Domů     Příroda
Tučňák císařský: dokonalý potápěč
21.stoleti 19.2.2010

Vědci z Národní vědecké nadace USA nyní podrobně studují v Antarktidě fyziologii tučňáků císařských. Nejde jim totiž do hlavy, jak je možné, že se tito tučňáci dokážou bez problémů potápět za potravou až 300 metrů pro hladinu.Vědci z Národní vědecké nadace USA nyní podrobně studují v Antarktidě fyziologii tučňáků císařských. Nejde jim totiž do hlavy, jak je možné, že se tito tučňáci dokážou bez problémů potápět za potravou až 300 metrů pro hladinu.

Tučňák císařský upoutá už svým majestátním vzhledem, kterému odpovídá i jeho jméno. Nejenže je největším druhem mezi tučňáky, ale vyniká i svými fyziologickými vlastnostmi. Samci dorůstají velikosti až 120 centimetrů. Samice snáší v období antarktické zimy (květen až červen) jediné vejce, o které pečuje 40 – 50 dní sameček. Samička se na tuto dobu vydává k moři na lov a po návratu přináší ve voleti až 5 kg potravy pro právě se líhnoucí mládě. Tučňák císařský je nejjižněji hnízdícím a také nejodolnějším ptákem, pod vodou dokáže vydržet až dvacet minut. Tito tučňáci jsou rovněž výborní chodci, své kolonie mají někdy až 300 kilometrů od pobřeží, kam se vydávají za potravou. Přesto, že populace těchto tučňáků se odhaduje asi na 150 000 párů, patří mezi ohrožené druhy.
Většinu svého života stráví lovem pod vodou. Živí se především rybami, drobnými korýši (krilem) a malými sépiemi. Vědce zajímá především to, proč netrpí jako lidé problémy, spojenými s potápěním, jako je dekompresní choroba, poškození tkání volnými radikály či poruchami vědomí. Badatelé se domnívají, že podrobné prozkoumání fyziologie těchto tučňáků bude přínosem zejména pro anesteziologii a další medicínské aplikace.

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz