Amazonská pánev porostlá tropickým deštným pralesem je mimo vších pochybnost nejbohatším ekosystémem světa. Proč ji však v druhovém bohatství neporážejí pralesy africké či asijské? Podle posledních studií se klíč k pochopení tohoto jevu skrývá v geologické minulosti Jižní Ameriky. 
I ten nejzběžnější pohled na mapu obou amerických kontinentů odhalí pásmo hor, táhnoucí se po jejich západní straně od severu k jihu. Tato pohoří, známá jako Kordillery/Andy, jsou výsledkem podsouvání oceánských litosférických desek pod desky kontinentální, které začalo již před zhruba 23 milióny let a trvá prakticky dodnes. (Jedním z jeho důsledků je i vytvoření „ohnivého prstence“ sopečné aktivity okolo velké části Tichého oceánu). Biologové mají již dlouhou dobu podezření, že vznik nevídané rozmanitosti života v amazonské pánvi šel ruku v ruce se vznikem pásma vysokých hor, který ji ohraničuje na její západní straně. Na druhou stranu však existovala i poměrně početná skupina specialistů, kteří posouvali explozi života v Amazonii do podstatně pozdější doby, na počátek čtvrtohor, kdy bylo horstvo na západě již vytvořeno. Mezinárodní vědecký tým špičkových biologů pod vedením Cariny Hoornové z univerzity v Amsterdamu nedávno díky rozsáhlému srovnání geologických a genetických dat ukázal, že vzdouvání vysokohorských vrcholů mělo na druhovou diverzitu amazonské pánve skutečně zásadní vliv. Podle nich se život začal rozvíjet díky obrovskému množství sedimentovaného materiálu, který začal do níže položených oblastí pronikat již před 20 milióny let. Podle paleontologů, kteří se výzkumu také účastnili, byla dokonce pozdně třetihorní flóra a fauna plazů druhově ještě bohatší, než je dnes.
