Domů     Příroda
Objev: Vesmírné technologie pro těžbu ropy z písku?
21.stoleti
od 21.stoleti 19.10.2009

Ne nadarmo se ropě přezdívá černé zlato. V současnosti je tato uhlovodíková směs nejdůležitější komoditou na světovém trhu. Její zásoby však nejsou nevyčerpatelné. Co si civilizace počne, až se jednoho krásného dne její zásoby, ukryté pod zemí, vyčerpají?Ne nadarmo se ropě přezdívá černé zlato. V současnosti je tato uhlovodíková směs nejdůležitější komoditou na světovém trhu. Její zásoby však nejsou nevyčerpatelné. Co si civilizace počne, až se jednoho krásného dne její zásoby, ukryté pod zemí, vyčerpají?

Odhady se různí, nicméně pokud je zprůměrujeme, dojdeme k závěru, že zásoby dostupné ropy na Zemi budou kolem roku 2050 prakticky vyčerpány. Po planetě samozřejmě zůstane rozeseta řada lokalit, kde ještě nějaké zásoby ropy zůstanou. Ty se budou nacházet především v polárních oblastech a těžba zde bude nejen drahá, ale především by znamenala podstatný zásah do tamějších i globálních ekosystémů. Jak tedy případnou energetickou krizi řešit? Možností je více, například dát větší důraz na obnovitelné zdroje. Anebo zlepšit technologie k získávání tzv. nekonvenční ropy.

I bez těžařských věží

Že se ropné produkty nemusejí získávat pouze ze surové ropy, není žádnou novinkou. Počátky vývoje syntetického benzinu jsou spojeny především se jménem německého profesora Friedricha Bergiuse, který už roku 1913 získal patent na technologický postup zkapalňování uhlí. Podobné technologie byly ve velkém použity hlavně během 2. světové války, kdy Německo postupně ztrácelo přístup k ropným nalezištím, zejména k těm rumunským.
I dnes se ropa získává také jinými způsoby než klasickou těžbou. Jejími zdroji mohou být dehtové písky, ropné břidlice, biopaliva nebo termální depolymerizace organické hmoty. Problémem u těchto postupů je však jejich ekonomická náročnost a ničení přírodního prostředí, které může nabývat ještě většího rozsahu než u tradiční těžby, a to už je co říci.

Test na rudé planetě

Výzkum planety Mars v poslední době nabírá plných obrátek. Sondy mapují její povrch z oběžné dráhy, po jejím povrchu se prohánějí roboti na kolečkách. V roce 2018 přistane na Marsu další z rodiny robotů, které do tamějších drsných podmínek posílá americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA). Bude se jednat o astrobiologickou polní laboratoř (AFL), jejímž primárním úkolem bude pátrat po stopách života na Marsu.
Takové pátrání není po technologické stránce nijak snadné. AFL bude vybavena speciálními přístroji, které usnadní čerpání organických prvků z půdy Marsu. Poté se robot vrhne na analýzu získaných vzorků, ve středu jeho zájmu budou především uhlíkaté sloučeniny.

Ropa z písku?

Jak ale souvisí hledání života na Marsu s ubývajícími zásobami ropy na Zemi? Vědci z britské Imperial College zveřejnili studii, podle které se přístrojové vybavení AFL dá využít i jinak než ke zkoumání případného života na Marsu. Marťanská laboratoř bude mít ve své chemické výbavě tenzidy, tedy látky, které umožňují lehčeji vytáhnout z písku důkazy o potenciálních známkách života. Výraz tenzid může působit poněkud tajemně, ale každý má nějakou takovou látku doma v koupelně. Příkladem tenzidu je totiž třeba mýdlo.
Podle britských vědců se ta samá technologie dá využít při těžbě ropy z netradičních zdrojů. Třeba z ropných živic a živičných písků. Profesor Marc Sephton, jeden z autorů studie, zdůraznil, že pomocí takového těžebního postupu by se ropa dala získat podstatně levněji než u jiných způsobů nekonvenční těžby. „Navíc látky, které by se při tomto postupu používaly, by nebyly škodlivé k životnímu prostředí,“ dodal Sephton. Britská studie je důkazem toho, že teoretická a aplikovaná věda mohou postupovat ruku v ruce.

Přijde nový ropný šok?

Křivka objevů nových ropných nalezišť dosáhla vrcholu v šedesátých letech minulého století a od té doby neustále klesá. Od roku 1980 lidstvo spotřebovává každým rokem více ropy, než činí nové objevy. Navíc se ropa těží ve stále méně dostupných oblastech, což její cenu zvyšuje. V neposlední řadě se velká většina nalezišť nachází v politicky nestabilních oblastech, například na Středním východě. Navíc – s máločím se dělají taková statistická kouzla, jako se zásobami ropy. Civilizace zkrátka nyní prochází obdobím, kterému by se s nadsázkou dalo říci konec levné ropy.
Loňská německá studie uvedla, že ropný vrchol v celosvětovém měřítku – tedy okamžik, kdy těžba dosáhla svého vrcholu a od té doby už jen klesá – nastal před třemi roky. A tržní mechanismy jasně říkají, že to, čeho je málo, má stoupající cenu. Nové technologie by mohly nepříjemné dopady, související se stoupající cenou ropy, alespoň částečně zmírnit.

Ropné vrcholy u vybraných zemí světa
Jako ropné vrcholy se označuje zlom, kdy těžba ropy dosáhla maxima a od té chvíle začala klesat.
1932 – Japonsko
1953 – Československo
1966 – Spolková republika Německo
1970 – Libye, USA, Venezuela
1974 – Írán
1979 – Nigérie
1987 – Egypt
1988 – Francie
1997 – Indie
2000 – Austrálie, Norsko
2004 – Mexiko
2007 – Rusko*
2013 – Kuvajt
2014 – Saúdská Arábie
2018 – Irák

* Ruská těžařská společnost Lukoil hodlá investovat 1 bilion dolarů na hledání nových ropných nalezišť

Kde se vlastně vzala ropa?

Vznik ropy vysvětlují dvě navzájem si odporující teorie – anorganická a organická.

Anorganický původ ropy
Anorganický původ ropy předpovídal už Mendělejev. Podle něj vznikla působením přehřáté páry na karbidy těžkých kovů, které se používají v petrochemii, v dobách, kdy se vyskytovaly blízko zemského povrchu. Ve prospěch této teorie svědčí jednak laboratorní příprava pevných, kapalných i plynných uhlovodíků z karbidů uranu, lanthanu i ceru a také neustálý únik metanu ze zemského nitra v některých oblastech.

Organický původ ropy
Organická teorie je uznávána většinou vědců a předpokládá, že ropa vznikla z prehistorických živočišných a rostlinných zbytků, podrobených rozkladu. Ty se vlivem tepla a tlaku přeměnily nejprve na kerogen, potom na živice a nakonec na ropu a zemní plyn. Ty poté migrovaly podél nerostných vrstev, až byly zachyceny v porézních horninách, čímž vznikla jejich současná naleziště. Ve prospěch této teorie svědčí zjištění, že mladší ropa se velkou relativní molární hmotností, zvýšeným obsahem kyslíku, síry a dusíku a velkým obsahem asfaltu přibližuje původnímu organickému materiálu. Čím je ropa starší, tím je lehčí, obsahuje méně asfaltu a víc uhlovodíků.

Pro měření objemu ropy se používá míry 1 barel = 42 amerických galonů = 35 britských galonů = 158,97 litru.

Zdroj: wikipedia


Zásoby, na které se nesmí sáhnout
Není žádným tajemstvím, že nesmírně bohatá ložiska ropy byla objevena poblíž obou pólů naší planety, tedy v Arktidě a Antarktidě. Má to ovšem jeden háček, a to podstatný. Tato ropná ložiska se nacházejí v oblastech, které jsou mezinárodními úmluvami chráněny, a jakákoliv těžba zde nepřichází v úvahu. Ale kdo ví. Třeba budoucí ropná krize změní stanoviska států a i v těchto polárních oblastech vyrostou těžní věže.  

reklama
Související články
Že před konzumací není od věci jídlo umýt se učí i malé děti. Ke stejné poučce došli i ibisi australští. Ti přišli na to, jak ropuchy zbavit jejich jedu. Ibisi nejsou ve své domovině příliš populární ptáci. Zvláště proto, že často vybírají jídlo z popelnic a občas dokážou ukrást potravu lidem i přímo z ruky. […]
Je 22. února roku 1997. Novináři z celé Británie se sjíždí do malého skotského městečka Roslin. Vědci z místního biologického ústavu totiž právě oznámili absolutní senzaci. Podařilo se jim naklonovat prvního velkého savce – ovci, která dostala jméno Dolly. Dolly způsobí totální poprask, protože klonování zvířat je v té době ještě v plenkách a klonují se výhradně malá zvířata […]
Když vědci sekvenovali DNA semen nalezených během vykopávek v jeskyni Uan Muhuggiag na Sahaře, zjistili, že se jedná o semena jedné z nejstarších plodin v Africe, divokého melounu, která rozkousali pastevci ovcí z doby kamenné. V 90. letech 20. století probíhaly v jeskyni Uan Muhuggiag, která se nachází na území dnešní Libye, archeologické vykopávky. Během […]
V současné době poletuje po střední a jižní Kalifornii zhruba 160 kondorů kalifornských. V 80. letech však jejich populace sotva odpovídala dvěma jedenáctkám na fotbalovém hřišti. Aktuálně kondoři patří k vysoce ohroženým druhům. Jejich nepříznivá situace by se ale mohla v budoucnosti změnit. Vědcům ze zoologické zahrady v San Diegu se totiž podařilo objevit zajímavou […]
Různé stresové podmínky v rodičovské generaci rostlin mohou mít silně negativní, ale také velmi pozitivní vliv na růst a reprodukční úspěch potomků. Někteří potomci mohou zvýšit produkci semen až o 40 %. Vyplývá to z nejrozsáhlejší mezinárodní studie, kterou vedli vědci z Botanického ústavu AV ČR a která byla publikována v renomovaném botanickém časopise New […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz