Kalendář ukazoval 26. 9. 1973, když se na svůj první let s cestujícími přes Atlantik vydal legendární letoun Concorde. Concorde nebyl jediným, a dokonce ani prvním civilním letadlem, které dokázalo pokořit hranici rychlosti zvuku.
I přesto se tento britsko-francouzský stroj stal symbolem cestování nadzvukovou rychlostí..
Stroj Aérospatiale-BAC Concorde 101/102 v akci
Momentka z podpisu britsko-francouzské smlouvy o vývoji nadzvukového letounu (1962)Konstrukce kokpitu v bristolské továrně Filton v roce 1963Designové návrhy letadlaModel Concordu na aerosalónu ve Farnborough v roce 1962Výroba letounu v roce 1963Interiéry v roce 1964Čištění vnitřního trupu v roce 1967
Práce na jednom z křídel prototypu, rok 1967Vibrační testy v Toulouse v roce 1967Konstrukci navrhla a postavila francouzská Aérospatialeve spolupráci s britskou British Aircraft Corporation. Pohonná jednotka Olympus 593 byla dílem firem Rolls-Royce z Manchesteru a SNECMA z Courcouronnes ležícího nedaleko Paříže. Symbiózu Britů a Francouzů pak dokonalo provozování Concordů leteckými společnostmi British Airways a Air France.Pohonná jednotka Olympus 593Piloti a letecký personál v Toulouse v roce 1967Původní odhad nákladů na program ve výši 70 milionů liber byl velmi překročen a zpožděn, vývoj letounu nakonec vyšel na 1,3 miliardy liber.Britská královna Alžběta II. u modelu letadlaConcorde se stal fenoménem i módní záležitostí. Cukráři vyráběli dorty ve tvaru letadla……některé ženy se pak v jeho stylu i líčilyConcorde se od ranveje poprvé odlepil 2. března 1969 ve francouzském Toulouse. Druhý exemplář, postavený v anglickém Filtonu, se do vzduchu dostal zhruba o měsíc později.Concorde stále drží rekord v rychlosti civilní přepravy přes Atlantik, když v roce 1996 zvládl cestu mezi Londýnem a New Yorkem za 2 hodiny, 52 minut a 59 sekund.Kabina pro dva piloty a palubního inženýraPředstavení letadla veřejnosti v roce 1967 v ToulousePrvní vteřiny ve vzduchuByť letenky byly velmi drahé, interiéry z počátku působily spíše strozeDo osudu stroje, jehož bylo vyrobeno pouhých 20 kusů, se v červenci 2000 osudově zapsala tragická havárie. Kovová lamela ležící na ranveji pařížského letiště prorazila startujícímu Concordu pneumatiku, která explodovala a protrhla nádrž letadla. To v plamenech dopadlo na zem a ve svých troskách pohřbilo 113 osob. Rok po tragédii byl upravený Concorde zařazen zpět do služby. Propad v letecké dopravě, který nastal po 11. září 2001, mu však zasadil definitivní smrtelnou ránu. Na svůj poslední pravidelný let se Concorde vydal 24. října 2003 a dnes ho lze obdivovat už pouze coby exponát leteckých muzeí.
Ve své době patřily k technologické špičce, máloco ale stárne rychleji než technologie. Sonda Voyager 1, která dala nahlédnout za oponu Jupiteru a Saturnu, se už dávno stala nejvzdálenějším člověkem-vyrobeným objektem ve vesmíru. Málokdo ale ví, co s sebou do vesmírných dálav nese… Každého Američana stál zhruba tolik, jako jeden oběd v McDonaldu. Finanční náklady na program […]
Společnost Zenobē, přední britský provozovatel velkokapacitních bateriových úložišť, uvedla do provozu největší bateriové úložiště v Evropě. Nachází se v Blackhillocku ve Skotsku. Úložiště, jehož první fáze je nyní uvedena do provozu, disponuje kapacitou 200 MW, přičemž se do roku 2026 počítá s jejím rozšířením na 300 MW/600 MWh. Taková kapacita by byla schopna napájet více […]
Dlouhou dobu byla jaderná energie vzhledem ke zkušenostem z Černobylu a Fukušimy vnímána jako problém a nikoli jako řešení. Při stále rostoucím hladu civilizace po energii a v souvislosti s globálním oteplováním se však z Popelky opět stává vycházející hvězda Po mnoho let byla na světových klimatických summitech jaderná energie spíše tabu než součást diskuze. […]
Vědcům z Texaské univerzity v Austinu se podařilo vyvinout novou metodu získávání vody, ke které je potřeba prakticky jen běžný organický odpad. A funguje dokonce i v suchém klimatu, což dává naději mnoha lidem, žijícím v oblastech s nedostatkem pitné vody. Jak se jim to podařilo a bude metoda využitelná ve velkém? V současnosti existuje […]
„Zločin století“ únosu Lindberghova syna roku 1935 a „soudní proces století“ O. J. Simpsona v roce 1995 – přibližně tak se dá ohraničit zlatá éra polygrafu. O vinně a nevině spolurozhoduje dodnes, navzdory neustálé kritice, odsouzení papežem i obecnému přesvědčení, že detektor lži lze oklamat. Lidský druh oplývá mimořádnou schopností udělovat světu řád a smysl, […]
