Domů     Vesmír
Exkluzivně: Vesmírné centrum v Ondřejově
21.stoleti 19.10.2009

Když se řekne „hvězdárna“, každý si představí budovy zvláštního tvaru s kopulkami a v nich různé dalekohledy, které používají hvězdáři pro svá bádání. Takový dojem má jistě většina návštěvníků observatoře Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově. Jak ale ve skutečnosti probíhá dnešní špičkový výzkum vesmíru a jaké změny čekají ondřejovské pracoviště? Když se řekne „hvězdárna“, každý si představí budovy zvláštního tvaru s kopulkami a v nich různé dalekohledy, které používají hvězdáři pro svá bádání. Takový dojem má jistě většina návštěvníků observatoře Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově. Jak ale ve skutečnosti probíhá dnešní špičkový výzkum vesmíru a jaké změny čekají ondřejovské pracoviště?

Jsou to opravdu jen ty kopulky, nebo pozorovací domky v Ondřejově, vybudované českým badatelem, mechanikem a průmyslníkem Josefem Janem Fričem (1861–1945), z nichž mnohé nedávno oslavily již sto let své existence? Jistěže ne. I v Ondřejově samém dnes existuje moderní technika na velmi vysoké úrovni. Pracoviště Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově však plánuje velké změny.

Členství v elitních organizacích zavazuje
Od roku 2007 je Česká republika plnoprávným členem Evropské jižní observatoře ESO (European Southern Observatory) se sídlem v Garchingu u Mnichova, jejíž dalekohledy jsou umístěny v Chile a od roku 2008 je také členem Evropské kosmické agentury ESA (European Space Agency). V areálu Astronomického ústavu tak má v nejbližší době vyrůst unikátní vědecký komplex – Centrum pro spolupráci s ESA a ESO, pracovně nazývané Centrum E2S. Nové vědecké pracoviště by tak umožnilo českým vědcům úzké propojení s kosmickými programy na té nejvyšší světové úrovni.

Unikátní technologie přináší unikátní objevy
Úspěchy českých astronomů jsou v rámci mezinárodní spolupráce velmi ceněny. Velký rozruch ve vědeckém světě způsobila například nedávná zpráva o nálezu unikátního meteoritu v pouštní oblasti Nullarborské planiny v jižní Austrálii, na kterém se významnou měrou podíleli především čeští astronomové. Ti vyvinuli speciální bolidovou síť automatických kamer, které jsou v této oblasti Austrálie rozmístěny (jako bolidy označujeme ty nejjasnější meteory). Podobnou síť už dříve vybudovali a s úspěchem využívají i v České republice. S její pomocí se jim podařilo určit místo dopadu meteoritu s přesností několika metrů a vzácný meteorit byl v dané lokalitě skutečně nalezen! O českém úspěchu informoval i prestižní vědecký časopis Science.

Cestou k úspěchu je i profesionalita
České členství v ESA i ESO otevírá našim odborníkům zcela nové možnosti podílet se pomocí vyspělých technologií a prostředků na dalším výzkumu vesmíru. Pochopitelně je i velkým závazkem a výzvou pro vědeckou komunitu v naší zemi, je to ale i velká mezinárodní prestiž. Naštěstí máme celou řadu mladých, velmi schopných profesionálů, kteří mají o práci v těchto organizacích zájem. Je také naší snahou přitáhnout další, především mladé odborníky ze zahraničí a postupně vytvořit odpovídající tvůrčí prostředí. Vhodné podmínky jim má poskytnout právě nové Centrum pro spolupráci s ESA a ESO, koncipované jako Evropské centrum excelence v rámci operačního programu evropských strukturálních fondů. Půjde o architektonicky zajímavou dvoupodlažní stavbu ve tvaru půlkruhu, o velikosti téměř fotbalového hřiště.

Vědecký komplex pro budoucnost
Pracoviště Astronomického ústavu v Ondřejově jsou dnes vybavena moderní technikou, příkladem může být modernizovaný ondřejovský dalekohled o průměru zrcadla dva metry nebo specializovaná pracoviště jako sluneční oddělení, oddělení meziplanetární hmoty či oddělení galaxií a planetárních systémů. Pro úspěšnou mezinárodní spolupráci a plné zapojení do evropských výzkumných programů je však třeba více. Proto by mělo postupně vzniknout v Ondřejově unikátní centrum na evropské úrovni, zaměřené na spolupráci České republiky s ESA a ESO v oblasti výzkumu vesmíru. Nový komplex v areálu ondřejovské observatoře samozřejmě počítá se špičkovou technologií.

Kosmický výzkum dostane nový rozměr
Do nového centra jsou začleněny především laboratoře nutné pro vývoj a testování palubních přístrojů a jejich komponent pro družice ESA, laboratoře podporující vybrané programy ESO (např. laboratoř mikrovlnné spektroskopie navržená Vysokou školou chemicko-technologickou) nebo superpočítačová laboratoř pro rozsáhlé numerické simulace astrofyzikálních procesů a pro analýzu obrovského množství dat z družic a pozemních teleskopů. Tato vyspělá pracoviště nás rázem zařadí mezi špičková vědecká zařízení v Evropě.

Pohled do vzdáleného vesmíru
V Centru má být i robotický teleskop o průměru zrcadla 80 cm, určený především k zajištění pozemní podpory pro družici ESA Gaia. Ta má odstartovat už v roce 2011. Hlavním úkolem družice je vytvořit první trojrozměrnou mapu části naší Galaxie na základě opakovaného sledování více než jedné miliardy hvězd. Družice bude sledovat také řadu těles v naší sluneční soustavě a podívá se i do vesmírných dálav, na objekty mimo naši Galaxii.
Vědci z Astronomického ústavu v Ondřejově se podílejí například i na přípravě vesmírné sondy BepiColombo, která má odstartovat v roce 2013. Poletí k Merkuru – dnes nejméně prozkoumané planetě naší sluneční soustavy. Sonda se bude skládat ze dvou modulů, jeden bude měřit magnetické pole planety a druhý bude sledovat povrch. Podobných programů mají ondřejovští rozpracovaných daleko více a právě k jejich realizaci je nové Centrum nezbytné.

Centrum bude úzce propojeno s ESA a ESO
Kromě laboratoří a dalších zařízení je však nezbytné vybudovat i provozní zázemí odpovídající dnešním standardům ESA i ESO, umožňující pořádat pracovní zasedání, semináře, videokonference a multimediální prezentace. Centrum by mělo zajišťovat i jistý servis pro přípravu a realizaci pozorovacích programů ESO, například pomocí velkého rádiového interferometru ALMA v Chile, který nyní ESO buduje ve spolupráci s USA a Japonskem. Interferometr ALMA (Atacama Large Millimeter Array) je vlastně soustava 66 radioteleskopů o průměru 12 metrů. Radioteleskopy interferometru ALMA tvoří dohromady obří oko do vzdáleného vesmíru, které jej bude zkoumat s přesností mnohem větší než známý Hubbleův kosmický dalekohled. Celá obří aparatura se staví ve výšce 5000 metrů v poušti Atacama.

Nové centrum propojí historii a budoucnost
V neposlední řadě je třeba myslet i na propagaci výsledků vědy a výzkumu, přenos know-how do průmyslu a na zajištění informovanosti vůči veřejnosti. Umístění nové budovy Centra E2S je plánováno tak, aby byla snadno přístupná v rámci celého areálu ondřejovské observatoře a aby byla propojena s historickou částí ondřejovské hvězdárny a nově zamýšleným areálem naučných astronomických stezek pro veřejnost. A tak se dostáváme zpět na začátek tohoto příspěvku, kde jsme se zmínili o „géniu loci“ staré Fričovy hvězdárny.

Ondřejovští jsou i na Kanárech
V Ondřejově se tradičně provozují i sluneční pozorování, optická i rádiová, a to pomocí řady menších nebo středních přístrojů. I ty se postupně inovují, robotizují a vybavují moderní detekční CCD technikou. Ale podobně jako v případě stelární a galaktické astronomie, provozované v ESO, i sluneční fyzikové budují velké dalekohledy v místech s optimálním klimatem. Pro Evropany jsou to Kanárské ostrovy, jmenovitě Tenerife a La Palma, kde jsou umístěny největší evropské sluneční dalekohledy. Jeden z nich, nazvaný GREGOR (podle typu optické soustavy), je nyní ve stadiu výstavby a na ní se také podílí Astronomický ústav AV ČR. Až příští rok spatří „první světlo“, bude se svým průměrem hlavního zrcadla 1,5 m patřit k největším na světě. Ale již dnes Evropa i USA plánují sluneční dalekohledy o průměru přes 4 metry. Jedná se o projekty v ceně řádově stovek milionů EUR nebo dolarů, na nichž se v Evropě bude podílet řada zemí včetně České republiky. A zde je opět nový prostor pro celou řadu špičkových průmyslových inovací.

Evropská observatoř je v Jižní Americe
Mají dnes čeští astronomové možnost využívat nějaké velké přístroje mimo Českou republiku a jsou k tomu vůbec nějaké důvody? Odpověď zní ano a důvodů je celá řada. Dnešní špičkový výzkum v oboru astronomie a astrofyziky vyžaduje čím dál větší dalekohledy – prostě proto, abychom dohlédli dále do vesmíru nebo abychom mohli zkoumat bližší objekty se stále větším rozlišením. Takovéto dalekohledy se budují na místech s ideálními klimatickými podmínkami, jako jsou např. Kanárské ostrovy, Havajské ostrovy nebo vysokohorské oblasti v Chile. Náklady spojené s vývojem a stavbou takových přístrojů jsou však obrovské a dnes je již téměř vyloučené, aby je financovala jedna země nebo dokonce jeden ústav. Proto vznikají různá konsorcia a organizace, které sdružují potřebné prostředky. V Evropě je to především Evropská jižní observatoř, která provozuje velké dalekohledy právě v Chile.

Související články
Vesmír 9.2.2025
Vědci z ESA i NASA velmi pozorně a pečlivě sledují asteroid 2024 YR4, jehož délka se odhaduje na 40 až 90 metrů. Na stole je totiž možnost, že by se mohl 22. prosince 2032 srazit se Zemí. Pravděpodobnost impaktu se však neustále mění a to jak směrem nahoru, tak dolů. Koncem ledna byla šance na […]
Stavba rakety, která dopraví lidstvo zpět na Měsíc, je jedním z největších inženýrských výkonů moderní doby. Program Artemis, vedený NASA, připravuje start superrakety SLS (Space Launch System), která vynese kosmickou loď Orion na cestu kolem Měsíce. Podívejme se krok za krokem, jak se sestavuje tento obří nosič, který jednou dopraví astronauty nejen na Měsíc, ale […]
Vesmír 1.2.2025
Vzorky asteroidu Bennu, které na Zemi dopravila sonda OSIRIS-REx, obsahují základní stavební kameny života. Podle nejnovějšího oznámení NASA byl v materiálu nalezen kompletní soubor pěti nukleových bází tvořících DNA a RNA, stejně jako 14 z 20 aminokyselin běžně se vyskytujících v pozemských proteinech. Největším překvapením je však jejich struktura. Zatímco život na Zemi preferuje levotočivé […]
Vesmír 26.1.2025
Dosud nejvyšší naměřená rychlost větru na Zemi činí 416 km/h. Z pohledu člověka je to děsivá a devastující síla, planeta WASP-127b by však takový pohyb atmosféry snad ani nezaznamenala. Už od roku 2016, kdy byla planeta WASP-127b objevena, astronomové na ní zkoumají povětrnostní podmínky. Planeta, vzdálená asi 500 světelných let, je o něco větší než […]
Vesmír 25.1.2025
Má sotva deset metrů v průměru, přesto koncem loňského léta přitáhl pozornost. Objekt s označením 2024 PT5. se přiblížil k Zemi a získal přezdívku „miniměsíc“. Nyní se ukazuje, že toto těleso kdysi v dávných dobách bylo součástí našeho skutečného Měsíce. Podle studie publikované tento měsíc v časopise The Astrophysical Journal Letters byl tento kus kamene […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz