Domů     Příroda
Afričtí hlodavci možná nabízejí cestu k léčení rakoviny
21.stoleti 9.11.2009

Afričtí hlodavci rypoši lysí jsou mezi biology v kurzu. Vědce udivuje nejen jejich podivné sociální uspořádání, ale především jejich na hlodavčí poměry obdivuhodná dlouhověkost. Nedávno také odhalili, jak je možné, že se jim vyhýbá i postrach většiny jiných dlouhověkých organismů – rakovina. Afričtí hlodavci rypoši lysí jsou mezi biology v kurzu. Vědce udivuje nejen jejich podivné sociální uspořádání, ale především jejich na hlodavčí poměry obdivuhodná dlouhověkost. Nedávno také odhalili, jak je možné, že se jim vyhýbá i postrach většiny jiných dlouhověkých organismů - rakovina.

Tato na první pohled ošklivá zvířátka velikosti krysy  žijí velmi zvláštním životním stylem, který mnohem více než hlodavce připomíná spíše včely či mravence. V čele kolonie stojí vůdčí samice, královna, která jediná se rozmnožuje, zatímco prakticky všichni ostatní členové kolonie jí v tom pouze napomáhají. K této udivující zvláštnosti se však připojuje další. Na rozdíl například od krys či myší, které se dožívají sotva několika málo let, jsou tito podivní afričtí ošklivci Metuzalémy světa hlodavců – dožívají se okolo 30 let. Na vině je jejich zvláštní schopnost likvidovat volné radikály a také, jak se nedávno ukázalo, jedinečná obrana pro zhoubnému bujení – rakovině. „Na tento zvláštní způsob obrany proti rakovině jsme nenarazili dříve, neboť jej nenajdeme u dvou organismů, které jsou nejčastěji zkoumány, tedy u lidí a ani u myší. Myši žijí příliš krátce a lidé mají zase příliš velká těla. Tento mechanismus však najdeme pouze u zvířat, která jsou sice malá, ale dlouhověká,“ vysvětluje bioložka Vera Gorbunova z univerzity v Rochesteru, která je hlavní autorkou objevu. A jak vlastně tento mechanismus funguje? Rakovina není vlastně nic jiného, než nezastavitelný růst buněk nějaké z tkání. Takto postižené buňky se vlastně „zblázní“, začnou se kupit na sebe a vytvoří nádor. Buňky rypošů si však vyrábějí zvláštní protein, který činí buňky „klaustrofobickými“. Jakmile se jich na malém prostoru nakupí příliš mnoho vedle sebe, buněčné dělení se jednoduše zastaví a zhoubný proces tak nemá ani šanci začít. „Zatím je velmi brzy na to, abychom spekulovali o dalších důsledcích našeho objevu. Kdybychom však nějak dokázali simulovat účinky genu v lidských buňkách, mohli bychom zabránit rakovině, aby vůbec vznikla,“  uvažuje dr. Gorbunova. Výzkum podivných hlodavců tedy dokázal výzkumy léčení rakoviny posunout na zcela nečekanou kolej.

Související články
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
Kaloni bývají s netopýry často zaměňováni, případně s nimi takříkajíc házeni do jednoho pytle. Sice také náležejí do řádu letounů, spadají však do jiného podřádu. Podobnosti mezi nimi existují, ostatně i kaloni jsou obratní letci a odpočívají zavěšeni za nohy. Od netopýrů je nicméně odlišuje řada znaků. Ty nejviditelnější se týkají jejich fyzického vzhledu. Oproti […]
Na první pohled připomínají drobná ozubená kola, krajkové brože nebo skleněné květiny. Ve skutečnosti se díváme na rozsivky, jednobuněčné řasy, které si kolem těla stavějí schránky z oxidu křemičitého. Na fotografii Daniela Hana se navíc usadily na povrchu korálových řas. Vznikla tak podivuhodná mikroskopická zahrada, v níž se potkává sklářské umění přírody s mořským životem. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
epochaplus.cz
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
Zatčení templářů, výbuch kosmické lodi, havárie obřího letadla i potopení luxusní výletní lodi. Pátek třináctého má v historických kronikách několik mimořádně dramatických zápisů. Člověk skoro získává dojem, že si osud právě na toto datum schovává ty nejhorší scénáře. Jenže vedle tragédií se odehrávají také překvapivé, kuriózní a dokonce radostné události. Pojďme se podívat, co se
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
V zajetí biorytmů: Řídí celý náš život?
enigmaplus.cz
V zajetí biorytmů: Řídí celý náš život?
Dívka nervózně skousne ret. Oči zklamaně bloudí po biorytmické kalkulačce. Výpočet nic dobrého nevěstí. O hodinu později již sedí s kamarádkou nad šálkem filtrované kávy. „Tak jak ti dopadl ten pohovo
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz