10 nejpodivnějších obyvatelů jeskyní

Jeskyně patří mezi místa, které dnes vábí především kluky se smyslem pro dobrodružství. Z těch nejoddanějších nakonec vyrostou profesionální jeskyňáři, speleologové. Ti při svých průzkumech často narazí na organismy, nad jejichž podivností se tají dech. 21. STOLETI vás nyní seznámí s těmi nejzvláštnějšími. Jeskyně patří mezi místa, které dnes vábí především kluky se smyslem pro dobrodružství. Z těch nejoddanějších nakonec vyrostou profesionální jeskyňáři, speleologové. Ti při svých průzkumech často narazí na organismy, nad jejichž podivností se tají dech. 21. STOLETI vás nyní seznámí s těmi nejzvláštnějšími.

Díky tomu, že jsou od sebe jeskyně izolované obrovským „mořem“ neschůdné pevniny, tvoří vlastně zvláštní typ suchozemských „ostrovů“. Právě tato izolovanost způsobila, že se v nich vyskytuje řada druhů, které nenajdeme nikde jinde na světě, takzvaných endemitů. Zvláštní podmínky, které v jeskyních panují (tma, vlhkost, stálá teplota, nedostatek zdrojů), stojí za dalším z důvodů, proč se o ně biologové tolik zajímají. Jeskyně byly totiž v průběhu věků postupně kolonizovány nejrůznějšími organismy, jejichž původní domovinou byl prosluněný zemský povrch. Příroda tak vlastně poskytla vědcům v podobě jeskyní přirozené laboratoře, díky nimž mohou sledovat, jak se rysy jednotlivých organismů mění ruku v ruce s nároky prostředí a přichytit tak evoluci takříkajíc při činu. Čím delší doba uplynula od momentu, kdy se prapředek dnešních jeskynních živočichů poprvé ocitl v oblasti věčné tmy, tím podivněji dnes z pohledu „pozemšťanů“ vypadají. Připočteme-li k tomu všemu ještě skutečnost, že jeskyně tvoří vždy jedinečné a neopakovatelné ekosystémy, máme pohromadě již pěknou řádku důvodů, proč společně s biospeleology nahlédnout pod pokličku tajemného jeskynního života.

1.Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros)

Do jaké skupiny patří: vrápencovití, savci
Kde jej nalezneme: větší část Evropy, severní Afrika, Blízký východ
Velikost: rozpětí křídel až 25 cm

Mezi savci prakticky neexistuje druh, který bychom mohli považovat za pravého troglobionta, tedy takový organismus, který je svým životem zcela vázán na jeskynní prostředí (viz rámeček). Prakticky všichni, na které v jeskynních narazíte, zde hledají pouze dočasný úkryt. Mezi takové savce patří například některé šelmy (medvědi, lišky, jezevci), hlodavci (myši, krysy, hraboši) či  hmyzožravci (ježci, rejskové). Zdaleka nejpočetnějšími návštěvníky jeskyní mezi savci jsou však netopýři, kteří si jeskyně vybírají jak jako své úkryty, tak jako svá zimoviště, na kterých upadají do zimního spánku – hibernace. Jedním z mnoha druhů netopýrů, kteří si libují v jeskynním prostředí, je i vrápenec malý. Jedná se o menší druh netopýra, kterého lze poměrně snadno poznat podle jeho světlejšího zbarvení, charakteristického tvaru ušních boltců a nápadného podkovovitého výrůstku na nose. Vrápenci malí byli u nás dříve poměrně hojným druhem, v posledních letech jsou však čím dál vzácnější. Na vině je nejspíše ubývání jejich přirozeného prostředí a chemizace zemědělství.

2.Salangana ostrovní (Aerodramus fuciphagus)

Do jaké skupiny patří: rorýsovití, ptáci
Kde jej nalezneme: jihovýchodní Asie, Indonésie
Velikost: až 12 cm (od zobáku k ocasu)

Salangany jsou druhově poměrně početnou skupinou drobných ptáků z řádu svišťounů. Mezi jejich nejbližší příbuzné patří například rorýsi, vzdálení jim však nejsou ani například tropičtí kolibříci. Tito ptáci žijí ve velkých koloniích, které jsou nejčastěji k nalezení právě v jeskyních. Od ostatních příbuzných je odlišuje schopnost, jíž nejlépe užijí právě v prostředí, v němž je sluneční svit neznámým pojmem. Podobně jako mořští kytovci, netopýři či někteří hmyzožravci (rejsci, bodlíni) si osvojili schopnost orientovat se prostřednictvím zvuku –echolokací. Oproti dokonalému sonaru kytovců či netopýrů, který užívá vysokofrekvenčního ultrazvuku, je sonar salangan založen na běžném slyšitelném zvuku. Anglický název salangany ostrovní, který lze přeložit jako „salangana s jedlými hnízdy“, prozrazuje o tomto druhu ještě další zajímavost. Jejich hnízda, která jsou tvořena převážně slinami, jsou vyhledávanou surovinou k výrobě polévek. Pověst o jejich afrodiziakálních účincích však přivedla jejich populace, obývající Andamanské i Nikobarské souostroví v Begálském zálivu, na pokraj vyhubení.

3.Rosnice jeskynní (Litoria cavernicola)

Do jaké skupiny patří: rosničkovití, obojživelníci
Kde jej nalezneme: severozápadní Austrálie
Velikost: až 55 mm

Spolu s několika dalšími druhy rosnic, což jsou žáby podobné a příbuzné našim rosničkám, obývá rosnice jeskynní vlhké prostředí v oblasti Kimberly v západní Austrálii. Oproti svým příbuzným má však jednu zvláštnost. Podobně jako ptáci salangany patří k organismům, kteří se po velkou část svého života zdržují v jeskyních. Jako pouhý příležitostný nájemník dokáže tedy bez problémů přelézt z jedné jeskyně či útočiště mezi balvany na další. Její tělo tedy není upravené pouze na život v jeskyních a patří proto podobně jako netopýři či jeskynní ptáci mezi organismy, které biologové nazývají trogloxeny. V přežití mimo jeskyně ji napomáhá jak poměrně dobrý zrak, tak nazelenalé zbarvení, díky němuž snadněji uniká bystrým očím predátorů. Díky tomu, že není vázána pouze na jeden jeskynní systém, patří proto dosud k tvorům, kteří nejsou přímo ohroženi vyhubením.

4.Tetra mexická (Astyanax mexicanus)

Do jaké skupiny patří: tetrovití, paprskoploutvé ryby
Kde jej nalezneme: severní Mexiko
Velikost: až 12 cm

Tetry jsou drobné sladkovodní rybky, které obývají sladké vody subtropického pásu. I přesto, že v naší přírodě přirozeně nežije žádný druh z této skupiny, jsou tetry v našich krajích velmi populární. Poměrně hodně druhů je totiž k vidění v každém druhém obýváku, přirozeně v akváriu. V akváriích je v posledních letech i čím dál častějším hostem i zvláštní poddruh tetry mexické nazývaný někdy tetra slepá. Právě díky oblibě mezi akvaristy dnes patří mezi nejlépe probádaný ze všech dosud známých 86 druhů ryb, které žijí trvale v temných jeskynních vodách. Z hlediska ekologů, do jejich kompetence spadá popis jejich role v ekosystému je tedy jeskynní tetra takzvaným stygobiontem, tedy obyvatelem podzemních vod. Zajímavostí však je, že z formy žijící v povrchových vodách se nezávisle oddělily ještě další jeskynní populace, které biologové oddělují do samostatného druhu Astyanax jordani. Jeskynní tetry nesou velkou část znaků typických pro organismy žijící mimo denní světlo. Jejich kůže a kožní deriváty (šupiny) prakticky postrádá pigmenty a oči jsou téměř zakrnělé.

5.Macarát jeskynní (Proteus anguinus)

Do jaké skupiny patří: macarátovití, obojživelníci
Kde jej nalezneme: severní Balkán
Velikost: až 40 cm

Macaráti se vyskytují pouze v několika jeskynních systémech v Dinárských Alpách na severu Balkánského poloostrova, tedy na území severní Itálie, Slovinska, Chorvatska a Bosny a Hercegoviny. Na evropském kontinentu si tento podivuhodný obojživelník osobuje hned několik prvenství. Je jediným evropským zástupcem čeledi macarátovitých a současně také jediný evropským druhem obratlovců, který žije celoživotně v jeskyních, tedy pravým troglobiontem. Typický znak většiny troglobiontů, tedy světlý povrch těla, jim také vysloužil jejich slovinskou přezdívku človeška ribica, neboli lidská ryba. Kůže macarátů si však schopnost tvorby tmavého pigmentu melaninu zachovala. Když na něj nedejbože zasvítí sluníčko, zbarví se macarát do tmava. Mladým macarátům také postupně zakrňuje zrak. Larvy čili pulci se sice narodí s normálníma očima, ty jsou však do 4. měsíce vývoje překryty silnou kožní blánou. V pozemních prostorách se orientuje především čichem, sluchem a také kůží, která je velmi citlivá vůči otřesům půdy a proudění vody. Na výskyt tohoto vzácného a podivuhodného obojživelníka jsou Slovinci dokonce natolik hrdí, že před zavedením eura ve Slovinsku zdobil jeho portrét jednu z jejich mincí (desetník neboli 10 stotinů).

6.Mločík podzemní (Gyrinophilus palleucus)

Do jaké skupiny patří: mločíkovití, obojživelníci
Kde jej nalezneme: americké státy Tennessee, Alabama a Georgia
Velikost: až 20 cm

Že jsou ze všech obratlovců mezi jeskynními druhy nejčastěji zastoupeni obojživelníci, nespíše nikoho nepřekvapí. Jeskynní vlhko a stálá teplota je přesně to, co těmto nejjednodušším suchozemským obratlovcům dělá nejlépe. Mezi ocasatými obojživelníky tvoří druhově nejpočetnější skupinu mločíci a není proto divu, že právě do této čeledi patří nejvíce jeskynních druhů. Jednou z udivujících vlastností mločíků je to, že jim zcela chybějí plíce. Dostatečné množství kyslíku jim zajišťují buď žábry (u larválních stádií čili pulců), v dospělosti se musí spolehnout pouze na dýchání kůží. V přírodě však dospělého mločíka podzemního nepotkáte. Tento druh patří mezi druhy takzvaně neotenní. Celý život prožije v larválním stádiu, v němž je schopen se i rozmnožovat. Mločík podzemní je sice pravým troglobiontem, který jeskynní prostředí prakticky neopouští, na jeho těle to však ještě poznat není. Jeho kůže je bohatě pigmentovaná a oči mu stále slouží.

7.Praménka Culverova (Antrobia culveri)

Do jaké skupiny patří: praménkovití, plži
Kde jej nalezneme: pouze v jeskynním systému Tumbling Creek v americkém státě Missouri
Velikost: průměr schránky okolo 3 mm

Mezi časté obyvatele jeskynních hlubin patří i měkkýši, zejména zástupci třídy plžů. Takový šneček či slimák se do podzemních labyrintů dostane poměrně snadno. Když si v nich potom nalezne dostatek potravy a partnerů k rozmnožování, jen stěží najde důvod, proč se vracet zpátky na denní světlo. Typickým obyvatelem temných zón jeskyní jsou „šnečkové“ praménky Culverovy. Život v úplné tmě a chladu se na jejich vzezření typicky podepsal. Podobně jako další druhy, které se od svých pozemských předků oddělily již před dlouhou dobou, jsou i tito drobní draví plži bílí až průhlední a prakticky slepí. Svou kořist si hledají v podzemních říčkách a potůčcích. Praménka Culverova, která byla pro vědu popsána v roce 1971, je typickým endemitem. Vyskytuje se totiž výhradně v jeskynním systému Tumbling Creek na jihu státu Missouri.

8.Koníci WETA

Do jaké skupiny patří: koníkovití, hmyz
Kde jej nalezneme: Nový Zéland
Velikost: až 5 cm

Kdybychom vyhlásili soutěž o to, který kmen organismů je v jeskyních ekosystémech zastoupen největším počtem druhů, na celé čáře by zvítězili členovci. A není divu. K tomuto vítězství mu hraje do ruky především jejich ideální velikost a pohybové schopnosti, díky nimž pro ně nejrůznější pukliny v zemi představují otevřenou bránu do jiných světů. Mezi vůbec největší obyvatele podzemních úkrytů patří zvláštní skupina rovnokřídlého hmyzu, kterou tvoří kobylkám příbuzní koníci z čeledi Macropathinae. Laickému světu jsou tito obyvatelé Nového Zélandu známí pod přezdívkou „jeskynní weta“ (angl. „cave weta“). (Maorské slovo weta, které lze přeložit jako „bůh ošklivých věcí“, označuje i další skupiny koníků, kteří v jeskyních nutně nežijí). Občas se stane, že některý z nich opustí bezpečí svého kamenného úkrytu a vydá se hledat úkryt jiný. Vyprávět by o tom mohla jistě nejedna vyděšená Novozélanďanka, která některého z těchto nevzhledných tvorů potkala ve sklepě svého domu. Biologové je proto označují jako troglofily, tedy milovníky jeskyní, kteří z nich čas od času vylezou, aby rychle skončili v nějaké jiné.

9. Klíště netopýří (Eschatocephalus vespertilionis)

Do jaké skupiny patří: klíšťatovití, pavoukovci
Kde jej nalezneme: Evropa, Asie od blízkého východu po Japonsko, severní Afrika
Velikost:

Do potravních pyramid jeskynních ekosystémů jsou zapojeny především nejrůznější druhy členovců. Ty nejmenší konzumují většinou trus některých z příležitostných jeskynních nájemníků (netopýrů, ptáků) či houby, které na něm rostou. Tito droboučcí býložravci (nejčastěji chvostoskokové) se pak stávají kořistí různých predátorů (stonožek, pavouků, brouků). Existují však i druhy, které se této standardizované potravní pyramidě dokázali vyhnout a najít si zdroj obživy mimo ni. Řeč je pochopitelně o parazitech. Ačkoliv jich v jeskyních najdeme méně, než jinde, někteří tu přeci jen sou. Nejvíce jich v jeskyních číhá na příležitostné návštěvníky, kteří ze svých výletů mimo říši chladu a tmy přivážejí dovnitř cenné živiny. Takovými organismy jsou právě netopýři. Pro některého z obyvatel jeskyně je proto velmi výhodné nabrat si živiny přímo z jeho těla a nečekat na drobky, které postupně upadnou od stolu. Právě takovým vychytralcem je klíště netopýří, které na okřídlené návštěvníky čeká na zdích jeskyní. Když klíšťata ukojí svou touhu po krvi, netopýra se pustí a pokračují ve svém jeskynním životě. 


10.Střevlík Anophthalmus hitleri

Do jaké skupiny patří: střevlíkovití, hmyz
Kde jej nalezneme: Slovinsko
Velikost: 5 mm

Krasové jeskyně Dinárských Alp ve Slovinsku hostí skutečně širokou paletu nejrůznějších endemitských druhů. Jedním z nich je i drobný střevlíček Anophthalmus hitleri, který je k nalezení v pouhých pěti slovinských jeskyních. Podobně jako prakticky všechny ostatní druhy střevlíků je i tento bledý a slepý brouček dravcem. Ve vyhledávání kořisti, která se skládá především z drobounkých jeskynních chvostoskoků, mu napomáhá především čich a hmat. Největší zajímavostí a současně prokletím tohoto druhu je však jeho jméno. V roce 1933 jej popsal německý sběratel Oscar Scheibel a pojmenoval jej po svém nejoblíbenějším politikovi. Když se Hitler o Scheibelově práci dozvěděl, poslal mu dokonce dopis se zvláštním poděkováním. Sběratelé nacistických memorabilií, kterým je jinak příroda většinou zcela lhostejná, jsou však dnes za vzácné exempláře tohoto druhu ochotni zaplatit horentní částky. Neobvyklé jméno se tak stalo drobnému střevlíčkovi téměř osudným.


Malý biospeleologický slovníček:
guano – trus jeskynních živočichů (ptáků, netopýrů), pro drobné tvory tvoří důležitou součást potravy
soumračná zóna – světlo sem proniká minimálně, teplota je téměř konstantní
stygofauna – živočichové, kteří obývají jeskynní vody
temná zóna – oblast věčné tmy a prakticky stálé teploty, vlhkosti i složení plynů
troglofil – živočich, trávící v jeskyních většinu života, schopný však žít i mimo ně
troglobiont – úplný obyvatel jeskyní, neschopný žít ani rozmnožovat se mimo ně
trogloxen – dočasný nájemník jeskyní, v jeskyni hledá jen úkryt, potravu či místo k rozmnožování
vchodová zóna – oblast nedaleko vchodu, která získává jistý podíl slunečního světla, přežívají zde zelené rostliny

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Paleontologové objevili fosílii prehistorického tučňáka

Paleontologové objevili fosílii...

Na Novém Zélandu našli odborníci fosílii prehistorického tučňáka, který zde žil...
Čeští vědci objevili nové viry uvnitř hub

Čeští vědci objevili nové viry...

Českobudějovičtí vědci z Akademie ČR mají na kontě významný úspěch v podobě...
Neobvyklý nález z dob vlády dinosaurů

Neobvyklý nález z dob vlády...

Kachna, krokodýl, labuť či tučňák. Každý z těchto živočichů vypadá...
Jak utočí sokol?

Jak utočí sokol?

Mezioborový tým specialistů z Oxfordu dokázal popsat, jakým způsobem řídi...
Dvorská Zoo podnikla kroky proti vyhynutí nosorožce Cottonova

Dvorská Zoo podnikla kroky proti...

V Keni i v Evropě se začalo s přípravami na zákrok, který by mohl...
Ministerstvo na zemědělský výzkum poskytne téměř půl miliardy korun.

Ministerstvo na zemědělský výzkum...

Ministerstvo zemědělství vybralo v programu aplikovaného výzkumu Země celkem 33...
Stále plýtváme potravinami

Stále plýtváme potravinami

Ročně skončí v České republice v odpadcích celkem 829 851 tun potravin. Jen pro...
V ZOO Praha se uskutečnil křest tygřat

V ZOO Praha se uskutečnil křest...

Dnes v odpoledních hodinách proběhl v pavilonu kočkovitých šelem v ZOO Praha...
Dana a Zuzana z Antarktidy aneb čeští vědci na stopě polárním sopkám

Dana a Zuzana z Antarktidy aneb čeští...

Antarktida je čtvrtý největší kontinent a jsou na něm známé zhruba tři...
Ryba, co žije osm kilometrů pod hladinou

Ryba, co žije osm kilometrů pod...

Americkým oceánologům se podařilo popsat rybu Pseudoliparis swirei, která žije...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Časopis 21. století má vlastní pivo!

Časopis 21. století má vlastní...

Vaření piva je možná jednou z nejstarších lidských činností, vždyť jej staré...
Svátky v obklíčeném Stalingradu: Hladoví Němci se dělili o zbytky chleba!

Svátky v obklíčeném Stalingradu:...

Němečtí vojáci si na ošetřovně rozlévají do hrníčků poslední láhev šumivého...
Záhadný výtrysk na kometě: Co pozorovala sonda Rosetta?

Záhadný výtrysk na kometě: Co...

Loni byl pozorován gejzír prachu proudící z komety...
Otázka za milion: Jsou vitaminové doplňky škodlivé?

Otázka za milion: Jsou vitaminové...

Pokud pravidelně užíváme vitamin C nebo multivitamín třeba v šumivých...
Symbol amerických Vánoc: Pomohl Santa Claus vyhrát unionistům válku?

Symbol amerických Vánoc: Pomohl...

„24. prosince 1864. Obvykle byl velmi rušný den spojený s přípravami...
Neuromarketing: Nový obor pronikající do lidských mozků!

Neuromarketing: Nový obor...

Volební kampaně jsou po celém světě čím dál víc agresivní. Reklamní agentury...
Pátrání po temné stránce vesmíru: Zatím neúspěšný lov!

Pátrání po temné stránce vesmíru:...

Einsteinova teorie relativity otevřela dveře do širokého vesmíru, teorie...
Záhadná invaze do Anglie: Kde se vzala u britskému pobřeží těla německých vojáků?

Záhadná invaze do Anglie: Kde se vzala u...

Rok 1940 nevěstil pro budoucí vývoj světa nic moc dobrého. Dvě...
Ruský Hamlet: Pavel I. nadával ministrům do hlupáků!

Ruský Hamlet: Pavel I. nadával...

Car chodí spát se slepicemi, a tak už v osm hodin večer musí být...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.