Domů     Historie
Nejstarší makrofosílie mění pohled na evoluci života
21.stoleti 2.7.2010

V Gabonu v západní Africe byly nedávno objeveny fosílie staré podle všeho asi 2,4 miliardy let. To by ještě nebylo nic tak zvláštního, kdyby nebyly velké bezmála jako lidská dlaň. Prakticky vzápětí se rozhořela debata, co vlastně nám objev nejstarších makrofosílií napovídá o dějinách života. V Gabonu v západní Africe byly nedávno objeveny fosílie staré podle všeho asi 2,4 miliardy let. To by ještě nebylo nic tak zvláštního, kdyby nebyly velké bezmála jako lidská dlaň. Prakticky vzápětí se rozhořela debata, co vlastně nám objev nejstarších makrofosílií  napovídá o dějinách života.

Život v období, které paleontologové nazývají složitým názvem paleoproterozoikum (2,5 – 1,6 mld let), se s životem jak jej známe dnes nemůže vůbec měřit. Živé organismy na Zemi sice prokazatelně existovaly, byly však zcela titěrné. Většina z nich byla navíc tvořena pouze jedinou buňkou, navíc jejím jednodušším, prokaryotickým typem. Objev vláknitého organismu Grypania spiralis v roce 1972 na několika místech dnešních Spojených států (Montana, Michigan) však naznačil, že před 2 miliardami let mohly žít na Zemi i mnohobuněčné makroskopické formy života. Čerstvé nálezy z afrického Gabonu  posunují výskyt prvních makroskopických organismů ještě o pár set let  miliónů let dozadu. Vědci se však nedokáží jednoznačně shodnout na tom, jak tyto až 12 cm velké fosílie interpretovat. Někteří je nepovažují za skutečný mnohobuněčný organismus, ale za obrovskou bakteriální kolonii.

Renovovaný paleontolog Philip Donogue z univerzity v britském Bristolu však s touto interpretací nesouhlasí: „Rozhodně se nejedná o bakteriální kolonie, které jen pasivně pokrývají nějaký podklad. Jedná se trojrozměrnou strukturu, což naznačuje skutečnou mnohobuněčnost.“ Na gabonském nálezu je však pozoruhodná ještě jedna věc. Asi před 2,4 miliardami let došlo totiž v dějinách Země ke zlomu, který je známý jako „Velká oxidační událost“. Sinice, tedy bakterie, které dokáží fotosyntetizovat, totiž poprvé vypustily do atmosféry velké množství dříve téměř neznámého prvku – kyslíku. „Gabonské makrofosílie se objevily těsně po této události. Je tedy docela dobře možné, že právě dostatek kyslíku v atmosféře nastartoval úspěšnou evoluci mnohobuněčných organismů,“ spekuluje prof. Donogue. Buď jak buď, obrázky tajemných nálezů ze západní Afriky se jistě brzy stanou běžnou součástí všech učebnic.

 

Související články
Ve škole jsme se učili o tom, jak slavný kartaginský generál Hannibal vedl své vojsko, včetně válečných slonů, během druhé punské války přes Pyreneje, jižní Galii a Alpy až na sever Apeninského poloostrova. Kromě kreseb pro to ale neexistovaly hmatatelné důkazy, až doteď! Archeologové pod vedením profesora Rafaela M. Martíneze Sáncheze objevili při vykopávkách v […]
Historie Příroda 18.2.2026
Není to největší šelma, ani největší suchozemská šelma, a dokonce ani největší kočkovitá šelma. Přesto je lev označován za krále zvířat. Spojován bývá zpravidla s africkým kontinentem, v omezeném počtu však žije i v Indii. V minulosti bylo navíc rozšíření těchto dravců mnohem větší, vyskytovali se i v Evropě, což si dnes jen těžko dovedeme […]
Evropské země nepatří mezi největší na světě, dokáží se však často spojit v úsilí o zlepšení znalostí a dovedností na poli vesmírného či kvantového výzkumu, letectví, zelené energie či robotiky. Díky tomu jsou tyto malé země schopné konkurovat i největším ekonomikám světa a leaderům ve svých oborech. Jaké společné projekty v Evropě vznikly? CERN Organizace […]
Historie 14.2.2026
V nenápadném poli v hrabství Suffolk na východě Anglie došlo k objevu, který vědce nutí přepsat dlouho přijímanou představu o tom, kdy lidé poprvé vědomě rozdělali oheň. Nové archeologické nálezy z místa zvaného Barnham ukazují, že lidé ovládli oheň už před 400 000 lety. A to je v učebnicích prehistorie skutečně významný posun, protože dosavadní […]
V travnatých porostech Boromani v indickém státě Maháraštra byl objeven kruhový kamenný labyrint tvořený 15 soustřednými kruhy, je tak dosud největším svého druhu. K jeho nalezení pomohlo vědcům pozorování chráněných druhů zvířat. Labyrint podává svědectví o dávných obchodních vztazích mezi Indii a Středomořím… Labyrint měří 15 x 15 metrů a má 15 soustředných kruhů vytvořených […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz