Objev: Vesmírné technologie pro těžbu ropy z písku?

Ne nadarmo se ropě přezdívá černé zlato. V současnosti je tato uhlovodíková směs nejdůležitější komoditou na světovém trhu. Její zásoby však nejsou nevyčerpatelné. Co si civilizace počne, až se jednoho krásného dne její zásoby, ukryté pod zemí, vyčerpají?Ne nadarmo se ropě přezdívá černé zlato. V současnosti je tato uhlovodíková směs nejdůležitější komoditou na světovém trhu. Její zásoby však nejsou nevyčerpatelné. Co si civilizace počne, až se jednoho krásného dne její zásoby, ukryté pod zemí, vyčerpají?

Odhady se různí, nicméně pokud je zprůměrujeme, dojdeme k závěru, že zásoby dostupné ropy na Zemi budou kolem roku 2050 prakticky vyčerpány. Po planetě samozřejmě zůstane rozeseta řada lokalit, kde ještě nějaké zásoby ropy zůstanou.

Ty se budou nacházet především v polárních oblastech a těžba zde bude nejen drahá, ale především by znamenala podstatný zásah do tamějších i globálních ekosystémů. Jak tedy případnou energetickou krizi řešit?

Možností je více, například dát větší důraz na obnovitelné zdroje. Anebo zlepšit technologie k získávání tzv. nekonvenční ropy.

I bez těžařských věží

Že se ropné produkty nemusejí získávat pouze ze surové ropy, není žádnou novinkou. Počátky vývoje syntetického benzinu jsou spojeny především se jménem německého profesora Friedricha Bergiuse, který už roku 1913 získal patent na technologický postup zkapalňování uhlí.

Podobné technologie byly ve velkém použity hlavně během 2. světové války, kdy Německo postupně ztrácelo přístup k ropným nalezištím, zejména k těm rumunským. I dnes se ropa získává také jinými způsoby než klasickou těžbou.

Jejími zdroji mohou být dehtové písky, ropné břidlice, biopaliva nebo termální depolymerizace organické hmoty. Problémem u těchto postupů je však jejich ekonomická náročnost a ničení přírodního prostředí, které může nabývat ještě většího rozsahu než u tradiční těžby, a to už je co říci.

Test na rudé planetě

Výzkum planety Mars v poslední době nabírá plných obrátek. Sondy mapují její povrch z oběžné dráhy, po jejím povrchu se prohánějí roboti na kolečkách. V roce 2018 přistane na Marsu další z rodiny robotů, které do tamějších drsných podmínek posílá americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA).

Bude se jednat o astrobiologickou polní laboratoř (AFL), jejímž primárním úkolem bude pátrat po stopách života na Marsu.Takové pátrání není po technologické stránce nijak snadné. AFL bude vybavena speciálními přístroji, které usnadní čerpání organických prvků z půdy Marsu.

Poté se robot vrhne na analýzu získaných vzorků, ve středu jeho zájmu budou především uhlíkaté sloučeniny.

Ropa z písku?

Jak ale souvisí hledání života na Marsu s ubývajícími zásobami ropy na Zemi? Vědci z britské Imperial College zveřejnili studii, podle které se přístrojové vybavení AFL dá využít i jinak než ke zkoumání případného života na Marsu.

Marťanská laboratoř bude mít ve své chemické výbavě tenzidy, tedy látky, které umožňují lehčeji vytáhnout z písku důkazy o potenciálních známkách života. Výraz tenzid může působit poněkud tajemně, ale každý má nějakou takovou látku doma v koupelně.

Příkladem tenzidu je totiž třeba mýdlo.Podle britských vědců se ta samá technologie dá využít při těžbě ropy z netradičních zdrojů. Třeba z ropných živic a živičných písků. Profesor Marc Sephton, jeden z autorů studie, zdůraznil, že pomocí takového těžebního postupu by se ropa dala získat podstatně levněji než u jiných způsobů nekonvenční těžby.

„Navíc látky, které by se při tomto postupu používaly, by nebyly škodlivé k životnímu prostředí,“ dodal Sephton. Britská studie je důkazem toho, že teoretická a aplikovaná věda mohou postupovat ruku v ruce.

Přijde nový ropný šok?

Křivka objevů nových ropných nalezišť dosáhla vrcholu v šedesátých letech minulého století a od té doby neustále klesá. Od roku 1980 lidstvo spotřebovává každým rokem více ropy, než činí nové objevy. Navíc se ropa těží ve stále méně dostupných oblastech, což její cenu zvyšuje.

V neposlední řadě se velká většina nalezišť nachází v politicky nestabilních oblastech, například na Středním východě. Navíc – s máločím se dělají taková statistická kouzla, jako se zásobami ropy. Civilizace zkrátka nyní prochází obdobím, kterému by se s nadsázkou dalo říci konec levné ropy.

Loňská německá studie uvedla, že ropný vrchol v celosvětovém měřítku – tedy okamžik, kdy těžba dosáhla svého vrcholu a od té doby už jen klesá – nastal před třemi roky. A tržní mechanismy jasně říkají, že to, čeho je málo, má stoupající cenu.

Nové technologie by mohly nepříjemné dopady, související se stoupající cenou ropy, alespoň částečně zmírnit.

Ropné vrcholy u vybraných zemí světaJako ropné vrcholy se označuje zlom, kdy těžba ropy dosáhla maxima a od té chvíle začala klesat.1932 – Japonsko1953 – Československo1966 – Spolková republika Německo1970 – Libye, USA, Venezuela1974 – Írán1979 – Nigérie1987 – Egypt1988 – Francie1997 – Indie2000 – Austrálie, Norsko2004 – Mexiko2007 – Rusko* 2013 – Kuvajt2014 – Saúdská Arábie2018 – Irák

* Ruská těžařská společnost Lukoil hodlá investovat 1 bilion dolarů na hledání nových ropných nalezišť

Kde se vlastně vzala ropa?

Vznik ropy vysvětlují dvě navzájem si odporující teorie – anorganická a organická.

Anorganický původ ropyAnorganický původ ropy předpovídal už Mendělejev. Podle něj vznikla působením přehřáté páry na karbidy těžkých kovů, které se používají v petrochemii, v dobách, kdy se vyskytovaly blízko zemského povrchu.

Ve prospěch této teorie svědčí jednak laboratorní příprava pevných, kapalných i plynných uhlovodíků z karbidů uranu, lanthanu i ceru a také neustálý únik metanu ze zemského nitra v některých oblastech.

Organický původ ropyOrganická teorie je uznávána většinou vědců a předpokládá, že ropa vznikla z prehistorických živočišných a rostlinných zbytků, podrobených rozkladu. Ty se vlivem tepla a tlaku přeměnily nejprve na kerogen, potom na živice a nakonec na ropu a zemní plyn.

Ty poté migrovaly podél nerostných vrstev, až byly zachyceny v porézních horninách, čímž vznikla jejich současná naleziště. Ve prospěch této teorie svědčí zjištění, že mladší ropa se velkou relativní molární hmotností, zvýšeným obsahem kyslíku, síry a dusíku a velkým obsahem asfaltu přibližuje původnímu organickému materiálu.

Čím je ropa starší, tím je lehčí, obsahuje méně asfaltu a víc uhlovodíků.

Pro měření objemu ropy se používá míry 1 barel = 42 amerických galonů = 35 britských galonů = 158,97 litru.

Zdroj: wikipedia

Zásoby, na které se nesmí sáhnoutNení žádným tajemstvím, že nesmírně bohatá ložiska ropy byla objevena poblíž obou pólů naší planety, tedy v Arktidě a Antarktidě. Má to ovšem jeden háček, a to podstatný.

Tato ropná ložiska se nacházejí v oblastech, které jsou mezinárodními úmluvami chráněny, a jakákoliv těžba zde nepřichází v úvahu. Ale kdo ví. Třeba budoucí ropná krize změní stanoviska států a i v těchto polárních oblastech vyrostou těžní věže.

Autor: Martin Janda
Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Slunatec nádherný se náležitě představil

Slunatec nádherný se náležitě...

Ačkoliv měří sice jen něco málo přes 40 centimetrů a jeho hmotnost dosahuje...
Želvušky pod ochranou

Želvušky pod ochranou

Co do velikosti jsou bezobratlé želvušky (Tardigrada) skutečně malými tvory –...
Podařilo se jim poprvé získat DNA

Podařilo se jim poprvé získat DNA

Vědci mohou slavit, vůbec poprvé se jim totiž podařilo získat DNA hmyzu, jenž...
V lesích jižní Moravy je víc housenek než v tropech

V lesích jižní Moravy je víc...

Ubývání hmyzu je jedním z velkých ekologických problémů současnosti....
Čeští vědci varují: Kanál Dunaj-Odra-Labe je projektem plným rizik

Čeští vědci varují: Kanál...

Dva rektoři, dvanáct děkanů (včetně děkanů všech Přírodovědeckých fakult),...
Dobré zprávy z Austrálie: Tasmánských čertů ve volné přírodě přibývá

Dobré zprávy z Austrálie: Tasmánských...

Ďáblovi medvědovitému neboli tasmánskému čertovi zřejmě svítá na lepší časy....
Nezvaní hosté

Nezvaní hosté

Nejnovější vědecká zpráva varuje před rozšířením nepůvodních neboli invazivních...
Úsilí ochranářů představuje kůň Převalského

Úsilí ochranářů představuje kůň...

Desítky let trvající úsilí o záchranu koně Převalského (Equus ferus...
Tchéco si užívá v čisté vodě

Tchéco si užívá v čisté vodě

Jeden kilometr potrubí, sedmdesát kusů ventilů, filtrace, kterou projde...
V hlavní roli rys ostrovid

V hlavní roli rys ostrovid

Národní muzeum otevřelo v Muzeu české loutky a cirkusu v Prachaticích výstavu s...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Mongolská zhouba u Lehnice: Čím decimovala katolické elity?

Mongolská zhouba u Lehnice: Čím...

Mongolská říše se díky územnímu rozmachu ve 13. století zapsala do dějin jako...
V+W si stříleli z Hitlera. Roztržku řešil i Beneš

V+W si stříleli z Hitlera. Roztržku...

„Jen stará čistá abdérská rasa bude žít. Zahoďte mozky, zapomeňte...
Za jakou roli dostali herci nejvíce peněz?

Za jakou roli dostali herci...

Hollywoodští herci jako je například Johnny Depp, Robert Downey Jr....
Francouzi udělali námořní výpravu natruc

Francouzi udělali námořní...

Francouzský král František I. si čte zprávu mořského vlka Verazzanna o objevech nových zemí. „Můžeme se směle zařadit po...
Otec balonového létání se v Praze málem zřítil

Otec balonového létání se v Praze...

„Hurá!“ volají Pražané a rukama nadšeně mávají na vzdalující se horkovzdušný...
Jací superlidé opravdu existují?

Jací superlidé opravdu existují?

Existuje šance 1/100 000 000, že máte nějakou superschopnost z...
Karel IV. měl smysl pro humor: Doběhl i svého šaška

Karel IV. měl smysl pro humor:...

Písař na hostině hlasitě předčítá, že „Hrad Hora bláznů uděluje se hraběti z Údolí...
Vejce: Cesta k infarktu nebo neprávem zatracovaný poklad?

Vejce: Cesta k infarktu nebo...

Cholesterol je velkým strašákem a jeho příjem prostřednictvím stravy se...
Smrtící lis na stadionu Hillsborough: Selžou pořadatelé i policisté

Smrtící lis na stadionu...

Zelený pažit stadionu Hillsborough v Sheffieldu je plný ležících...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.