Afričtí hlodavci rypoši lysí jsou mezi biology v kurzu. Vědce udivuje nejen jejich podivné sociální uspořádání, ale především jejich na hlodavčí poměry obdivuhodná dlouhověkost. Nedávno také odhalili, jak je možné, že se jim vyhýbá i postrach většiny jiných dlouhověkých organismů – rakovina. 
Tato na první pohled ošklivá zvířátka velikosti krysy žijí velmi zvláštním životním stylem, který mnohem více než hlodavce připomíná spíše včely či mravence. V čele kolonie stojí vůdčí samice, královna, která jediná se rozmnožuje, zatímco prakticky všichni ostatní členové kolonie jí v tom pouze napomáhají. K této udivující zvláštnosti se však připojuje další. Na rozdíl například od krys či myší, které se dožívají sotva několika málo let, jsou tito podivní afričtí ošklivci Metuzalémy světa hlodavců – dožívají se okolo 30 let. Na vině je jejich zvláštní schopnost likvidovat volné radikály a také, jak se nedávno ukázalo, jedinečná obrana pro zhoubnému bujení – rakovině. „Na tento zvláštní způsob obrany proti rakovině jsme nenarazili dříve, neboť jej nenajdeme u dvou organismů, které jsou nejčastěji zkoumány, tedy u lidí a ani u myší. Myši žijí příliš krátce a lidé mají zase příliš velká těla. Tento mechanismus však najdeme pouze u zvířat, která jsou sice malá, ale dlouhověká,“ vysvětluje bioložka Vera Gorbunova z univerzity v Rochesteru, která je hlavní autorkou objevu. A jak vlastně tento mechanismus funguje? Rakovina není vlastně nic jiného, než nezastavitelný růst buněk nějaké z tkání. Takto postižené buňky se vlastně „zblázní“, začnou se kupit na sebe a vytvoří nádor. Buňky rypošů si však vyrábějí zvláštní protein, který činí buňky „klaustrofobickými“. Jakmile se jich na malém prostoru nakupí příliš mnoho vedle sebe, buněčné dělení se jednoduše zastaví a zhoubný proces tak nemá ani šanci začít. „Zatím je velmi brzy na to, abychom spekulovali o dalších důsledcích našeho objevu. Kdybychom však nějak dokázali simulovat účinky genu v lidských buňkách, mohli bychom zabránit rakovině, aby vůbec vznikla,“ uvažuje dr. Gorbunova. Výzkum podivných hlodavců tedy dokázal výzkumy léčení rakoviny posunout na zcela nečekanou kolej.
