Domů     Příroda
Afričtí hlodavci možná nabízejí cestu k léčení rakoviny
21.stoleti
od 21.stoleti 9.11.2009

Afričtí hlodavci rypoši lysí jsou mezi biology v kurzu. Vědce udivuje nejen jejich podivné sociální uspořádání, ale především jejich na hlodavčí poměry obdivuhodná dlouhověkost. Nedávno také odhalili, jak je možné, že se jim vyhýbá i postrach většiny jiných dlouhověkých organismů – rakovina. Afričtí hlodavci rypoši lysí jsou mezi biology v kurzu. Vědce udivuje nejen jejich podivné sociální uspořádání, ale především jejich na hlodavčí poměry obdivuhodná dlouhověkost. Nedávno také odhalili, jak je možné, že se jim vyhýbá i postrach většiny jiných dlouhověkých organismů - rakovina.

Tato na první pohled ošklivá zvířátka velikosti krysy  žijí velmi zvláštním životním stylem, který mnohem více než hlodavce připomíná spíše včely či mravence. V čele kolonie stojí vůdčí samice, královna, která jediná se rozmnožuje, zatímco prakticky všichni ostatní členové kolonie jí v tom pouze napomáhají. K této udivující zvláštnosti se však připojuje další. Na rozdíl například od krys či myší, které se dožívají sotva několika málo let, jsou tito podivní afričtí ošklivci Metuzalémy světa hlodavců – dožívají se okolo 30 let. Na vině je jejich zvláštní schopnost likvidovat volné radikály a také, jak se nedávno ukázalo, jedinečná obrana pro zhoubnému bujení – rakovině. „Na tento zvláštní způsob obrany proti rakovině jsme nenarazili dříve, neboť jej nenajdeme u dvou organismů, které jsou nejčastěji zkoumány, tedy u lidí a ani u myší. Myši žijí příliš krátce a lidé mají zase příliš velká těla. Tento mechanismus však najdeme pouze u zvířat, která jsou sice malá, ale dlouhověká,“ vysvětluje bioložka Vera Gorbunova z univerzity v Rochesteru, která je hlavní autorkou objevu. A jak vlastně tento mechanismus funguje? Rakovina není vlastně nic jiného, než nezastavitelný růst buněk nějaké z tkání. Takto postižené buňky se vlastně „zblázní“, začnou se kupit na sebe a vytvoří nádor. Buňky rypošů si však vyrábějí zvláštní protein, který činí buňky „klaustrofobickými“. Jakmile se jich na malém prostoru nakupí příliš mnoho vedle sebe, buněčné dělení se jednoduše zastaví a zhoubný proces tak nemá ani šanci začít. „Zatím je velmi brzy na to, abychom spekulovali o dalších důsledcích našeho objevu. Kdybychom však nějak dokázali simulovat účinky genu v lidských buňkách, mohli bychom zabránit rakovině, aby vůbec vznikla,“  uvažuje dr. Gorbunova. Výzkum podivných hlodavců tedy dokázal výzkumy léčení rakoviny posunout na zcela nečekanou kolej.

reklama
Související články
Pokud jste někdy viděli fotku obrovského hada odpočívajícího poté, co pozřel kořist, kterou v některých případech trávil i několik týdnů, možná vás zaujalo, že na jeho poměrně úzkém těle jsou vidět obrysy uloveného zvířete. Čas od času přicházejí zejména z Amazonie zprávy, že největší známé druhy hadů, jako je například anakonda velká nebo krajta mřížkovaná, pozřely […]
Výzkumný tým Provozně ekonomické fakulty MENDELU, který se dlouhodobě věnuje problematice plýtvání potravinami v domácnostech, zjistil, jaké množství potravin končí ve směsném komunálním odpadu. Průměrně je to 36,4 kilogramů za rok, v sídlištní zástavbě pak až 53 kilogramů na osobu. Nyní se chtějí zaměřit na to, jak by se mohl tento odpad dále zpracovat a […]
Po desetiletích poklesu populace se budoucnost některých druhů ryb díky dlouholetému úspěšnému řízení rybolovu a ochranným opatřením zdá být o něco růžovější než předtím. Podle nového výzkumu však mají někteří žraloci, žijící v otevřených vodách, stále problémy. Tito žraloci jsou často náhodnou kořistí při lovu tuňáků. Nedostatek specializované ochrany těchto druhů znamená, že riziko jejich […]
Máte doma čtyřnohého mazlíčka? Pokud ho krmíte jen suchým krmivem, jste podle posledního zjištění vědců ekologičtější než ti, kdo je krmí konzervami a kapsičkami. Tak to aspoň tvrdí veterinářka Vivian Pedrinelliová z univerzity v São Paulu a její kolegové. Jejich analýza více než 900 stovek krmných dávek pro domácí zvířata ukázala, že téměř 90 % […]
Pokud se dotknete naší kopřivy dvoudomé, zabodnou se vám do kůže její trichomy, které způsobí bolest a svědění. Ovšem to je nic proti ďábelskému kopřiváku morušovitému, jehož kontakt s lidskou kůží vyvolává pocit ne nepodobný poleptání kyselinou… Kopřivák je v průměru dva až čtyři metry vysoká stálezelená rostlina s širokými „lopuchovitými“ listy, která roste výhradně […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz