Domů     Příroda
Když si bakterie došlápnou na motýly
21.stoleti 15.9.2009

V ideálním světě by to nejspíše vypadalo tak, že by si každá samička našla svého samečka. Náš svět má však do toho ideálního někdy po čertech daleko. Se zvláštním naschválem přírody způsobeným bakteriemi se musejí potýkat samičky baboček z jižního Pacifiku. V ideálním světě by to nejspíše vypadalo tak, že by si každá samička  našla svého samečka. Náš svět má však do toho ideálního někdy po čertech daleko. Se zvláštním naschválem přírody způsobeným bakteriemi se musejí potýkat samičky baboček z jižního Pacifiku.

Bakterie rodu Wolbachia patří mezi nejzajímavější parazity, které dnešní věda zná. Přesto, že napadá  takřka výhradně příslušníky kmene členovců, má v přírodě o zdroje obživy postaráno: celý tento kmen má totiž mnohonásobně více druhů, než všechny ostatní kmeny živočichů dohromady. A proč jsou vlastně wolbachie pro vědce tak přitažlivé? Odpověď může být velmi stručná: umožňují jim zahlédnout zajímavé evoluční děje takřka v přímém přenosu. Wolbachie totiž nejrůznějším způsobem napadají reprodukční orgány hmyzu a se svými oběťmi si ve svém zájmu dokáží zvláštním způsobem pohrávat. Protože jsou pro jejich vlastní rozmnožování důležité v první řadě samičky napadených organismů, dělají všechno proto, aby jich bylo  v přírodě co nejvíce. Dokáží například přinutit tělo svého hostitele, aby se ze samce změnil v samici, případně co nejvíce samečků  pozabíjet a nechat na světě pouze samice. Takto výrazná proměna mezi počtem jedinců obou pohlaví může mít ale na svědomí celou kaskádu dalších procesů. Wolbachie svou manipulací v první řadě  výrazně promění cesty nejrůznějších genů v populaci. To může mít řadu následků: mohou tak výrazně proměňovat  vlastnosti organismů v dalších generacích  a tak mohou například vznikat i nové samostatné druhové linie. Právě k takovému zjištění došli nedávno vědci z britské University of Liverpool. Rozhodli se srovnat řadu exemplářů babočky druhu Hypolimnas bolina umístěných z letitých sbírek nejrůznějších muzeí. Tento druh je  sběratelsky velmi atraktivní a mezi entomology dosáhl mezi lety 1870 – 1930 obrovské obliby. Britové vyvodili ze sbírkového materiálu dřívější poměr mezi samci a samicemi v různých populacích a srovnali jej se stavem dnešním. Z tohoto srovnání vyplynulo, že v některých lokalitách došlo za posledních 100 let k obrovským posunům. Např. populace na Fidži se z poměru 2:1 ve prospěch samic posunula až k dnešnímu skóre 10:1. Budou-li se wolbachie takto činit nadále,  bude svět motýlů a brouků v budoucnosti nejspíš vypadat  o dost jinak.

Související články
Počátky naší civilizace si hrdě spojujeme s vynálezem zemědělství. Jídlo už nebylo třeba namáhavě hledat, začali jsme si ho pěstovat. Pokud si myslíte, že tím jsme se odlišili od zvířat, pak se mýlíte. Někteří živočichové nás předběhli, dokonce o miliony let. Například termiti. Pokud se dostanete do Zambie v období po deštích, průvodci vás nejspíš zavezou do […]
Tým profesora Jana Havlíčka z katedry zoologie bude v rámci nového mezinárodního projektu zkoumat význam čichu novorozenců pro úspěšný začátek a udržení kojení. Úspěšné kojení je zásadní pro přežití, růst a zdraví dítěte. Světová zdravotnická organizace udává, že přibližně polovina matek na celém světě má potíže se zahájením kojení. Proto je po dobu prvních šesti […]
Historie Příroda 14.12.2024
Poté, co moderní lidé opustili Afriku, setkali se a mísili se i s neandertálci, což vedlo k tomu, že dnes všichni lidé žijící mimo Afriku mají v genomech přibližně 2–3 % neandertálské DNA. O genetice prvních migrantů v Evropě a o načasování jejich mísení s neandertálci se však ví jen málo. Nové poznatky přináší studie, […]
Příroda Zajímavosti 13.12.2024
Varanu komodskému (Varanus komodoensis) se přezdívá komodský drak. Ve skutečnosti se však nejedná o draka, ale o obřího ještěra. Je to největší, co do hmotnosti a celkové mohutnosti, žijící ještěr vůbec. Co dalšího jste o tomto fascinujícím tvorovi, který vypadá jak z jiného světa, netušili? Varani obývají indonéské ostrovy Komodo, Rinca, Flores, Gili Dasami, Gili […]
Luční rostliny ve střední Evropě začínají měnit své chování díky teplejším zimám posledních let. Vědci z Botanického ústavu AV ČR zjistili, že mnoho vytrvalých druhů zůstává i během zimy zelených a fotosynteticky aktivních. Jejich zimní listy mají navíc unikátní vlastnosti, díky kterým dokážou odolat náhlým mrazům, které ani v mírnějších zimách nejsou výjimkou. V minulosti […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz