Domů     Příroda
Tučňák císařský: dokonalý potápěč
21.stoleti 19.2.2010

Vědci z Národní vědecké nadace USA nyní podrobně studují v Antarktidě fyziologii tučňáků císařských. Nejde jim totiž do hlavy, jak je možné, že se tito tučňáci dokážou bez problémů potápět za potravou až 300 metrů pro hladinu.Vědci z Národní vědecké nadace USA nyní podrobně studují v Antarktidě fyziologii tučňáků císařských. Nejde jim totiž do hlavy, jak je možné, že se tito tučňáci dokážou bez problémů potápět za potravou až 300 metrů pro hladinu.

Tučňák císařský upoutá už svým majestátním vzhledem, kterému odpovídá i jeho jméno. Nejenže je největším druhem mezi tučňáky, ale vyniká i svými fyziologickými vlastnostmi. Samci dorůstají velikosti až 120 centimetrů. Samice snáší v období antarktické zimy (květen až červen) jediné vejce, o které pečuje 40 – 50 dní sameček. Samička se na tuto dobu vydává k moři na lov a po návratu přináší ve voleti až 5 kg potravy pro právě se líhnoucí mládě. Tučňák císařský je nejjižněji hnízdícím a také nejodolnějším ptákem, pod vodou dokáže vydržet až dvacet minut. Tito tučňáci jsou rovněž výborní chodci, své kolonie mají někdy až 300 kilometrů od pobřeží, kam se vydávají za potravou. Přesto, že populace těchto tučňáků se odhaduje asi na 150 000 párů, patří mezi ohrožené druhy.
Většinu svého života stráví lovem pod vodou. Živí se především rybami, drobnými korýši (krilem) a malými sépiemi. Vědce zajímá především to, proč netrpí jako lidé problémy, spojenými s potápěním, jako je dekompresní choroba, poškození tkání volnými radikály či poruchami vědomí. Badatelé se domnívají, že podrobné prozkoumání fyziologie těchto tučňáků bude přínosem zejména pro anesteziologii a další medicínské aplikace.

Související články
Leguáni zelení (Iguana iguana) jsou poměrně velcí plazi, kteří jsou na Floridě invazivním druhem. Nepřizpůsobili se proto dostatečně zdejšímu klimatu. Když přejde zemí studená fronta, mají tito studenokrevní živočichové problém s termoregulací. Chlad je může uvést do stavu strnulosti, kdy se neudrží na stromech či plotech a padají k zemi. Tito ještěři dosahují délky jednoho […]
Medicína Příroda 5.2.2026
Chuť na hořké v nás spouští jeden z nejstarších ochranných reflexů. V přírodě totiž hořkost často signalizovala jedovaté látky v rostlinách. Mozek se proto během evoluce naučil, že hořké rovná se potenciálně nebezpečné. I dnes, v době laboratorně testovaných potravin, tento mechanismus funguje téměř automaticky. U většiny lidí vyvolává hořká chuť instinktivní odpor, někdy dokonce […]
Příroda 4.2.2026
V minulosti získávali a dodnes někde získávají lučištníci jed na své šípy z různých zdrojů. Z rostlin, od hadů. Kapitolu samo o sobě představují takzvané šípové žáby. Jde o extrémně jedovaté a přitom malé, i kolem jednoho centimetru měřící jihoamerické pralesničky. Vyznačují se výraznými barvami, jimiž všem predátorům dávají jasně najevo, aby se jim zdaleka […]
Příroda 4.2.2026
Lesní požáry lidé z tuzemska často vnímají jako problematiku, která se týká spíš Austrálie nebo Kalifornie. Ovšem podle expertů se i ve střední Evropě, regionu, kde na tenhle typ pohromy nejsme příliš zvyklí, začnou objevovat častěji. Jak ničivě mohou naši krajinu postihnout, jasně ukázal rok 2022, kdy oheň vzplál v Národním parku České Švýcarsko. Tak […]
Proces fotosyntézy, při níž rostliny za využití slunečního světla získávají důležité živiny, je považován za naprosto klíčový. Jak se však ukázalo, ne každá rostlina ho pro svou existenci potřebuje. Buk z Moravského krasu na Blanensku se obejde i bez něj. Asi metr vysoký strom se vyznačuje tím, že jeho listy jsou bílé, nikoli zelené. Postrádá […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz