Domů     Příroda
Silné bouře dokážou otřást oceánským dnem, zjistili vědci
Jan Martinec 27.11.2019

Jakou neplechu dokáže silná bouře nadělat na vodní hladině víme asi všichni. Ale co ta stejná bouřka udělá s oceánským dnem? To už tak zjevné není a proto vědcům trvalo docela dlouho, než na existenci a fungování takzvaných stormquakes přišli..

Nedávno spatřila světlo světa studie, která odhalila, jak významný vliv mají silné bouře na oceánské dno. Skutečnost, že se při řádění blesků dno otřásá, mimo jiné napomohla vědcům odhalit i další velkou záhadu – že oceán produkuje seismické vlny je nám sice známo celá léta, přičemž lze část z nich odůvodnit vlnobitím, ale co ty jiné – o frekvenci mezi 0,02 a 0,05 Hz? S těmi si vědci dosud nevěděli rady…

Odpověď přišla teprve nedávno, když odborníci analyzovali data za posledních deset let. „Signály byly sezónní! Zemětřesení sezónní nejsou. Ale počasí ano,“ zkonstatoval jeden z vědců Wenyuan Fan. Díky těmto zjištěním dospěl vědecký tým k objevu, že otřesy oceánského dna se časově shodovaly s obdobími, kdy v daných oblastech zuřily bouře.

Je však nutné dodat, že to tak neplatí vždy a dno musí mít správný tvar, aby k otřesům vůbec docházelo.

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz