Takzvané „cirkadiální rytmy“, které regulují metabolickou i celkovou tělesnou aktivitu prakticky všech živých organismů, se do značné míry podílejí i na našem zažívání. Svačinka v nevhodný čas proto může s naší váhou zamávat více, než bychom si mysleli. 
Obezita je ve vyspělých světových zemích už takovým problémem, že dokonce někdy mluví o „epidemii obezity“. Výzkumu proč a jak vlastně přibýváme na váze se proto věnuje řada výzkumníků z nejrůznějších vědeckých odvětví počínaje psychology a neurology a konče tkáňovými inženýry.
Velmi žhavou oblastí výzkumu jsou i reakce organismu na podněty z venčí řízené komplexní hormonální mašinérií s rytmickým vzorcem, který zhruba odpovídá 24hodinové periodě, takzvané cirkadiální rytmy.
Tým neurologa Freda Turka, ředitele Centra pro spánek a cirkadiální biologii na Northwestern University v americkém Chicagu věnoval nedávno speciální pozornost lidem, kteří v práci střídají noční a denní směny, jako jsou například hoteloví recepční či zdravotní sestry.
„Rozpis služeb nutí tyto lidi jíst v časech, které jsou v konfliktu s jejich přirozenými rytmy,“ říká Deanna M. Arbleová, doktorandka v laboratoři prof. Turka. Inspirováni zkušeností s lidmi se rozhodli používat nejoblíbenější laboratorní zvířata, myši.
Své laboratorní svěřence rozdělili do dvou skupin a začali je ládovat vysoce kalorickou stravou. První skupinu krmili během doby, která se kryla s dobou jejich přirozené aktivity, další ale budili a krmili ve chvílích, kdy by zvířata normálně spala (což je u myší ve dne).
A výsledek na sebe nenechal dlouho čekat! Po šesti týdnech hodování přibraly myši z první skupiny na váze 20%, zatímco ve druhé skupině to bylo celých 48%! Američanům se tak nade vší pochybnost podařilo prokázat, že výsledný přírůstek na váze neovlivňuje jen počet přijatých kalorií, ale i doba, kdy se do jídla pustíme.
Mějte to proto na paměti, až si půjdete v noci do ledničky pro „něco menšího“.
Autor: Roman Kopytar
Nenechte si ujít další zajímavé články
