Domů     Příroda
Silné bouře dokážou otřást oceánským dnem, zjistili vědci
Jan Martinec 27.11.2019

Jakou neplechu dokáže silná bouře nadělat na vodní hladině víme asi všichni. Ale co ta stejná bouřka udělá s oceánským dnem? To už tak zjevné není a proto vědcům trvalo docela dlouho, než na existenci a fungování takzvaných stormquakes přišli..

Nedávno spatřila světlo světa studie, která odhalila, jak významný vliv mají silné bouře na oceánské dno. Skutečnost, že se při řádění blesků dno otřásá, mimo jiné napomohla vědcům odhalit i další velkou záhadu – že oceán produkuje seismické vlny je nám sice známo celá léta, přičemž lze část z nich odůvodnit vlnobitím, ale co ty jiné – o frekvenci mezi 0,02 a 0,05 Hz? S těmi si vědci dosud nevěděli rady…

Odpověď přišla teprve nedávno, když odborníci analyzovali data za posledních deset let. „Signály byly sezónní! Zemětřesení sezónní nejsou. Ale počasí ano,“ zkonstatoval jeden z vědců Wenyuan Fan. Díky těmto zjištěním dospěl vědecký tým k objevu, že otřesy oceánského dna se časově shodovaly s obdobími, kdy v daných oblastech zuřily bouře.

Je však nutné dodat, že to tak neplatí vždy a dno musí mít správný tvar, aby k otřesům vůbec docházelo.

Související články
Příroda Technika 13.8.2026
Plastový obal nebo ojetá pneumatika mají po skončení své služby nepříjemný problém. Materiál, ze kterého jsou vyrobené, jen tak nezmizí. Část podobného odpadu proto končí ve spalovnách nebo na skládkách. Česká společnost ENRESS ale ukazuje, že existuje i jiná cesta. Pomocí vysokých teplot dokáže z obtížně recyklovatelného odpadu znovu získat suroviny využitelné v průmyslu. Právě […]
Mračno much se snáší k nádobě, umístěné v otevřené krajině. Přitahuje je „vůně“, které zkrátka nedokážou odolat – rozkládající se kuřecí játra. Jde však o past. Mouchy se tak nedobrovolně stanou součástí výzkumu ohledně šíření tasemnice mezi jeleny wapiti. Mouchy, komáři a další dotěrný hmyz se netěší právě dobré pověsti – i s ohledem na […]
Klepítkatci jsou členovci pojmenovaní podle klepítek neboli chelicer. Ty jsou přeměněným prvním párem končetin a skládají se ze dvou či tří článků. Že české označení klepítka nemusí být úplně přiléhavé, svědčí fakt, že výraz chelicery vychází z řeckého slova chélé, jež lze přeložit i jako dráp. Chelicery mohou bodat, kousat, efektivně manipulovat s potravou, mohou […]
Historie Příroda 11.8.2026
Vědci se domnívají, že zahájení konzumace masa bylo oním zlomovým bodem, díky kterému se lidské mozky mohly začít zvětšovat, což nám dalo kognitivní náskok před jinými druhy. Nejnovější studie však upozorňuje na to, že zřejmě i cukry sehrály v tomto procesu významnou roli… Během 4 milionů let lidské evoluce se náš mozek zvětšil z přibližně […]
Zoborožec kaferský je bez jakýchkoli debat impozantním ptákem s rozpětím křídel až 170 centimetrů. Přirozeným prostředím jsou mu africké savany, kterými si zpravidla vykračuje – drží se totiž spíše při zemi. Nicméně v přírodě je tento druh na úbytě, patří ke zranitelným živočichům. V zoo ve stověžaté metropoli se zoborožci kaferští objevili již před více […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz