Domů     Příroda
Objev: Vesmírné technologie pro těžbu ropy z písku?
21.stoleti 19.10.2009

Ne nadarmo se ropě přezdívá černé zlato. V současnosti je tato uhlovodíková směs nejdůležitější komoditou na světovém trhu. Její zásoby však nejsou nevyčerpatelné. Co si civilizace počne, až se jednoho krásného dne její zásoby, ukryté pod zemí, vyčerpají?Ne nadarmo se ropě přezdívá černé zlato. V současnosti je tato uhlovodíková směs nejdůležitější komoditou na světovém trhu. Její zásoby však nejsou nevyčerpatelné. Co si civilizace počne, až se jednoho krásného dne její zásoby, ukryté pod zemí, vyčerpají?

Odhady se různí, nicméně pokud je zprůměrujeme, dojdeme k závěru, že zásoby dostupné ropy na Zemi budou kolem roku 2050 prakticky vyčerpány. Po planetě samozřejmě zůstane rozeseta řada lokalit, kde ještě nějaké zásoby ropy zůstanou. Ty se budou nacházet především v polárních oblastech a těžba zde bude nejen drahá, ale především by znamenala podstatný zásah do tamějších i globálních ekosystémů. Jak tedy případnou energetickou krizi řešit? Možností je více, například dát větší důraz na obnovitelné zdroje. Anebo zlepšit technologie k získávání tzv. nekonvenční ropy.

I bez těžařských věží

Že se ropné produkty nemusejí získávat pouze ze surové ropy, není žádnou novinkou. Počátky vývoje syntetického benzinu jsou spojeny především se jménem německého profesora Friedricha Bergiuse, který už roku 1913 získal patent na technologický postup zkapalňování uhlí. Podobné technologie byly ve velkém použity hlavně během 2. světové války, kdy Německo postupně ztrácelo přístup k ropným nalezištím, zejména k těm rumunským.
I dnes se ropa získává také jinými způsoby než klasickou těžbou. Jejími zdroji mohou být dehtové písky, ropné břidlice, biopaliva nebo termální depolymerizace organické hmoty. Problémem u těchto postupů je však jejich ekonomická náročnost a ničení přírodního prostředí, které může nabývat ještě většího rozsahu než u tradiční těžby, a to už je co říci.

Test na rudé planetě

Výzkum planety Mars v poslední době nabírá plných obrátek. Sondy mapují její povrch z oběžné dráhy, po jejím povrchu se prohánějí roboti na kolečkách. V roce 2018 přistane na Marsu další z rodiny robotů, které do tamějších drsných podmínek posílá americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA). Bude se jednat o astrobiologickou polní laboratoř (AFL), jejímž primárním úkolem bude pátrat po stopách života na Marsu.
Takové pátrání není po technologické stránce nijak snadné. AFL bude vybavena speciálními přístroji, které usnadní čerpání organických prvků z půdy Marsu. Poté se robot vrhne na analýzu získaných vzorků, ve středu jeho zájmu budou především uhlíkaté sloučeniny.

Ropa z písku?

Jak ale souvisí hledání života na Marsu s ubývajícími zásobami ropy na Zemi? Vědci z britské Imperial College zveřejnili studii, podle které se přístrojové vybavení AFL dá využít i jinak než ke zkoumání případného života na Marsu. Marťanská laboratoř bude mít ve své chemické výbavě tenzidy, tedy látky, které umožňují lehčeji vytáhnout z písku důkazy o potenciálních známkách života. Výraz tenzid může působit poněkud tajemně, ale každý má nějakou takovou látku doma v koupelně. Příkladem tenzidu je totiž třeba mýdlo.
Podle britských vědců se ta samá technologie dá využít při těžbě ropy z netradičních zdrojů. Třeba z ropných živic a živičných písků. Profesor Marc Sephton, jeden z autorů studie, zdůraznil, že pomocí takového těžebního postupu by se ropa dala získat podstatně levněji než u jiných způsobů nekonvenční těžby. „Navíc látky, které by se při tomto postupu používaly, by nebyly škodlivé k životnímu prostředí,“ dodal Sephton. Britská studie je důkazem toho, že teoretická a aplikovaná věda mohou postupovat ruku v ruce.

Přijde nový ropný šok?

Křivka objevů nových ropných nalezišť dosáhla vrcholu v šedesátých letech minulého století a od té doby neustále klesá. Od roku 1980 lidstvo spotřebovává každým rokem více ropy, než činí nové objevy. Navíc se ropa těží ve stále méně dostupných oblastech, což její cenu zvyšuje. V neposlední řadě se velká většina nalezišť nachází v politicky nestabilních oblastech, například na Středním východě. Navíc – s máločím se dělají taková statistická kouzla, jako se zásobami ropy. Civilizace zkrátka nyní prochází obdobím, kterému by se s nadsázkou dalo říci konec levné ropy.
Loňská německá studie uvedla, že ropný vrchol v celosvětovém měřítku – tedy okamžik, kdy těžba dosáhla svého vrcholu a od té doby už jen klesá – nastal před třemi roky. A tržní mechanismy jasně říkají, že to, čeho je málo, má stoupající cenu. Nové technologie by mohly nepříjemné dopady, související se stoupající cenou ropy, alespoň částečně zmírnit.

Ropné vrcholy u vybraných zemí světa
Jako ropné vrcholy se označuje zlom, kdy těžba ropy dosáhla maxima a od té chvíle začala klesat.
1932 – Japonsko
1953 – Československo
1966 – Spolková republika Německo
1970 – Libye, USA, Venezuela
1974 – Írán
1979 – Nigérie
1987 – Egypt
1988 – Francie
1997 – Indie
2000 – Austrálie, Norsko
2004 – Mexiko
2007 – Rusko*
2013 – Kuvajt
2014 – Saúdská Arábie
2018 – Irák

* Ruská těžařská společnost Lukoil hodlá investovat 1 bilion dolarů na hledání nových ropných nalezišť

Kde se vlastně vzala ropa?

Vznik ropy vysvětlují dvě navzájem si odporující teorie – anorganická a organická.

Anorganický původ ropy
Anorganický původ ropy předpovídal už Mendělejev. Podle něj vznikla působením přehřáté páry na karbidy těžkých kovů, které se používají v petrochemii, v dobách, kdy se vyskytovaly blízko zemského povrchu. Ve prospěch této teorie svědčí jednak laboratorní příprava pevných, kapalných i plynných uhlovodíků z karbidů uranu, lanthanu i ceru a také neustálý únik metanu ze zemského nitra v některých oblastech.

Organický původ ropy
Organická teorie je uznávána většinou vědců a předpokládá, že ropa vznikla z prehistorických živočišných a rostlinných zbytků, podrobených rozkladu. Ty se vlivem tepla a tlaku přeměnily nejprve na kerogen, potom na živice a nakonec na ropu a zemní plyn. Ty poté migrovaly podél nerostných vrstev, až byly zachyceny v porézních horninách, čímž vznikla jejich současná naleziště. Ve prospěch této teorie svědčí zjištění, že mladší ropa se velkou relativní molární hmotností, zvýšeným obsahem kyslíku, síry a dusíku a velkým obsahem asfaltu přibližuje původnímu organickému materiálu. Čím je ropa starší, tím je lehčí, obsahuje méně asfaltu a víc uhlovodíků.

Pro měření objemu ropy se používá míry 1 barel = 42 amerických galonů = 35 britských galonů = 158,97 litru.

Zdroj: wikipedia


Zásoby, na které se nesmí sáhnout
Není žádným tajemstvím, že nesmírně bohatá ložiska ropy byla objevena poblíž obou pólů naší planety, tedy v Arktidě a Antarktidě. Má to ovšem jeden háček, a to podstatný. Tato ropná ložiska se nacházejí v oblastech, které jsou mezinárodními úmluvami chráněny, a jakákoliv těžba zde nepřichází v úvahu. Ale kdo ví. Třeba budoucí ropná krize změní stanoviska států a i v těchto polárních oblastech vyrostou těžní věže.  

Související články
Ničivé záplavy, které zasáhly střední Evropu a vyhnaly z domovů tisíce lidí, jsou varovným signálem rostoucí hrozby extrémního počasí. Katastrofa postihla šest zemí a upozorňuje na měnící se klima, které způsobuje stále častější a intenzivnější povětrnostní jevy. Změna klimatu výrazně ovlivňuje extrémní povětrnostní jevy, jako jsou například záplavy, které minulý měsíc zasáhly šest evropských zemí. […]
V tibetštině je nazýván Čumulangma, v nepálštině Sagarmatha. Je to ikonická část pozemské topografie, představuje smrtelné nebezpečí pro horolezce a zároveň je geologickým zázrakem. A navíc stále roste. Takový je Mt. Everest. S vrcholem ve výšce 8 848,86 metrů nad mořem bez problémů drží titul nejvyšší hory světa. Jistě, havajská Mauna Kea měří od úpatí […]
Vědci ze Stanfordovy univerzity zjistili, že po nanesení žlutého potravinářského barviva tartrazinu na kůži myší, dojde k jejímu zprůhlednění, a tak je možné sledovat jejich střeva a břišní orgány či cévy v mozku bez nutnosti chirurgického výkonu. Po smytí barviva získá kůže opět normální barvu. Potravinářské barvivo po nanesení dočasně zprůhlední kůži, svaly a pojivové […]
Příroda je plná travičů. Není před nimi úniku, jsou ve vodě, ve vzduchu i na souši, od těch nejdrobnějších, bakterií, až po šestimetrovou kobru královskou. Všichni ale mají jedno společné – v jejich jedech jsou látky, které by mohly nesmírně pomoci při léčení různých nemocí. V únoru tohoto roku rozvířila atmosféru v Lakewoodu v americkém státě […]
Mimořádný objev se podařil vědcům z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Ve spolupráci s německými kolegy z Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research identifikovali u rostliny čirok pyl s unikátními vlastnostmi. Výzkum by v budoucnu mohl pomoci se šlechtěním odolnějších zemědělských plodin. O objevu informuje prestižní časopis The New […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz