Exkluzivně: Vesmírné centrum v Ondřejově

Když se řekne „hvězdárna“, každý si představí budovy zvláštního tvaru s kopulkami a v nich různé dalekohledy, které používají hvězdáři pro svá bádání. Takový dojem má jistě většina návštěvníků observatoře Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově.

Jak ale ve skutečnosti probíhá dnešní špičkový výzkum vesmíru a jaké změny čekají ondřejovské pracoviště? Když se řekne „hvězdárna“, každý si představí budovy zvláštního tvaru s kopulkami a v nich různé dalekohledy, které používají hvězdáři pro svá bádání. Takový dojem má jistě většina návštěvníků observatoře Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově. Jak ale ve skutečnosti probíhá dnešní špičkový výzkum vesmíru a jaké změny čekají ondřejovské pracoviště?

Jsou to opravdu jen ty kopulky, nebo pozorovací domky v Ondřejově, vybudované českým badatelem, mechanikem a průmyslníkem Josefem Janem Fričem (1861–1945), z nichž mnohé nedávno oslavily již sto let své existence?

Jistěže ne. I v Ondřejově samém dnes existuje moderní technika na velmi vysoké úrovni. Pracoviště Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově však plánuje velké změny.

Členství v elitních organizacích zavazujeOd roku 2007 je Česká republika plnoprávným členem Evropské jižní observatoře ESO (European Southern Observatory) se sídlem v Garchingu u Mnichova, jejíž dalekohledy jsou umístěny v Chile a od roku 2008 je také členem Evropské kosmické agentury ESA (European Space Agency).

V areálu Astronomického ústavu tak má v nejbližší době vyrůst unikátní vědecký komplex – Centrum pro spolupráci s ESA a ESO, pracovně nazývané Centrum E2S. Nové vědecké pracoviště by tak umožnilo českým vědcům úzké propojení s kosmickými programy na té nejvyšší světové úrovni.

Unikátní technologie přináší unikátní objevyÚspěchy českých astronomů jsou v rámci mezinárodní spolupráce velmi ceněny. Velký rozruch ve vědeckém světě způsobila například nedávná zpráva o nálezu unikátního meteoritu v pouštní oblasti Nullarborské planiny v jižní Austrálii, na kterém se významnou měrou podíleli především čeští astronomové.

Ti vyvinuli speciální bolidovou síť automatických kamer, které jsou v této oblasti Austrálie rozmístěny (jako bolidy označujeme ty nejjasnější meteory). Podobnou síť už dříve vybudovali a s úspěchem využívají i v České republice.

S její pomocí se jim podařilo určit místo dopadu meteoritu s přesností několika metrů a vzácný meteorit byl v dané lokalitě skutečně nalezen! O českém úspěchu informoval i prestižní vědecký časopis Science.

Cestou k úspěchu je i profesionalitaČeské členství v ESA i ESO otevírá našim odborníkům zcela nové možnosti podílet se pomocí vyspělých technologií a prostředků na dalším výzkumu vesmíru. Pochopitelně je i velkým závazkem a výzvou pro vědeckou komunitu v naší zemi, je to ale i velká mezinárodní prestiž.

Naštěstí máme celou řadu mladých, velmi schopných profesionálů, kteří mají o práci v těchto organizacích zájem. Je také naší snahou přitáhnout další, především mladé odborníky ze zahraničí a postupně vytvořit odpovídající tvůrčí prostředí.

Vhodné podmínky jim má poskytnout právě nové Centrum pro spolupráci s ESA a ESO, koncipované jako Evropské centrum excelence v rámci operačního programu evropských strukturálních fondů. Půjde o architektonicky zajímavou dvoupodlažní stavbu ve tvaru půlkruhu, o velikosti téměř fotbalového hřiště.

Vědecký komplex pro budoucnostPracoviště Astronomického ústavu v Ondřejově jsou dnes vybavena moderní technikou, příkladem může být modernizovaný ondřejovský dalekohled o průměru zrcadla dva metry nebo specializovaná pracoviště jako sluneční oddělení, oddělení meziplanetární hmoty či oddělení galaxií a planetárních systémů.

Pro úspěšnou mezinárodní spolupráci a plné zapojení do evropských výzkumných programů je však třeba více. Proto by mělo postupně vzniknout v Ondřejově unikátní centrum na evropské úrovni, zaměřené na spolupráci České republiky s ESA a ESO v oblasti výzkumu vesmíru.

Nový komplex v areálu ondřejovské observatoře samozřejmě počítá se špičkovou technologií.

Kosmický výzkum dostane nový rozměrDo nového centra jsou začleněny především laboratoře nutné pro vývoj a testování palubních přístrojů a jejich komponent pro družice ESA, laboratoře podporující vybrané programy ESO (např.

laboratoř mikrovlnné spektroskopie navržená Vysokou školou chemicko-technologickou) nebo superpočítačová laboratoř pro rozsáhlé numerické simulace astrofyzikálních procesů a pro analýzu obrovského množství dat z družic a pozemních teleskopů.

Tato vyspělá pracoviště nás rázem zařadí mezi špičková vědecká zařízení v Evropě.

Pohled do vzdáleného vesmíruV Centru má být i robotický teleskop o průměru zrcadla 80 cm, určený především k zajištění pozemní podpory pro družici ESA Gaia. Ta má odstartovat už v roce 2011. Hlavním úkolem družice je vytvořit první trojrozměrnou mapu části naší Galaxie na základě opakovaného sledování více než jedné miliardy hvězd.

Družice bude sledovat také řadu těles v naší sluneční soustavě a podívá se i do vesmírných dálav, na objekty mimo naši Galaxii. Vědci z Astronomického ústavu v Ondřejově se podílejí například i na přípravě vesmírné sondy BepiColombo, která má odstartovat v roce 2013.

Poletí k Merkuru – dnes nejméně prozkoumané planetě naší sluneční soustavy. Sonda se bude skládat ze dvou modulů, jeden bude měřit magnetické pole planety a druhý bude sledovat povrch. Podobných programů mají ondřejovští rozpracovaných daleko více a právě k jejich realizaci je nové Centrum nezbytné.

Centrum bude úzce propojeno s ESA a ESOKromě laboratoří a dalších zařízení je však nezbytné vybudovat i provozní zázemí odpovídající dnešním standardům ESA i ESO, umožňující pořádat pracovní zasedání, semináře, videokonference a multimediální prezentace.

Centrum by mělo zajišťovat i jistý servis pro přípravu a realizaci pozorovacích programů ESO, například pomocí velkého rádiového interferometru ALMA v Chile, který nyní ESO buduje ve spolupráci s USA a Japonskem.

Interferometr ALMA (Atacama Large Millimeter Array) je vlastně soustava 66 radioteleskopů o průměru 12 metrů. Radioteleskopy interferometru ALMA tvoří dohromady obří oko do vzdáleného vesmíru, které jej bude zkoumat s přesností mnohem větší než známý Hubbleův kosmický dalekohled.

Celá obří aparatura se staví ve výšce 5000 metrů v poušti Atacama.

Nové centrum propojí historii a budoucnostV neposlední řadě je třeba myslet i na propagaci výsledků vědy a výzkumu, přenos know-how do průmyslu a na zajištění informovanosti vůči veřejnosti. Umístění nové budovy Centra E2S je plánováno tak, aby byla snadno přístupná v rámci celého areálu ondřejovské observatoře a aby byla propojena s historickou částí ondřejovské hvězdárny a nově zamýšleným areálem naučných astronomických stezek pro veřejnost.

A tak se dostáváme zpět na začátek tohoto příspěvku, kde jsme se zmínili o „géniu loci“ staré Fričovy hvězdárny.

Ondřejovští jsou i na KanárechV Ondřejově se tradičně provozují i sluneční pozorování, optická i rádiová, a to pomocí řady menších nebo středních přístrojů. I ty se postupně inovují, robotizují a vybavují moderní detekční CCD technikou.

Ale podobně jako v případě stelární a galaktické astronomie, provozované v ESO, i sluneční fyzikové budují velké dalekohledy v místech s optimálním klimatem. Pro Evropany jsou to Kanárské ostrovy, jmenovitě Tenerife a La Palma, kde jsou umístěny největší evropské sluneční dalekohledy.

Jeden z nich, nazvaný GREGOR (podle typu optické soustavy), je nyní ve stadiu výstavby a na ní se také podílí Astronomický ústav AV ČR. Až příští rok spatří „první světlo“, bude se svým průměrem hlavního zrcadla 1,5 m patřit k největším na světě.

Ale již dnes Evropa i USA plánují sluneční dalekohledy o průměru přes 4 metry. Jedná se o projekty v ceně řádově stovek milionů EUR nebo dolarů, na nichž se v Evropě bude podílet řada zemí včetně České republiky.

A zde je opět nový prostor pro celou řadu špičkových průmyslových inovací.

Evropská observatoř je v Jižní AmericeMají dnes čeští astronomové možnost využívat nějaké velké přístroje mimo Českou republiku a jsou k tomu vůbec nějaké důvody? Odpověď zní ano a důvodů je celá řada.

Dnešní špičkový výzkum v oboru astronomie a astrofyziky vyžaduje čím dál větší dalekohledy – prostě proto, abychom dohlédli dále do vesmíru nebo abychom mohli zkoumat bližší objekty se stále větším rozlišením.

Takovéto dalekohledy se budují na místech s ideálními klimatickými podmínkami, jako jsou např. Kanárské ostrovy, Havajské ostrovy nebo vysokohorské oblasti v Chile. Náklady spojené s vývojem a stavbou takových přístrojů jsou však obrovské a dnes je již téměř vyloučené, aby je financovala jedna země nebo dokonce jeden ústav.

Proto vznikají různá konsorcia a organizace, které sdružují potřebné prostředky. V Evropě je to především Evropská jižní observatoř, která provozuje velké dalekohledy právě v Chile.

Autor: Petr Heinzel, ředitel Astronomického ústavu AV ČR Ondřejov
Rubriky:  Astronomie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Astronomové objevili dosud...

Slušně vychovaná planeta má kroužit kolem své mateřské hvězdy. Ne každá však...

Sluneční štít Webbova teleskopu se...

Vesmírný teleskop Jamese Webba má za sebou jeden z nejdůležitějších kroků. Týmu,...

Úchvatné divadlo na obloze: V noci...

Očekávané vyvrcholení jednoho z nejaktivnějších a nejspolehlivějších...

Mohou extrémně horké hvězdy mít své...

Dalekohled VLT Evropské jižní observatoře pořídil snímek exoplanety...

Astronomové našli nejbližší a zároveň...

Pomocí dalekohledu VLT Evropské jižní observatoře astronomové odhalili zatím...

Úplné zatmění Slunce ze spodku...

Americký úřad NASA dnes publikoval snímek s názvem „Total Solar Eclipse Below...

Astronomové objevili černou díru,...

Astronomové objevili malou černou díru, kterou prozradil pohyb jejího hvězdného...

Astronomové zřejmě objevili první...

V galaxii vzdálené 28 milionů světelných let od nás byl...

42 snímků planetek přispěje k...

Pomocí dalekohledu ESO/VLT v Chile astronomové pořídili snímky 42 planetek...

Revoluční zjištění francouzských...

Navzdory našim mnohaletým snahám o rozkrývání záhad vesmíru je toho stále velká...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Svět zločinu: Utrpení v drápech Černého pantera

Svět zločinu: Utrpení v drápech...

Ztichlým výstavným domem se uprostřed noci tiše plíží maskovaný muž....
Oskar Schindler: Dobrodinec nebo vychytralý vyděrač a otrokář?

Oskar Schindler: Dobrodinec nebo...

Desítky německých podnikatelů stáhly vězně do bezpečných oblastí a...
Kdo vynalezl burrito? Prý Kim Čong-Il!

Kdo vynalezl burrito? Prý Kim...

Populární burrito je podle mnohých z nás tradičním mexickým jídlem....
Omikron od delty rozezná jedině PCR test, říkají odborníci

Omikron od delty rozezná jedině PCR...

Na Česko se valí vlna omikronu. Jak ale rozeznat jeho příznaky od dosud...
Pomohly jim přečkat dobu sucha

Pomohly jim přečkat dobu sucha

Odborníci z University of California v Riverside ve své nové...
John Couey: Svou oběť pohřbil zaživa

John Couey: Svou oběť pohřbil...

Devítiletá Jessica Marie Lunsfordová prožila v posledních chvílích svého života...
Zlatá rybka na kolečkách

Zlatá rybka na kolečkách

Je řízení auta a jiných strojů výsadou člověka, nebo umělé...
Konference ve Wannsee: Před 80 lety rozhodli nacisté o osudu evropských Židů

Konference ve Wannsee: Před 80 lety...

Přesně před 80 lety, 20. ledna 1942, posvětila konference šestnácti představitelů...
Nejkrásnější zoologické zahrady světa

Nejkrásnější zoologické zahrady...

Zoologické zahrady jsou mnohými lidmi vyhledávány jako oázy klidu a míru s velice...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.