Domů     Příroda
Tučňák císařský: dokonalý potápěč
21.stoleti 19.2.2010

Vědci z Národní vědecké nadace USA nyní podrobně studují v Antarktidě fyziologii tučňáků císařských. Nejde jim totiž do hlavy, jak je možné, že se tito tučňáci dokážou bez problémů potápět za potravou až 300 metrů pro hladinu.Vědci z Národní vědecké nadace USA nyní podrobně studují v Antarktidě fyziologii tučňáků císařských. Nejde jim totiž do hlavy, jak je možné, že se tito tučňáci dokážou bez problémů potápět za potravou až 300 metrů pro hladinu.

Tučňák císařský upoutá už svým majestátním vzhledem, kterému odpovídá i jeho jméno. Nejenže je největším druhem mezi tučňáky, ale vyniká i svými fyziologickými vlastnostmi. Samci dorůstají velikosti až 120 centimetrů. Samice snáší v období antarktické zimy (květen až červen) jediné vejce, o které pečuje 40 – 50 dní sameček. Samička se na tuto dobu vydává k moři na lov a po návratu přináší ve voleti až 5 kg potravy pro právě se líhnoucí mládě. Tučňák císařský je nejjižněji hnízdícím a také nejodolnějším ptákem, pod vodou dokáže vydržet až dvacet minut. Tito tučňáci jsou rovněž výborní chodci, své kolonie mají někdy až 300 kilometrů od pobřeží, kam se vydávají za potravou. Přesto, že populace těchto tučňáků se odhaduje asi na 150 000 párů, patří mezi ohrožené druhy.
Většinu svého života stráví lovem pod vodou. Živí se především rybami, drobnými korýši (krilem) a malými sépiemi. Vědce zajímá především to, proč netrpí jako lidé problémy, spojenými s potápěním, jako je dekompresní choroba, poškození tkání volnými radikály či poruchami vědomí. Badatelé se domnívají, že podrobné prozkoumání fyziologie těchto tučňáků bude přínosem zejména pro anesteziologii a další medicínské aplikace.

Související články
Mimořádný objev se podařil vědcům z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Ve spolupráci s německými kolegy z Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research identifikovali u rostliny čirok pyl s unikátními vlastnostmi. Výzkum by v budoucnu mohl pomoci se šlechtěním odolnějších zemědělských plodin. O objevu informuje prestižní časopis The New […]
Žížaly patří mezi kroužkovce, konkrétně náleží do podkmene opaskovců. Chaotické přeuspořádání chromozomů pomohlo kdysi těmto tvorům přesídlit z mořského prostředí do sladkovodního, a některým dokonce i na souš. Mezi opaskovce se řadí maloštětinatci a pijavice. Známým zástupcem maloštětinatců je žížala obecná, která žije na souši, patří sem však i tak zvaní krvaví červi (Glycera), kteří […]
Jako generace „plastic people“ žijeme v barevném, naleštěném a nerozbitném světě. Z kdysi zázračného produktu se nakonec stal veřejný nepřítel číslo jedna, ale dnes ho bereme na milost. Není totiž tak snadné ho nahradit, v medicíně, potravinářství, automobilovém průmyslu nebo kosmonautice se bez jeho trvanlivosti, lehkosti, snadné výroby a údržby neobešli. „Špatnou pověst plastům dělají […]
Lidský mozek, více než jakýkoliv jiný orgán, odlišuje náš druh od ostatních. Během posledních přibližně sedmi milionů let se jeho velikost a složitost výrazně zvýšila, což nám umožnilo používat jazyk, plánovat budoucnost a také spolupracovat. Podle čerstvé studie však naše rozvinuté mozky mají jednu nevýhodu. Oblasti, které se během lidské evoluce rozšířily nejvíce, se zároveň […]
Tým vědců z University of Edinburgh extrahuje vzácné kovy, jako je lithium, mangan či kobalt, ze starých baterií za pomoci mikrobů. Bez toho by nám mohly začít rychle docházet suroviny na stavbu turbín, elektromobilů či solárních panelů. Součástí starých baterií a vyřazených elektronických zařízení je řada vzácných a drahých kovů, jako je lithium, kobalt či […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz