Exkluzivně: Vesmírné centrum v Ondřejově

Když se řekne „hvězdárna“, každý si představí budovy zvláštního tvaru s kopulkami a v nich různé dalekohledy, které používají hvězdáři pro svá bádání. Takový dojem má jistě většina návštěvníků observatoře Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově. Jak ale ve skutečnosti probíhá dnešní špičkový výzkum vesmíru a jaké změny čekají ondřejovské pracoviště? " src="https://i2.wp.com/21stoleti.cz/wp-content/images/1258297137.jpg?ssl=1" alt="Když se řekne „hvězdárna“, každý si představí budovy zvláštního tvaru s kopulkami a v nich různé dalekohledy, které používají hvězdáři pro svá bádání. Takový dojem má jistě většina návštěvníků observatoře Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově. Jak ale ve skutečnosti probíhá dnešní špičkový výzkum vesmíru a jaké změny čekají ondřejovské pracoviště? " data-recalc-dims="1" />

Jsou to opravdu jen ty kopulky, nebo pozorovací domky v Ondřejově, vybudované českým badatelem, mechanikem a průmyslníkem Josefem Janem Fričem (1861–1945), z nichž mnohé nedávno oslavily již sto let své existence? Jistěže ne. I v Ondřejově samém dnes existuje moderní technika na velmi vysoké úrovni. Pracoviště Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově však plánuje velké změny.

Členství v elitních organizacích zavazuje
Od roku 2007 je Česká republika plnoprávným členem Evropské jižní observatoře ESO (European Southern Observatory) se sídlem v Garchingu u Mnichova, jejíž dalekohledy jsou umístěny v Chile a od roku 2008 je také členem Evropské kosmické agentury ESA (European Space Agency). V areálu Astronomického ústavu tak má v nejbližší době vyrůst unikátní vědecký komplex – Centrum pro spolupráci s ESA a ESO, pracovně nazývané Centrum E2S. Nové vědecké pracoviště by tak umožnilo českým vědcům úzké propojení s kosmickými programy na té nejvyšší světové úrovni.

Unikátní technologie přináší unikátní objevy
Úspěchy českých astronomů jsou v rámci mezinárodní spolupráce velmi ceněny. Velký rozruch ve vědeckém světě způsobila například nedávná zpráva o nálezu unikátního meteoritu v pouštní oblasti Nullarborské planiny v jižní Austrálii, na kterém se významnou měrou podíleli především čeští astronomové. Ti vyvinuli speciální bolidovou síť automatických kamer, které jsou v této oblasti Austrálie rozmístěny (jako bolidy označujeme ty nejjasnější meteory). Podobnou síť už dříve vybudovali a s úspěchem využívají i v České republice. S její pomocí se jim podařilo určit místo dopadu meteoritu s přesností několika metrů a vzácný meteorit byl v dané lokalitě skutečně nalezen! O českém úspěchu informoval i prestižní vědecký časopis Science.

Cestou k úspěchu je i profesionalita
České členství v ESA i ESO otevírá našim odborníkům zcela nové možnosti podílet se pomocí vyspělých technologií a prostředků na dalším výzkumu vesmíru. Pochopitelně je i velkým závazkem a výzvou pro vědeckou komunitu v naší zemi, je to ale i velká mezinárodní prestiž. Naštěstí máme celou řadu mladých, velmi schopných profesionálů, kteří mají o práci v těchto organizacích zájem. Je také naší snahou přitáhnout další, především mladé odborníky ze zahraničí a postupně vytvořit odpovídající tvůrčí prostředí. Vhodné podmínky jim má poskytnout právě nové Centrum pro spolupráci s ESA a ESO, koncipované jako Evropské centrum excelence v rámci operačního programu evropských strukturálních fondů. Půjde o architektonicky zajímavou dvoupodlažní stavbu ve tvaru půlkruhu, o velikosti téměř fotbalového hřiště.

Vědecký komplex pro budoucnost
Pracoviště Astronomického ústavu v Ondřejově jsou dnes vybavena moderní technikou, příkladem může být modernizovaný ondřejovský dalekohled o průměru zrcadla dva metry nebo specializovaná pracoviště jako sluneční oddělení, oddělení meziplanetární hmoty či oddělení galaxií a planetárních systémů. Pro úspěšnou mezinárodní spolupráci a plné zapojení do evropských výzkumných programů je však třeba více. Proto by mělo postupně vzniknout v Ondřejově unikátní centrum na evropské úrovni, zaměřené na spolupráci České republiky s ESA a ESO v oblasti výzkumu vesmíru. Nový komplex v areálu ondřejovské observatoře samozřejmě počítá se špičkovou technologií.

Kosmický výzkum dostane nový rozměr
Do nového centra jsou začleněny především laboratoře nutné pro vývoj a testování palubních přístrojů a jejich komponent pro družice ESA, laboratoře podporující vybrané programy ESO (např. laboratoř mikrovlnné spektroskopie navržená Vysokou školou chemicko-technologickou) nebo superpočítačová laboratoř pro rozsáhlé numerické simulace astrofyzikálních procesů a pro analýzu obrovského množství dat z družic a pozemních teleskopů. Tato vyspělá pracoviště nás rázem zařadí mezi špičková vědecká zařízení v Evropě.

Pohled do vzdáleného vesmíru
V Centru má být i robotický teleskop o průměru zrcadla 80 cm, určený především k zajištění pozemní podpory pro družici ESA Gaia. Ta má odstartovat už v roce 2011. Hlavním úkolem družice je vytvořit první trojrozměrnou mapu části naší Galaxie na základě opakovaného sledování více než jedné miliardy hvězd. Družice bude sledovat také řadu těles v naší sluneční soustavě a podívá se i do vesmírných dálav, na objekty mimo naši Galaxii.
Vědci z Astronomického ústavu v Ondřejově se podílejí například i na přípravě vesmírné sondy BepiColombo, která má odstartovat v roce 2013. Poletí k Merkuru – dnes nejméně prozkoumané planetě naší sluneční soustavy. Sonda se bude skládat ze dvou modulů, jeden bude měřit magnetické pole planety a druhý bude sledovat povrch. Podobných programů mají ondřejovští rozpracovaných daleko více a právě k jejich realizaci je nové Centrum nezbytné.

Centrum bude úzce propojeno s ESA a ESO
Kromě laboratoří a dalších zařízení je však nezbytné vybudovat i provozní zázemí odpovídající dnešním standardům ESA i ESO, umožňující pořádat pracovní zasedání, semináře, videokonference a multimediální prezentace. Centrum by mělo zajišťovat i jistý servis pro přípravu a realizaci pozorovacích programů ESO, například pomocí velkého rádiového interferometru ALMA v Chile, který nyní ESO buduje ve spolupráci s USA a Japonskem. Interferometr ALMA (Atacama Large Millimeter Array) je vlastně soustava 66 radioteleskopů o průměru 12 metrů. Radioteleskopy interferometru ALMA tvoří dohromady obří oko do vzdáleného vesmíru, které jej bude zkoumat s přesností mnohem větší než známý Hubbleův kosmický dalekohled. Celá obří aparatura se staví ve výšce 5000 metrů v poušti Atacama.

Nové centrum propojí historii a budoucnost
V neposlední řadě je třeba myslet i na propagaci výsledků vědy a výzkumu, přenos know-how do průmyslu a na zajištění informovanosti vůči veřejnosti. Umístění nové budovy Centra E2S je plánováno tak, aby byla snadno přístupná v rámci celého areálu ondřejovské observatoře a aby byla propojena s historickou částí ondřejovské hvězdárny a nově zamýšleným areálem naučných astronomických stezek pro veřejnost. A tak se dostáváme zpět na začátek tohoto příspěvku, kde jsme se zmínili o „géniu loci“ staré Fričovy hvězdárny.

Ondřejovští jsou i na Kanárech
V Ondřejově se tradičně provozují i sluneční pozorování, optická i rádiová, a to pomocí řady menších nebo středních přístrojů. I ty se postupně inovují, robotizují a vybavují moderní detekční CCD technikou. Ale podobně jako v případě stelární a galaktické astronomie, provozované v ESO, i sluneční fyzikové budují velké dalekohledy v místech s optimálním klimatem. Pro Evropany jsou to Kanárské ostrovy, jmenovitě Tenerife a La Palma, kde jsou umístěny největší evropské sluneční dalekohledy. Jeden z nich, nazvaný GREGOR (podle typu optické soustavy), je nyní ve stadiu výstavby a na ní se také podílí Astronomický ústav AV ČR. Až příští rok spatří „první světlo“, bude se svým průměrem hlavního zrcadla 1,5 m patřit k největším na světě. Ale již dnes Evropa i USA plánují sluneční dalekohledy o průměru přes 4 metry. Jedná se o projekty v ceně řádově stovek milionů EUR nebo dolarů, na nichž se v Evropě bude podílet řada zemí včetně České republiky. A zde je opět nový prostor pro celou řadu špičkových průmyslových inovací.

Evropská observatoř je v Jižní Americe
Mají dnes čeští astronomové možnost využívat nějaké velké přístroje mimo Českou republiku a jsou k tomu vůbec nějaké důvody? Odpověď zní ano a důvodů je celá řada. Dnešní špičkový výzkum v oboru astronomie a astrofyziky vyžaduje čím dál větší dalekohledy – prostě proto, abychom dohlédli dále do vesmíru nebo abychom mohli zkoumat bližší objekty se stále větším rozlišením. Takovéto dalekohledy se budují na místech s ideálními klimatickými podmínkami, jako jsou např. Kanárské ostrovy, Havajské ostrovy nebo vysokohorské oblasti v Chile. Náklady spojené s vývojem a stavbou takových přístrojů jsou však obrovské a dnes je již téměř vyloučené, aby je financovala jedna země nebo dokonce jeden ústav. Proto vznikají různá konsorcia a organizace, které sdružují potřebné prostředky. V Evropě je to především Evropská jižní observatoř, která provozuje velké dalekohledy právě v Chile.

Rubriky:  Astronomie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Průlet Scholzovy hvězdy sluneční soustavou potvrzen

Průlet Scholzovy hvězdy sluneční...

Čas od času se v éteru objeví hypotéza, že Slunce má své dvojče. Má jím...
Tisíce černých děr v centru naší galaxie

Tisíce černých děr v centru naší...

Jsou obrovské a rozsápou cokoliv, co jim přijde do cesty. Černé díry,...
Ledové ostny na měsíci Europa

Ledové ostny na měsíci Europa

Jupiterův měsíc Europa se těší nemalému zájmu astronomů. Důvod je...
Evropané dokončili sestavování servisního modulu lodi Orion

Evropané dokončili sestavování...

V integrační hale společnosti Airbus v německých Brémách k...
Měsíc velký jako planeta Neptun

Měsíc velký jako planeta Neptun

Astronomové objevili už řadu exoplanet a nebyl důvod přepokládat, že by se...
Co se podařilo objevit Čechům pod ledem v Antarktidě?

Co se podařilo objevit Čechům pod...

Na Zemi je potvrzeno přes 170 impaktních kráterů různých velikostí a stáří...
Je na planetách soustavy TRAPPIST-1 více vody než na Zemi?

Je na planetách soustavy...

Všechny planety u hvězdy TRAPPIST-1 jsou velmi podobné Zemi. Mají pevné...
Jsou nadějí pro hledání mimozemského života červení trpaslíci?

Jsou nadějí pro hledání mimozemského...

S tím, jak se zdokonalují pozorovací možnosti astronomů, roste i počet...
Rozervaná těla hvězd odhalují původ radioaktivních molekul

Rozervaná těla hvězd odhalují...

Pozorování radioteleskopem ALMA pomohla objevit radioaktivní izotop...
Každoroční nebeské divadlo je opět zde

Každoroční nebeské divadlo je...

Slzy svatého Vavřince nebo-li Perseidy se opět chystají prosvítit...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Krimi z Itálie: Hrůza čeká ve sklepě

Krimi z Itálie: Hrůza čeká ve...

„Všiml sis, jak ten malý kluk hrozně vypadá?“ Policejní hlídka...
Víc hlav víc ví: Pole amerických velikánů

Víc hlav víc ví: Pole amerických...

Má jít o úctyhodnou připomínku jejich nehynoucí slávy, namísto toho se ale vše zvrtne...
Projekt NASA: Jak šel čas s první kosmickou agenturou světa?

Projekt NASA: Jak šel čas s první...

V roce 1958 podepisuje americký prezident Eisenhower zákon, který...
Které věci nikdy nedělat v zahraničí?

Které věci nikdy nedělat v...

Léto a s ním i dovolenková sezóna je sice za námi, ale i tak je dobré tyto...
Přehledně: Kolik stojí nejdražší seriály všech dob?

Přehledně: Kolik stojí nejdražší...

Pojďme se společně podívat na pětici seriálů, které měly největší...
Některé konspirační teorie jsou úsměvné, jiné mohou být nebezpečné!

Některé konspirační teorie jsou...

Lidé nikdy nepřistáli na Měsíci. Svět řídí tajné spolky. Letadla vypouští do vzduchu...
Napoleonův kritik dobyl švédský trůn

Napoleonův kritik dobyl švédský...

Je to jako noční můra. Sotva se švédští vojáci vylodili v německém Lübecku, ocitli...
Foto měsíce: Hranatý ledovec na Antartidě!

Foto měsíce: Hranatý ledovec na...

Antarktický ledový šelf Larsen C nabídl nedávno fotografům z NASA...
Historie pugétů: Od nástěnných maleb po umělecká díla

Historie pugétů: Od nástěnných...

Svit pochodně se odráží od tmavých, vlhkostí nasáklých stěn hrobky. Archeologové, kteří se...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.