Domů     Příroda
Bude někdy zemědělství bezbolestné?
21.stoleti 18.12.2009

Na regálech obchodů s potravinami se stále častěji setkáváme se zbožím opatřeným nejrůznějšími bio-nálepkami. „Vyrobeno bez použití hormonů či antibiotik“, hlásají nám velkými písmeny. Přibude k nim v budoucnu nálepka „vyrobeno bez utrpení zvířat“? Své by k tomu dnes mohli říct i genetičtí inženýři.Na regálech obchodů s potravinami se stále častěji setkáváme se zbožím opatřeným nejrůznějšími bio-nálepkami. „Vyrobeno bez použití hormonů či antibiotik“, hlásají nám velkými písmeny. Přibude k nim v budoucnu nálepka „vyrobeno bez utrpení zvířat“? Své by k tomu dnes mohli říct i genetičtí inženýři.

Společně se vzrůstajícím počtem lidí na planetě se zvyšuje poptávka takřka po všech surovinách. Jednou ze zásadních oblastí jsou pochopitelně i potraviny. Společně s růstem životní úrovně v mnoha dříve spíše rozvojových regionech světa roste i hlad po dříve luxusní potravině – masu. V současné době spořádá lidstvo na 300 milionů tun masa každý rok. Od 60. let minulého století znamená toto číslo padesátiprocentní nárůst a tento trend nadále pokračuje. Raketově rostoucí nároky lidí může uspokojit jediné – živočišné velkochovy. Kromě znečišťování životního prostředí a zvyšování rezistence vůči antibiotikům je s nimi spojen další závažný problém – bolest a další utrpení zvířat. „Pokud se už nedokážeme velkochovů zbavit, měli bychom alespoň učinit kroky ke zmenšení utrpení, které způsobují,“ říká Adam Shiver, profesor aplikované etiky na Washingtonově univerzitě v St. Louis v Missouri.

Kde se bere bolest?
 Ačkoliv to možná nezní moc fér, je vnímání bolesti pro všechny živočichy jednou z klíčových schopností, kterou jim evoluce nadělila. Bolest zachraňuje život tím, že nás informuje o problémech jak uvnitř organismu, tak v jeho okolí. Jak by vypadal svět bez bolesti, si můžeme přiblížit pomocí skutečného příkladu z dětí z několika pakistánských vesnic, který popsali vědci z Institutu pro lékařský výzkum v britském Cambridge v časopise Nature v roce 2006. Šest dětí, které zde nalezli, trpělo vzácnou genetickou mutací genu SCN9A, a nepociťovalo proto žádnou bolest. Každé z nich mělo tělo plné modřin a jizev, jedno z nich dokonce zemřelo poté, co skočilo ze střechy. Čím více však o fyziologické podstatě bolesti víme, tím je jasnější, že  její pociťování zdaleka není přímočaré. Jejím vnímání můžeme rozdělit zhruba na dva v podstatě oddělené pochody. V případě pákistánských dětí se jednalo o naprostou necitlivost k bolesti – nedokázaly bolest ve svém těle ani lokalizovat, ani popsat její intenzitu.  Existují však i případy, kdy je bolest sice pociťována, ale nikoliv jako něco nepříjemného. Takovým lidem či zvířatům je bolest prakticky lhostejná.

Poučení od myší
V nedávné době došlo ve výzkumech bolesti k zásadnímu průlomu. Pro neurology není žádnou novinkou, že nepříjemný pocit z bolesti vzniká v oblasti mozku, nazývané ACC (angl. anterior cingulate cortex). Týmu Američana čínského původu Čou-Feng Čchena z Washingtonovy univerzity v St. Luis se u laboratorních myší podařilo objevit gen P311, jehož produkt se vyskytuje prakticky výhradně v oblasti ACC. Po tomto objevu se snažili vyzkoušet, jak přítomnost či nepřítomnost tohoto genu ovlivní jejich chování. Na podráždění teplem či tlakem reagovaly všechny myši stejně. Poté vědce napadlo potrápit laboratorní zvířata ještě jinak. Prostřednictvím bolestivých injekcí je začali učit, aby se vyhýbala jisté oblasti klece. Normální myši si bolest zapamatovaly a „bolestivému“ rohu se vyhýbaly. Jejich „kolegyně“, kterým gen P311 chyběl, se do něj však bez problémů vracely. „Gen, s nímž jsme pracovali, se mění napříč skupinou savců jen velmi málo. Je tedy možné, že pokud by se nám jej podařilo u krav a prasat vyřadit z provozu, získali bychom podobné výsledky jako u laboratorních myší,“ neskrývá optimismus dr. Čchen. Cesta k bezbolestným velkochovům sice není ještě zcela vydlážděná, zdá se však, že její směr už je vytyčen dobře.

Potíže s definicí bolesti
Když zazní otázka, co je to vlastně bolest, většina lidí si nejspíše poklepe na hlavu. Bolest přeci cítíme, tak proč se ptát na to, co to vlastně je? Pro vědecky smýšlející lidi jsou však jednoduché odpovědi vždycky podezřelé. Abychom mohli o bolesti mluvit, je třeba se nejprve shodnout na definici. Podle Mezinárodní společnosti pro studium bolesti (IASP) je bolest „nepříjemná smyslová či emocionální zkušenost, spojená se skutečným nebo potenciálním poškození tělesné tkáně“. Co ale třeba taková fantomová bolest, kterou cítí lidé v částech těla, které jim byly amputovány? Lékaři proto raději užívají definici podanou zdravotní sestrou, Američankou Margo McCafferyovou: „Bolest je cokoliv, co inkriminovaná osoba jako bolest pociťuje, a existuje kdekoliv, kde ji pociťuje.“  Existují ale také osoby, kterým dělá bolest vysloveně dobře (např. masochisté). Někteří filosofové jsou však dojít v obecnosti ještě dále a raději než o bolesti proto mluví o utrpení, které způsobuje.

Další článek
Související články
Luční rostliny ve střední Evropě začínají měnit své chování díky teplejším zimám posledních let. Vědci z Botanického ústavu AV ČR zjistili, že mnoho vytrvalých druhů zůstává i během zimy zelených a fotosynteticky aktivních. Jejich zimní listy mají navíc unikátní vlastnosti, díky kterým dokážou odolat náhlým mrazům, které ani v mírnějších zimách nejsou výjimkou. V minulosti […]
Parazitologové z Biologického centra Akademie věd ČR potvrdili první autochtonní (tj. domácí, neimportovaný) případ difylobotriózy v České republice. Toto lidské onemocnění způsobuje tasemnice škulovec široký. K nákaze došlo po konzumaci syrových jiker štiky (kaviáru) pocházející z  nádrže Lipno v jižních Čechách. Tento případ naznačuje přítomnost zavlečeného parazita v nádrži, která by tak mohla představovat nové ohnisko […]
Příroda 7.12.2024
Základem regenerace vlčí populace v Evropě je šíření přes státní hranice, které zvířata logicky nerespektují. Disperze vlků umožňuje vznik nových alelických kombinací, jak dokládá nová studie zkoumající genetické míchání mezi alpskou a středoevropskou populací na Šumavě a v Bavorském lese. Přeshraniční přístup byl nutný i při realizaci této studie – ať už jde o terénní […]
Příroda 1.12.2024
Jsou to děsivé úkazy. Hurikán i tajfun bere životy, ničí majetek a pustoší. Jediná spolehlivá ochrana před nimi je útěk. Nová zjištění navíc naznačují, že těchto jevů bude přibývat. Tam, kde je atmosféra, tam je i její proudění. A to dokáže leckdy nabýt až pekelných rozměrů. Například na Neptunu jsou větry schopné překročit i rychlost […]
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz