Domů     Příroda
Afričtí hlodavci možná nabízejí cestu k léčení rakoviny
21.stoleti 9.11.2009

Afričtí hlodavci rypoši lysí jsou mezi biology v kurzu. Vědce udivuje nejen jejich podivné sociální uspořádání, ale především jejich na hlodavčí poměry obdivuhodná dlouhověkost. Nedávno také odhalili, jak je možné, že se jim vyhýbá i postrach většiny jiných dlouhověkých organismů – rakovina. Afričtí hlodavci rypoši lysí jsou mezi biology v kurzu. Vědce udivuje nejen jejich podivné sociální uspořádání, ale především jejich na hlodavčí poměry obdivuhodná dlouhověkost. Nedávno také odhalili, jak je možné, že se jim vyhýbá i postrach většiny jiných dlouhověkých organismů - rakovina.

Tato na první pohled ošklivá zvířátka velikosti krysy  žijí velmi zvláštním životním stylem, který mnohem více než hlodavce připomíná spíše včely či mravence. V čele kolonie stojí vůdčí samice, královna, která jediná se rozmnožuje, zatímco prakticky všichni ostatní členové kolonie jí v tom pouze napomáhají. K této udivující zvláštnosti se však připojuje další. Na rozdíl například od krys či myší, které se dožívají sotva několika málo let, jsou tito podivní afričtí ošklivci Metuzalémy světa hlodavců – dožívají se okolo 30 let. Na vině je jejich zvláštní schopnost likvidovat volné radikály a také, jak se nedávno ukázalo, jedinečná obrana pro zhoubnému bujení – rakovině. „Na tento zvláštní způsob obrany proti rakovině jsme nenarazili dříve, neboť jej nenajdeme u dvou organismů, které jsou nejčastěji zkoumány, tedy u lidí a ani u myší. Myši žijí příliš krátce a lidé mají zase příliš velká těla. Tento mechanismus však najdeme pouze u zvířat, která jsou sice malá, ale dlouhověká,“ vysvětluje bioložka Vera Gorbunova z univerzity v Rochesteru, která je hlavní autorkou objevu. A jak vlastně tento mechanismus funguje? Rakovina není vlastně nic jiného, než nezastavitelný růst buněk nějaké z tkání. Takto postižené buňky se vlastně „zblázní“, začnou se kupit na sebe a vytvoří nádor. Buňky rypošů si však vyrábějí zvláštní protein, který činí buňky „klaustrofobickými“. Jakmile se jich na malém prostoru nakupí příliš mnoho vedle sebe, buněčné dělení se jednoduše zastaví a zhoubný proces tak nemá ani šanci začít. „Zatím je velmi brzy na to, abychom spekulovali o dalších důsledcích našeho objevu. Kdybychom však nějak dokázali simulovat účinky genu v lidských buňkách, mohli bychom zabránit rakovině, aby vůbec vznikla,“  uvažuje dr. Gorbunova. Výzkum podivných hlodavců tedy dokázal výzkumy léčení rakoviny posunout na zcela nečekanou kolej.

Související články
Usnout včas, spát celou noc, probudit se svěží – pro mnohé sen. Doslova. Ve světě, kde se večerní ticho mění v modré světlo displejů a hlava neumí přestat přemýšlet ani v jednu ráno, se kvalitní spánek stává luxusem. Jenže spánek není jen odpočinek. Je to chvíle, kdy se tělo opravuje, mozek uklízí, srdce zklidňuje, imunita […]
Objevy Příroda 9.7.2025
Křehké, chutné, plné vitamínů a antioxidantů – klíčky si v posledních letech našly pevné místo ve zdravé kuchyni. Nový český výzkum nyní přináší převratnou inovaci v jejich pěstování. Vědecký tým z CARC vedený Ing. Eliškou Kováříkovou, Ph.D. objevil způsob, jak klíčení spojit s fermentací pomocí mléčných bakterií. Výsledkem jsou klíčky s delší trvanlivostí, ochranou proti kontaminaci a zároveň […]
Více než 400 primitivních koster prehistorických velryb bylo nalezeno v egyptském údolí Wadi Al-Hitan, což v překladu znamená „Údolí velryb“. Jejich zkoumání nabízí unikátní pohled na vývoj těchto tvorů, zejména jejich přerod ze suchozemských na mořské živočichy. Údolí velryb se nachází v egyptské saharské poušti. Místo bylo během pozdního eocénu, tedy v období před 55,8 […]
Objevy Příroda 7.7.2025
Rostliny jsou víc než jen zelený porost naší krajiny. Hrají zásadní roli v koloběhu uhlíku, a tím i v ochraně klimatu. Nová studie vedená vědci z Biologického centra AV ČR ukazuje, že druhová pestrost rostlin může významně ovlivnit, kolik uhlíku se ukládá do půdy.   Klíčem je ale správné místo a správné podmínky – jinak […]
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivést k životu. Budou se po naší planetě znovu prohánět mamuti, tasmánští tygři či blbouni nejapní? V dubnu letošního roku představila americká společnost Colossal Biosciences světu […]
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz