Domů     Příroda
Kladivoun má hlavu plnou senzorů
21.stoleti 18.6.2010

Předek všech žraloků kladivounů se objevil v pozemských oceánech přibližně před 20 miliony let a jeho velikost byla přibližně stejná jako u dnešních největších druhů. Na studium kladivounů se nyní zaměřili vědci z Coloradské univerzity v americkém Boulderu a v jejich čerstvé studii nacházíme celou řadu překvapivých zjištění.Předek všech žraloků kladivounů se objevil v pozemských oceánech přibližně před 20 miliony let a jeho velikost byla přibližně stejná jako u dnešních největších druhů. Na studium kladivounů se nyní zaměřili vědci z Coloradské univerzity v americkém Boulderu a v jejich čerstvé studii nacházíme celou řadu překvapivých zjištění.

Kladivouni patří do řádu žralounů a do čeledi modrounovitých (Carcharhinidae). Žraloků kladivounů dnes známe devět druhů, obývajících prakticky všechny teplejší vody světových oceánů. Jejich velikost se pohybuje od 80 centimetrů (kladivoun oblohlavý – Sphyrna corona) až do 6 metrů (kladivoun velký – Sphyrna mokarran). První otázkou, která vědcům vrtala dlouho v hlavě, je charakteristický zploštělý tvar hlavy kladivounů, který vypadá značně neprakticky. Odborníci nazývají takovýto tvar hlavy jako cephalofois.

Hlava jako stereo
V nové studii se vědci zaměřili na DNA kladivounů a změny v jejich genetických liniích, proběhlých za celé miliony generací. Jedním z výsledků bádaní je zjištění, že i dnešní malé druhy kladivounů mají své předky ve velkých kladivounech. V různých časových liniích procházeli kladivouni v důsledku selektivního výběru mnoha změnami, zejména ve své velikosti. Co však zůstávalo u všech druhů stejné, je tvar jejich hlavy. Zdánlivá nevýhoda dává kladivounům netušené schopnosti. V přední části jejich zploštělé hlavy se totiž nachází obrovské množství biosenzorů, které jim umožňují detekovat i ty nejslabší elektrické signály, vydávané potenciální kořistí. Vzhledem k tomu, že jsou rozmístěny v poměrně velké šíři, působí tyto senzory vpravdě jako triangulační zaměřovací nástroje. Přirovnat si to můžeme ke stereozvuku. Ten vzniká tak, že je nahráván dvěma mikrofony, umístěnými v určité vzdálenosti od sebe. Při reprodukci pak má člověk, sedící před reproduktory, dojem plastického zvuku. Stejně tak kladivounovy receptory dávají výsledný obraz v plastické podobě a umožňují tomuto predátorovi mnohem přesněji zacílit svůj útok.

Proč se kladivouni zmenšují?
Tým vědců dále zjistil, že dvě odlišné linie žraloků kladivounů, které vznikly v dávné minulosti nezávisle, se v průběhu milionů let neustále zmenšují. Jedním z nich je kladivoun křídlohlavý (Eusphyra blochii), žijící v teplých vodách severně od Austrálie, a druhým je kladivoun tiburo (Sphyrna tiburo), obývající karibské oblasti a tropické východní části Tichého oceánu. Oba dva druhy považují odborníci za praotce dnešních kladivounů, ze kterých se vyvinuly ostatní dnešní druhy kladivounů. Tito žraloci v miocénu, tedy před oněmi 20 miliony, let dosahovali běžně velikosti až čtyř metrů. Dnes se jejich velikost pohybuje od jednoho do tří metrů. V nové studii vyslovili vědci domněnku, že za neuvěřitelným zmenšováním jejich rozměrů může především jejich schopnost dosáhnout sexuální zralosti v mladším věku a navíc, vzhledem k tomu, že dorůstají menší velikosti, mohou investovat více energie do reprodukce místo do růstu.

Jistá podoba s člověkem
„Kladivouni jsou pro nás ideálními představiteli jisté biologické formy, která má řadu podobných, či dokonce stejných vlastností s člověkem, říká profesor Andrew Martin z katedry ekologie a evoluční biologie univerzity v Boulderu. „Oba živočišné druhy jsou vlastně predátoři, mají pomalé tempo růstu, pohlavně dozrávají v pozdějším stadiu života a rodí živá mláďata, kterých mají relativně málo,“ doplňuje Martin. Kladivouni mohou mít 12–20 mláďat, zatímco jiné druhy mořských ryb nakladou za svůj život miliony vajíček. Také doba březosti je podobná a trvá 9–10 měsíců. Obecně se kladivouni dožívají věku okolo 30 let. Zajímavým zjištěním studie je i to, že samice kladivounů mají tendenci zdržovat se po celý život v konkrétním regionu, kde se narodily, kdežto samci mají mnohem větší tendenci toulat se i ve vzdálených oblastech oceánů.

Bojíte se kladivounů?
Nemáte proč. I když zploštělá hlava kladivounů působí hrůzostrašně, jejich útoky na člověka jsou extrémně vzácné. Jejich tlama, i když je plná zubů ostrých jako břitvy, je malá a kladivouni ji využívají převážně k lovu menších ryb, korýšů, krevet, chobotnic a rejnoků. „Pokud uvidíte ve vodě kladivouna, popadněte kameru a skočte do vody. Není třeba se bát,“ říká profesor Martin. Kladivouni jsou pěkně zvláštní tvorové a na Zemi nežije nic, co by se jim podobalo. Bohužel kladivounů, stejně jako dalších druhů žraloků, valem ubývá. V poslední době jsou, zejména v Asii, největší pochoutkou žraločí ploutve a na chutě gurmánů doplácejí statisíce žraloků. Jejich lov je velmi drastický. Rybáři je chytají do sítí, uřežou jim ploutve a vypustí je zpět do moře. Žraloci jsou tak odsouzeni k pomalé smrti. V Červené knize ohrožených druhů je dnes zapsáno již 233 z celkem známých 454 druhů žraloků a 12 z nich je klasifikováno jako kriticky ohrožených. Jen za období let 1981–2005 poklesly stavy žraloků o celých 90 %!
Známé druhy žraloka kladivouna

kladivoun křídlohlavý (Eusphyra blochii)
kladivoun velký (Sphyrna mokarran)
kladivoun obecný (Sphyrna zygaena)
kladivoun běloploutvý (Sphyrna couardi)
kladivoun oblohlavý (Sphyrna corona)
kladivoun prostřední (Sphyrna media)
kladivoun tiburo (Sphyrna tiburo)
kladivoun malooký (Sphyrna tudes)
kladivoun bronzový (Sphyrna lewini)
(v roce 2006 byl u břehů Jižní Karolíny v USA objeven další, zcela nový druh kladivouna, který ještě nemá jméno).  

Související články
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
Kaloni bývají s netopýry často zaměňováni, případně s nimi takříkajíc házeni do jednoho pytle. Sice také náležejí do řádu letounů, spadají však do jiného podřádu. Podobnosti mezi nimi existují, ostatně i kaloni jsou obratní letci a odpočívají zavěšeni za nohy. Od netopýrů je nicméně odlišuje řada znaků. Ty nejviditelnější se týkají jejich fyzického vzhledu. Oproti […]
Na první pohled připomínají drobná ozubená kola, krajkové brože nebo skleněné květiny. Ve skutečnosti se díváme na rozsivky, jednobuněčné řasy, které si kolem těla stavějí schránky z oxidu křemičitého. Na fotografii Daniela Hana se navíc usadily na povrchu korálových řas. Vznikla tak podivuhodná mikroskopická zahrada, v níž se potkává sklářské umění přírody s mořským životem. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
epochaplus.cz
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
Zatčení templářů, výbuch kosmické lodi, havárie obřího letadla i potopení luxusní výletní lodi. Pátek třináctého má v historických kronikách několik mimořádně dramatických zápisů. Člověk skoro získává dojem, že si osud právě na toto datum schovává ty nejhorší scénáře. Jenže vedle tragédií se odehrávají také překvapivé, kuriózní a dokonce radostné události. Pojďme se podívat, co se
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
V zajetí biorytmů: Řídí celý náš život?
enigmaplus.cz
V zajetí biorytmů: Řídí celý náš život?
Dívka nervózně skousne ret. Oči zklamaně bloudí po biorytmické kalkulačce. Výpočet nic dobrého nevěstí. O hodinu později již sedí s kamarádkou nad šálkem filtrované kávy. „Tak jak ti dopadl ten pohovo
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz