Domů     Příroda
Naše planeta nás nepřestává překvapovat
Martin Macourek 2.6.2020

Země je jediná planeta, kterou máme, a na to, kolik nás lidí v dnešní době je, o ní máme stále jen povšechné a povrchní informace. Tahle záhadná planeta nás zkrátka stále nepřestala a nejspíš ani nikdy nepřestane překvapovat.

Toho si všimli i autoři dokumentárního seriálu s prostým a všeříkajícím názvem Záhadná planeta, kteří s kamerou navštívili více či méně známá místa celého světa, aby divákům přiblížili různá překvapení přírody, která nás dnes a denně udivují.

Pětidílný seriál vznikl v netradiční japonsko-novozélandské koprodukci a začíná tak na půli cesty – na ostrovech mezi Austrálií a Asií, kde žije Varan komodský, jediný živoucí drak a zvířecí relikt starých časů.

Ve druhém díle se štáb přesouvá do Karibiku, kde se bez jakéhokoliv člověku známého důvodu odehrává největší setkání Žraloků obrovských na celém světě. Konkrétně v přesně stanovené oblasti kousek od pobřeží mexického Yucatánu.

A vědci si jen lámou hlavy, proč tomu tak je. Přestože se Karibské moře, respektive Mexický záliv, nachází tak blízko pobřeží, stále skrývá mnohá tajemství, která lidem nedají spát. A po zhlédnutí tohoto dílu Záhadné planety nedají spát ani vám.

Přesouváme se do Jižní Ameriky, kde ve třetí epizodě navštívíme poměrně rozsáhlé území od Patagonie na dohled od Antarktidy až po sluncem sežehnuté solné pánve Bolívie. Zatímco první z těchto oblastí vládne Puma, té druhé Plameňák Jamesův.

Dva zdánlivě neporovnatelné světy tisíce kilometrů od sebe tvoří ideální směsici míst, kde se to přírodními záhadami jen hemží.

Ve čtvrté epizodě štáb navštěvuje Afriku, konkrétně její Střechu s velkým S, tedy Etiopskou vysočinu. Zde žije zvláštní druh opic zvaný pavián Dželada, který je jediným přeživším druhem z prastaré skupiny primátů živících se trávou.

Kromě něj v tomto extrémním prostředí přežívá také Vlček etiopský, jenž se v potravním řetězci specializuje na lov a konzumaci hlodavců. Nehostinná Etiopská vysočina je pro většinu z nás velkou neznámou, a tak si tento díl rozhodně nenechte ujít.

A nakonec tu máme třešničku na dortu, les (či spíše prales) s názvem Mata Atlantica [čti mata atlánčika], který se nachází na brazilském pobřeží kousek od Ria de Janeiro a svojí biodiverzitou, tedy druhovou rozmanitostí, může směle konkurovat mnohem větší a známější Amazonii.

Tropická džungle zde přechází v nádherné pláže a je s podivem, že tato oblast je stále tak málo probádaná.

Na japonsko-novozélandský dokumentární seriál Záhadná planeta se můžete podívat na kanále Viasat Nature, a to počínaje 7. červnem každou neděli od 14:00.

www.viasatnature.cz

Trailer:

https://youtu.be/iuUSAxJm1QM

Související články
Medicína Příroda 5.2.2026
Chuť na hořké v nás spouští jeden z nejstarších ochranných reflexů. V přírodě totiž hořkost často signalizovala jedovaté látky v rostlinách. Mozek se proto během evoluce naučil, že hořké rovná se potenciálně nebezpečné. I dnes, v době laboratorně testovaných potravin, tento mechanismus funguje téměř automaticky. U většiny lidí vyvolává hořká chuť instinktivní odpor, někdy dokonce […]
Příroda 4.2.2026
V minulosti získávali a dodnes někde získávají lučištníci jed na své šípy z různých zdrojů. Z rostlin, od hadů. Kapitolu samo o sobě představují takzvané šípové žáby. Jde o extrémně jedovaté a přitom malé, i kolem jednoho centimetru měřící jihoamerické pralesničky. Vyznačují se výraznými barvami, jimiž všem predátorům dávají jasně najevo, aby se jim zdaleka […]
Příroda 4.2.2026
Lesní požáry lidé z tuzemska často vnímají jako problematiku, která se týká spíš Austrálie nebo Kalifornie. Ovšem podle expertů se i ve střední Evropě, regionu, kde na tenhle typ pohromy nejsme příliš zvyklí, začnou objevovat častěji. Jak ničivě mohou naši krajinu postihnout, jasně ukázal rok 2022, kdy oheň vzplál v Národním parku České Švýcarsko. Tak […]
Proces fotosyntézy, při níž rostliny za využití slunečního světla získávají důležité živiny, je považován za naprosto klíčový. Jak se však ukázalo, ne každá rostlina ho pro svou existenci potřebuje. Buk z Moravského krasu na Blanensku se obejde i bez něj. Asi metr vysoký strom se vyznačuje tím, že jeho listy jsou bílé, nikoli zelené. Postrádá […]
Historie Příroda 28.1.2026
Mezi nejděsivější tvory druhohorních oceánů patřili bezesporu plazi z řádu Plesiosauria, respektive z podřádu Pliosauroidea. Jeho zástupci se řadili k mohutným, masivním predátorům, kteří mohli směle konkurovat obávaným dinosauřím dravcům. Za zmínku stojí rozhodně monstra z rodu Kronosaurus, jejichž pozůstatky nalezli badatelé v Austrálii a jihoamerické Kolumbii. Tito lovci s názvem odkazujícím na řeckou mytologii, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz