Domů     Příroda
Silné bouře dokážou otřást oceánským dnem, zjistili vědci
Jan Martinec 27.11.2019

Jakou neplechu dokáže silná bouře nadělat na vodní hladině víme asi všichni. Ale co ta stejná bouřka udělá s oceánským dnem? To už tak zjevné není a proto vědcům trvalo docela dlouho, než na existenci a fungování takzvaných stormquakes přišli..

Nedávno spatřila světlo světa studie, která odhalila, jak významný vliv mají silné bouře na oceánské dno. Skutečnost, že se při řádění blesků dno otřásá, mimo jiné napomohla vědcům odhalit i další velkou záhadu – že oceán produkuje seismické vlny je nám sice známo celá léta, přičemž lze část z nich odůvodnit vlnobitím, ale co ty jiné – o frekvenci mezi 0,02 a 0,05 Hz? S těmi si vědci dosud nevěděli rady…

Odpověď přišla teprve nedávno, když odborníci analyzovali data za posledních deset let. „Signály byly sezónní! Zemětřesení sezónní nejsou. Ale počasí ano,“ zkonstatoval jeden z vědců Wenyuan Fan. Díky těmto zjištěním dospěl vědecký tým k objevu, že otřesy oceánského dna se časově shodovaly s obdobími, kdy v daných oblastech zuřily bouře.

Je však nutné dodat, že to tak neplatí vždy a dno musí mít správný tvar, aby k otřesům vůbec docházelo.

Související články
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz