Domů     Příroda
Jak nouze naučila havrany „housti“!
21.stoleti 19.11.2009

Užívat nástroje dokáže v přírodě kdekdo. Dříve se zdálo, že vyšší primáti, zejména šimpanzi a orangutani, jen těžko najdou konkurenty své šikovnosti. Pozadu však nezůstávají ani organismy, u kterých máme běžně tendenci považovat je za mnohem méně vyvinuté – ptáci. Některé z nich je však k tomu třeba náležitě popostrčit.Užívat nástroje dokáže v přírodě kdekdo. Dříve se zdálo, že vyšší primáti, zejména šimpanzi a orangutani, jen těžko najdou konkurenty své šikovnosti. Pozadu však nezůstávají ani organismy, u kterých máme běžně tendenci považovat je za mnohem méně vyvinuté – ptáci. Některé z nich je však k tomu třeba náležitě popostrčit.

Od zvířat, jako jsou domácí slepice či holubi, bychom nejspíše nečekali příliš fištrónu. Zdání však klame! Ve srovnání s většinou savců mají totiž ptáci mozek sice malý, v poměru k velikosti těla však několik skupin ptáků savce předčí. Pak už nás tolik nepřekvapí, že ornitologové v posledních letech stále často přicházejí se zprávami o pozorování ptáků v přírodě či s řízenými experimenty v laboratořích, z nichž je zřejmé, že ptačí inteligenci skutečně neradno podceňovat. A kteří nich jsou nejchytřejší? „Na úplné špičce jsou krkavcovití. Na druhém místě se umístili sokolové, dobře si vedli také jestřábi, volavky a datlové,“ říká Ornitolog Louis Lefebvre z McGill University v kanadském Montrealu, který nedávno prováděl rozsáhlé srovnávání inteligence ptáků.

Havran jako z Ezopovy bajky!
V Ezopově bajce „O vráně a džbánu“ trpí vrána žízní. Chytrý pták se však dostane  k vodě tak, že do hlubokého džbánu postupně hází malé kaménky tak dlouho, dokud se hladina vody nezvedne natolik, aby se vrána mohla napít. Když se mladý britský ornitolog Christopher Bird z prestižní univerzity v britském Cambridge rozhodl testovat inteligenci ptáků, jistě si na tuto bajku vzpomněl. Namísto vrány však experimentoval s jejími blízkými příbuznými – havrany. Pro čtyři své svěřence namísto džbánu přichystal úzký odměrný válec, na jehož dno ptáci nedokázali dosáhnout. Nalil do ní trochou vody, na jejíž hladině plavala oblíbená havraní pochoutka – červ. Aby jim mladý britský vědec napomohl, přichystal vedle válce několik oblázků a pozoroval, jak si ptáci poradí. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Havrani se velmi brzy chopili pomůcek a stejně jako vrána v Ezopově bajce házeli kameny do nádoby tak dlouho, dokud nebyl červ nadosah. Všichni však nebyli stejně chytří. Zatímco dva z pokusných havranů si s úkolem poradili hned na poprvé, další dva k tomu potřebovali ještě jeden pokus.

Kameny versus piliny
Poté, co havrani slavili v prvním pokusu takové úspěchy, rozhodl se Bird nachystat svým svěřencům ještě zajímavější úkoly. V druhém pokusu pro ně připravil oblázky různé velikosti a sledoval, které z nich si havrani vyberou k nejrychlejšímu dosažení cíle. A opět nezklamali! Dokázali velmi rychle přijít na to, že velké kameny vytlačí více vody a napříště používali pouze je. Snad ještě zajímavější bylo, jakým způsobem se havrani svého úkolu zhostili. Nesnažili se totiž dosáhnout na svou pochoutku po každém dalším vhození kamene, ale dopředu odhadli počet, který bude k dosažení jejich cíle nutný. Tento experiment se zdá potvrzovat další podezření – že totiž krkavcovití práci dokážou skutečně počítat! Své experimentování s havrany zakončil Bird ještě třetím pokusem. Zatímco jeden válec nechal naplněný vodou, do druhého nasypal dřevěné piliny. Jeho jednoduchou lest však havrani velmi rychle prokoukli a pochopili, že piliny mají úplně jiné vlastnosti než voda. I přes to, že se ukázalo, jak inteligentní dokážou havrani být, užívání nástrojů u nich ve volné přírodě ještě žádný ornitolog nepozoroval. A jak si tento zdánlivý rozpor britský vědec vysvětluje? „Volně žijící havrani neužívají nástroje nikoliv proto, že by to neuměli, ale proto, že to nepotřebují,“ říká Bird. Byla to teprve nouze, která naučila Birdovy havrany „housti“.

Ptačí intelektuálové se představují
Když se řekne krkavec či vrána, jen málokterého neodborníka by napadlo, že tito relativně velcí a nepříliš libozvučně se projevující ptáci patří mezi pěvce. A skutečně! Čeleď krkavcovitých, kam patří dobře známí ptáci, jako jsou vrány, havrani, sojky, straky či kavky, patří do blízkého příbuzenstva drobných zpěvavých ptáků, jako jsou pěnkavy, sýkory či drozdi. Pozorování přímo z přírody dokazují, že tito ptáci mají tak širokou škálu jedinečných schopností, že v mnohém zastiňují další slavné zvířecí „intelektuály“, jako jsou kytovci (zejména delfíni) či vyšší primáti. Například kalifornské sojky západní (Aphelocoma californica) si v dobách hojnosti vytvářejí zásoby jídla pro časy hladu, a ukazují tak, že zvládnou i tak komplikovaný mentální úkol, jako plánování do budoucna. Vrána novokaledonská (Corvus moneduloides) je zase slavnou ptačí „inženýrkou“, která dokáže k dobývání potravy z kmenů stromů užívat rozličné nástroje. Tím však schopnosti těchto vran nekončí. Nejenže dokážou využívat nejrůznější pomůcky, ale zvládnou vytvářet si nové a naučit to i své příbuzné!

Související články
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
Kaloni bývají s netopýry často zaměňováni, případně s nimi takříkajíc házeni do jednoho pytle. Sice také náležejí do řádu letounů, spadají však do jiného podřádu. Podobnosti mezi nimi existují, ostatně i kaloni jsou obratní letci a odpočívají zavěšeni za nohy. Od netopýrů je nicméně odlišuje řada znaků. Ty nejviditelnější se týkají jejich fyzického vzhledu. Oproti […]
Na první pohled připomínají drobná ozubená kola, krajkové brože nebo skleněné květiny. Ve skutečnosti se díváme na rozsivky, jednobuněčné řasy, které si kolem těla stavějí schránky z oxidu křemičitého. Na fotografii Daniela Hana se navíc usadily na povrchu korálových řas. Vznikla tak podivuhodná mikroskopická zahrada, v níž se potkává sklářské umění přírody s mořským životem. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
epochaplus.cz
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
Zatčení templářů, výbuch kosmické lodi, havárie obřího letadla i potopení luxusní výletní lodi. Pátek třináctého má v historických kronikách několik mimořádně dramatických zápisů. Člověk skoro získává dojem, že si osud právě na toto datum schovává ty nejhorší scénáře. Jenže vedle tragédií se odehrávají také překvapivé, kuriózní a dokonce radostné události. Pojďme se podívat, co se
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
V zajetí biorytmů: Řídí celý náš život?
enigmaplus.cz
V zajetí biorytmů: Řídí celý náš život?
Dívka nervózně skousne ret. Oči zklamaně bloudí po biorytmické kalkulačce. Výpočet nic dobrého nevěstí. O hodinu později již sedí s kamarádkou nad šálkem filtrované kávy. „Tak jak ti dopadl ten pohovo
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz