Podle amerických genetiků z Purdue University v americkém státě Indiana bychom se v budoucnu již nemuseli v ochodech setkávat s nahnilým ovocem. Objevili totiž gen, který dokáže prodloužit „životnost“ rajčat na regálech obchodů přinejmenším o týden. 
Nahnilé ovoce a zelenina kazí radost nejen spotřebitelům, ale i obchodníkům, kteří tak přicházejí o značnou část zisků. Objev genu, který by napomohl udržet plodiny z dosahu moci rozkládajících mikroorganismů, by tedy jistě uvítali prakticky všichni. Zdá se, že právě něco takového se nedávno podařilo týmu pod vedením molekulárního biologa prof. Avtara Handy. Handovi se již dříve podařilo prokázat, že životnost ovoce výrazně prodlužuje přítomnost organických molekul ze skupiny polyaminů spermidinu a sperminu. Tyto látky, které jsou v malém množství přítomné prakticky ve všech živých buňkách (včetně např. spermií, podle nichž získaly své názvy) ovlivňují na buněčný metabolismus a zpomalují stárnutí. K zastavený rozkladu tedy vlastně jakoby stačilo jediné – zvýšit jejich koncentraci v buňkách. To se ovšem snadněji řekne, než udělá. Genetici však mají dnes k dispozici řadu technik, díky nimž mohou tyto dříve neuskutečnitelné představy uvést v život. Handův tým si vytipoval gen pro enzym sperimicidin syntetázu u kvasinek a úspěšně jej přenesl do genetické výbavy rajčete. „Naše upravená rajčata vydržela o celý týden déle, než rajčata z kontrolní skupiny, která upravená nebyla. Předpokládáme, že naše základní poznatky o fungování těchto polyaminů bude možné aplikovat i na další druhy ovoce a zeleniny,“ nahlíží do budoucnosti prof. Handa.
