Rozruch vzbuzují závěry výzkumu částečně dochované kostry nejstaršího předchůdce člověka. Má jím být 4,4 milionu let starý hominid, kterému archeologové říkají Ardi.
První kosti živočicha Ardipithecus ramidus objevil tým Tima Whita z Kalifornské univerzity v roce 1994. Od té doby se podařilo z usazenin etiopského Aramisu vyzvednout kosti více než 30 různých ardipitéků. Badatele nejvíce zaujala kostra dospělé samice. Ovšem lebka se zuby, kosti horní i dolní končetiny, dlaně, chodidla a pánev byly rozlámány na malé části a rozesety na velké ploše. Vědci kousek po kousku vybírali příslušnou vrstvu horniny. Zalili ji do sádry a převezli do antropologického muzea v Addis Abebě.
Odborníci ke každému úlomku pořídili přesný odlitek, který naskenovali do počítače. V něm se uskutečnila virtuální rekonstrukce dochovaných částí kostry. Co se ukázalo? Ardi má malou lebku a drobné špičáky. Měřila asi 120 centimetrů a vážila cca 50 kg. Podle tvaru pánve se na zemi dokázala postavit k vzpřímené chůzi. Živila se rostlinami, houbami, plody a malými živočichy. Odborníci očekávali, že se bude podobat spíše šimpanzům, u ardipitéků se to však nepotvrdilo. Vyvíjela se souběžně s předky opic, ale biologicky se od nich lišila. K hledanému společnému předku primátů i člověka má nejblíže.
