrálu (NPC), Národní centrálu proti organizovanému zločinu (NCOZ), Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS), Vojenskou policii nebo Generální ředitelství cel.

Vizitka

Major Ing. Martin Halamek, PhD.

Věk: 49 let

22 let u policie

Vedoucí oddělení forenzních specialistů a znaleckého ústav v Hradci Králové, spadající do struktury policie, s akreditací jako zkušební laboratoř.

Všechny důležité struktury policie… Co mezinárodní úroveň?

Kriminalistická věda je víceméně stejná na celém světě. Rozdíly jsou však ve vybavení a odbornosti. A mohu říct, že ve srovnání např. s Francií, Španělskem nebo Portugalskem jsme už konkurenceschopní. Ale samozřejmě to není jako ve filmech.

Realita je časově náročnější, postupy komplikovanější, zdlouhavější. Ani naši kolegové z FBI, s nimiž máme možnost se vídat v rámci odborných školení, neumějí udělat zázraky na počkání.

FBI má centrálu pro střední Evropu v Maďarsku, ale měli by mít pobočku i v Praze. Mají stejné vybavení?

Ano, základ vybavení máme prakticky stejný jako ve Spojených státech, alespoň co mohu říci v rámci Visegrádu. Užíváme i stejné postupy, zejména při práci na místě činu. Samozřejmě v laboratořích se mohou odlišovat.

Američané nás berou jako partnery, nedělají rozdíly, jestli jsme Německo nebo Francie nebo Česko. My jsme zkrátka Evropa. A odborně zdatná.

A rozdíly?

Oni se více specializují na určitou oblast, zato my jsme takoví „šťourové“. Ferdové mravenci. U nás každý technik umí všechno.

Třeba?

Zatímco ve Spojených státech užívají při pořizování fotodokumentace malé kompaktní fotoaparáty, u nás má každý technik perfektní a špičkovou zrcadlovku se vším všudy. Je to vlastně takový umělec, poloprofesionální fotograf.

Box

První OKTE

Odbor kriminalistické techniky a expertíz východočeské policejní správy se stal 1. března 2007 historicky prvním policejním akreditovaným znaleckým pracovištěm v České republice.

Tehdy se zařadil mezi nejprestižnější laboratoře v České republice, jako jsou Národní referenční laboratoř DNA Praha, Antidopingová laboratoř Praha, Puncovní ústavy, Zdravotní ústavy….

V České republice je evidováno celkem 500 akreditovaných pracovišť z různých resortů, zaměřených na různá odvětví. Toto pracoviště je expertizním pracovištěm zkoumajícím tisíce kriminalistických stop ročně.

Drogy představují neuvěřitelný byznys, až 1 % světového HDP. Ale zatímco hašiš přivezli do Francie vojáci generála Napoleona po tažení do Egypta, kokain je prověřený staletími a heroin a metanfetamin vznikly po první světové válce coby německá syntetická z nouze ctnost při nedostatku kávy a čaje, hrozbou dneška jsou hlavně syntetické drogy. Jak jsou rozšířené?.

Existuje jakási základní sestava drog – pervitin, marihuana, amfetamin, kokain, LSD… Pak nastal boom těch nových drog, odněkud z Číny. Jedná se o drogy, jež by měly nahrazovat psychostimulanty a jaksi rozšířit či zpestřit nabídku.

Ale na rozdíl od klasických drog nejsou probádané, nejsou na ně klinické studie, uživatelé na ně nejsou dostatečně navyknutí. Dneska v centrech, které jdou jakoby proti nám, narkomanům drogy podávají nebo jim dávají náhražky, jinak jdou uživatelé při abstinenci do kolapsu, protože návyk nejde ze dne na den vymazat.

Ale všichni tu klasickou sestavu známe, uživatelé znají vedlejší účinky, jsou s nimi seznámení také doktoři. U nových drog je těžko odhadnout. Jsou nepředvídatelné.

A mají neznámé účinky…

Dokonce ani uživatelé nejsou tak hloupí, aby je užívali jen tak, jelikož se množí případy úmrtí či fatálních stavů. Kolegové z Las Vegas, s nimiž jsme měli možnost se sejít, nám ukazovali videa, kdy podávali syntetické kanabinoidy drogově závislým.

A bylo jasně vidět, jak se daný člověk měnil v opici, lítal, lomcoval s mřížemi, následně spadl do útlumu, měl šílený výraz v očích. Bohužel to vše může vyústit ve smrt nebo rozpad nějakého orgánu.

To jako vážně?

Ano, jsou to nebezpečné chemické, syntetické látky, které způsobují rozklad organismu. Viděl jsem jednoho Poláka, jak mu to vyžralo půl obličeje. Proto bych řekl, že u nás zájem o tyto drogy opadává. Stejně tak v Polsku, kde s tímto měli na počátku velký problém.

My samozřejmě máme nové přístroje s obrovskou databází těchto látek, abychom je měli možnost identifikovat, máme na to postupy, ale nakonec ten záchyt je velice malý.

Právě po předloňské kauze smrtících syntetických kanabinoidů se do Česka dostala další hrozba. Tentokrát ještě vážnější – syntetické opioidy ze Spojených států, které jsou 50krát silnější než běžné dávky heroinu a mohou snadno zabíjet.

Jak je droga v Česku rozšířená? .

Nejrozšířenější opioid byl morfin, ten máte z makovice. Člověk si to dá, utlumí mu to bolest, trochu ho to srovná. Pak se ale objevilo svinstvo s triviálním názvem fentanyl, který je 100krát účinnější než ten morfin.

A to už je problém. Existuje ale ještě horší látka, karfentanyl. A ten už je 10 000krát silnější než morfin. Jedna lajna by dokázala zlikvidovat celý panelový dům. Takový případ byl i zaznamenán, že se prášek dostal z boty na podlahu domu a výpary ohrozily zhruba 400 lidí.

Ačkoli nejsem farmakolog ani toxikolog, myslím, že by vyvolal zástavu srdce. Dalším problémem je, že vše vypadá jako nevinný bílý prášek. Takže jako obyčejná mouka nebo kokain, což může být velice zrádné.

 Česko a Slovensko jsou velmocemi metamfetaminu (pervitinu). V Evropě má zkušenost s touto drogou přes 12 milionů dospělých, ale z 90 % je užívání koncentrováno v České republice a na Slovensku. Proč zrovna u nás a už tolik generací?.

Jde především o tradici. Pervitin je název přípravku, který zavedl Hitler.

I „blitzkrieg“ do Francie se nesl na vlně metanfetaminu. Nacisté rozdali milionům vojáků tabletky a ty se téměř bez zastávky řítily jako hladové bestie ze samotného pekla přes francouzské území až do Paříže. Blitzkrieg ohromil nejenom nepřítele, ale i samotné Němce..

Byla to taková psychostimulační látka, která vás trochu oblbla a nabudila. A nejen vojáky. Myslím si, že všichni dozorci v koncentračních táborech museli být na pervitinu, jinak to není možné. Brali to i cyklisté, kteří zdolávali etapy na kole typu „ukrajina“ pouze s jedním převodem.

350 kilometrů denně nemohli ujet čistí. Prostě nemohli. Navíc pervitin je droga, která se snadno vyrobí z běžných surovin, postup je také relativně jednoduchý. Nemáte nejprve žádnou těžkou závislost, je to stimulační látka.

Z mého pohledu jde opravdu o tradici, které v současnosti nahrává skutečnost, že se léky s pseudoefedrinem dají koupit a vše se dá navíc dělat v jedné PET lahvi. I když se vše zuřivě a postupně omezuje, lidé si to stejně dovezou odněkud ze zahraničí.

Je to prozkoumané, doktoři i toxikologové na to zareagovali. Ačkoli ze začátku se vlastně vůbec nevědělo, že to lidskému tělu škodí, pak se zjistilo, že někomu zčernala moč a nastal kolaps, takže metamfetamin přešel do nelegální podoby. Navíc amfetamin a extáze, ty už jsou výrobně složitější.

A pak tu máme marihuanu… V Evropě má zkušenost s konopím 88 milionů dospělých. Je to převážně droga mladých, která se neustále šlechtí. Pod sálajícím halogenovým světlem v pěstírnách dosáhl mexicko-afghánský hybrid Cannabis sativa a Cannabis indica téměř dokonalosti a kolem roku 1990 už hybridy plodily květy velké jako pěst na trpasličích rostlinkách s koncentrací THC až kolem 15 procent.

Jaká je koncentrace THC dnes? .

Dnes je to vysoká škola šlechtění a automatizace. Pěstuje se převážně ve vnitřních prostorách za pomoci techniky. Řídí závlaha, světlo, proudění vzduchu – všechno.  A pak jsou tu špičková hnojiva specializovaná už na tento druh kytek.

Nedávno jsme u nás v regionu viděli kytky, které nemají listy. Jsou to jen holé stonky a na konci plodonosné vrcholíky. Koncentrace se sice běžně pohybuje kolem 15 %, ale narážíme i na 20–30 %. Je to dané tím, že nás zajímá použitelná hmota, to znamená vrcholíky, a když nemáte listy a vrcholík je nadupaný konopnou pryskyřicí, tak se snadno dostaneme na těch 20–25 %. To je úplně běžné.

Co vám jako chemikovi říkají data po vykouření jednoho takhle silného jointa?

Že taková tráva už není lehká droga. Vidíme ty karikatury. Jako policisté jsme tvrdě proti legalizaci, protože se ve společnosti o takto vysokých koncentracích vůbec nemluví. Navíc jde o startovací drogu, jakýsi první stupeň pro ozkoušení dalších, tvrdších.

Tím spíš, když si uživatel zvykne na vyšší koncentraci konopné pryskyřice. Pracujme na tom, aby marihuana byla pro lékařské účely dostupnější, to je v pořádku. Ale zlegalizování oněch neustále omílaných pěti rostlinek si sám za sebe neumím představit. Podle mě se protrhne lavina….

Podle výzkumu se má látka THC v mozku chovat podobně jako metamfetamin, protože se uhnízdí a naváže na receptory, které vyplavují hormony štěstí dopamin.

Člověk přijde do pěstírny a ihned vidí ty typické pohledy. Ti uživatelé nevypadají normálně. Zvlášť pokud jsou šikovní a mají tak vysoce potenciální rostliny. Měla by to být otázka širší diskuze mezi odborníky a také politiky, abychom si všichni řekli „pro“ a „proti“.

Když to někdo potřebuje, jelikož trpí Alzheimerovou chorobou, a pomůže mu to, proč ne. Jinak mi to přijde zbytečné.

V zahraničí byla na vzestupu i látka GHB (γ-hydroxybutyrát) – neblaze proslulá coby tekutá extáze. V malých dávkách navozuje stavy opilosti, jakoby příjemnou družnost, zintenzivnění smyslů.

Pouhé 2 mililitry GHB stačí k dosažení sexuálního vzrušení a euforie. Říká se jí „znásilňující“ droga. .

S tímhle svinstvem jsem se osobně naštěstí nesetkal. Vím ale, že GHB byl a je velký problém právě mezi mládeží v Polsku. Pokud byste jel na podobné pracoviště, jako jsme my, například v Praze nebo Ústí nad Labem, tam by vám možná nějaký příklad uvedli, ale my jsme naštěstí nic takového řešit nemuseli.

V České republice se drží počet vražd za rok pod hranicí 150 (v roce 2016: 136, v roce 2017: 146, v roce 2018: 116, loni: 143) s objasněností okolo 97 procent. Jaký vliv mají drogy na vraždách? .

V Česku dominují, pokud vím, spíše rodinné spory, takové ty „domácí zabijačky“, jak tomu říkáme. Ano, povolali nás třeba k mrtvým uživatelům, jenže v tomto případě nešlo o vraždu. Šlo spíše o to, že uživatelé neznali složení a neodhadli dávku.

V Česku toto procento není vysoké, bude spíše minimální, alespoň podle mých zkušeností.

To všechno vlastně koresponduje s tím, že je Česko 8. nejmírumilovnější zemí světa. Došel k tomu alespoň Světový mírový index (GPI).

A ono to odpovídá. Když se podíváte do Londýna, Paříže, Marseille nebo do Švédska či Bruselu, můžeme být šťastní, že jsme tady, že máme fungující policii, fungující školství, je tu bezpečno – co se teď také ukázalo –, že máme fungující i zdravotnictví. (rozhovor byl veden v létě 2020, pozn. red.).

Major forenzní kriminálky po 22 letech u policie je spokojený…?

(Smích) Jsem rád a pyšný, že žijeme v Česku.

Jan Zelenka