Domů     Historie
Nejstarší makrofosílie mění pohled na evoluci života
21.stoleti 2.7.2010

V Gabonu v západní Africe byly nedávno objeveny fosílie staré podle všeho asi 2,4 miliardy let. To by ještě nebylo nic tak zvláštního, kdyby nebyly velké bezmála jako lidská dlaň. Prakticky vzápětí se rozhořela debata, co vlastně nám objev nejstarších makrofosílií napovídá o dějinách života. V Gabonu v západní Africe byly nedávno objeveny fosílie staré podle všeho asi 2,4 miliardy let. To by ještě nebylo nic tak zvláštního, kdyby nebyly velké bezmála jako lidská dlaň. Prakticky vzápětí se rozhořela debata, co vlastně nám objev nejstarších makrofosílií  napovídá o dějinách života.

Život v období, které paleontologové nazývají složitým názvem paleoproterozoikum (2,5 – 1,6 mld let), se s životem jak jej známe dnes nemůže vůbec měřit. Živé organismy na Zemi sice prokazatelně existovaly, byly však zcela titěrné. Většina z nich byla navíc tvořena pouze jedinou buňkou, navíc jejím jednodušším, prokaryotickým typem. Objev vláknitého organismu Grypania spiralis v roce 1972 na několika místech dnešních Spojených států (Montana, Michigan) však naznačil, že před 2 miliardami let mohly žít na Zemi i mnohobuněčné makroskopické formy života. Čerstvé nálezy z afrického Gabonu  posunují výskyt prvních makroskopických organismů ještě o pár set let  miliónů let dozadu. Vědci se však nedokáží jednoznačně shodnout na tom, jak tyto až 12 cm velké fosílie interpretovat. Někteří je nepovažují za skutečný mnohobuněčný organismus, ale za obrovskou bakteriální kolonii.

Renovovaný paleontolog Philip Donogue z univerzity v britském Bristolu však s touto interpretací nesouhlasí: „Rozhodně se nejedná o bakteriální kolonie, které jen pasivně pokrývají nějaký podklad. Jedná se trojrozměrnou strukturu, což naznačuje skutečnou mnohobuněčnost.“ Na gabonském nálezu je však pozoruhodná ještě jedna věc. Asi před 2,4 miliardami let došlo totiž v dějinách Země ke zlomu, který je známý jako „Velká oxidační událost“. Sinice, tedy bakterie, které dokáží fotosyntetizovat, totiž poprvé vypustily do atmosféry velké množství dříve téměř neznámého prvku – kyslíku. „Gabonské makrofosílie se objevily těsně po této události. Je tedy docela dobře možné, že právě dostatek kyslíku v atmosféře nastartoval úspěšnou evoluci mnohobuněčných organismů,“ spekuluje prof. Donogue. Buď jak buď, obrázky tajemných nálezů ze západní Afriky se jistě brzy stanou běžnou součástí všech učebnic.

 

Související články
Historie 29.6.2025
Drsní a silní bojovníci, tak nějak bývají Keltové zapsáni v obecném povědomí. Tedy, ne že by nebyli, avšak na přelomu věků, kdy nastala zlatá keltská éra, nebyli v tomto ohledu výjimkou. Nové objevy však přinášejí možná překvapivé informace o tom, jakým způsobem některé keltské kmeny žily. Nový objev z jihozápadní Anglie přináší zajímavý vhled do […]
Doba kamenná, bronzová, železná i římská. Jeskyně, keltské hroby, zlaté prsteny a mamutí mládě. A k tomu knihy, které generace čtenářů neodložily, dokud nedočetly do poslední stránky. Výstava Pravěká dobrodružství Eduarda Štorcha, otevřená od 26. června v Nové budově Národního muzea, představuje fascinující svět českého autora, který spojil literaturu, pedagogiku a archeologii v jeden poutavý […]
Malomocenství neboli lepra činila po dlouhá staletí ze svých obětí znetvořená monstra, kterých se zdraví panicky báli. Dlouho se mělo za to, že na americký kontinent nemoc zanesli evropští kolonizátoři. Nejnovější mezinárodní výzkum však dospěl ke zcela jiným závěrům, existuje tam nejméně tisíc let! Jak je to možné? Lepra, známá také jako Hansenova choroba, je […]
Přezdívá se jí „božská částice“ – Higgsův boson. Ač její jméno zní téměř mysticky, jde o velmi reálný, vědecky doložený objev, který proměnil naše chápání vesmíru. Právě ona totiž dává elementárním částicím jejich hmotnost, a tedy i podmínky pro vznik hvězd, planet i života samotného. V červenci 2012 se v podzemí u Ženevy otřásl svět […]
Staletí zanechávají na olejomalbách významných i těch méně známých mistrů výrazné stopy. Přirozené stárnutí děl má za následek praskliny, odlupování kousků pigmentů, změny barev a nejrůznější drobné skvrny. Oprava škod může restaurátorům trvat roky, takže je toto úsilí vyhrazeno jen pro nejcennější díla. Těm ostatním nyní nabízí záchranu umělá inteligence… Restaurování uměleckých děl je náročná […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz