Když si bakterie došlápnou na motýly

V ideálním světě by to nejspíše vypadalo tak, že by si každá samička našla svého samečka. Náš svět má však do toho ideálního někdy po čertech daleko. Se zvláštním naschválem přírody způsobeným bakteriemi se musejí potýkat samičky baboček z jižního Pacifiku. V ideálním světě by to nejspíše vypadalo tak, že by si každá samička našla svého samečka. Náš svět má však do toho ideálního někdy po čertech daleko. Se zvláštním naschválem přírody způsobeným bakteriemi se musejí potýkat samičky baboček z jižního Pacifiku.

Bakterie rodu Wolbachia patří mezi nejzajímavější parazity, které dnešní věda zná. Přesto, že napadá takřka výhradně příslušníky kmene členovců, má v přírodě o zdroje obživy postaráno: celý tento kmen má totiž mnohonásobně více druhů, než všechny ostatní kmeny živočichů dohromady.

A proč jsou vlastně wolbachie pro vědce tak přitažlivé? Odpověď může být velmi stručná: umožňují jim zahlédnout zajímavé evoluční děje takřka v přímém přenosu. Wolbachie totiž nejrůznějším způsobem napadají reprodukční orgány hmyzu a se svými oběťmi si ve svém zájmu dokáží zvláštním způsobem pohrávat.

Protože jsou pro jejich vlastní rozmnožování důležité v první řadě samičky napadených organismů, dělají všechno proto, aby jich bylo v přírodě co nejvíce. Dokáží například přinutit tělo svého hostitele, aby se ze samce změnil v samici, případně co nejvíce samečků pozabíjet a nechat na světě pouze samice.

Takto výrazná proměna mezi počtem jedinců obou pohlaví může mít ale na svědomí celou kaskádu dalších procesů. Wolbachie svou manipulací v první řadě výrazně promění cesty nejrůznějších genů v populaci.

To může mít řadu následků: mohou tak výrazně proměňovat vlastnosti organismů v dalších generacích a tak mohou například vznikat i nové samostatné druhové linie. Právě k takovému zjištění došli nedávno vědci z britské University of Liverpool.

Rozhodli se srovnat řadu exemplářů babočky druhu Hypolimnas bolina umístěných z letitých sbírek nejrůznějších muzeí. Tento druh je sběratelsky velmi atraktivní a mezi entomology dosáhl mezi lety 1870 – 1930 obrovské obliby.

Britové vyvodili ze sbírkového materiálu dřívější poměr mezi samci a samicemi v různých populacích a srovnali jej se stavem dnešním. Z tohoto srovnání vyplynulo, že v některých lokalitách došlo za posledních 100 let k obrovským posunům. Např.

populace na Fidži se z poměru 2:1 ve prospěch samic posunula až k dnešnímu skóre 10:1. Budou-li se wolbachie takto činit nadále, bude svět motýlů a brouků v budoucnosti nejspíš vypadat o dost jinak.

Autor: Michal Andrle
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Zvířecí „lékaři“ odhalí nemoci dříve než laboratorní testy

Zvířecí „lékaři“ odhalí nemoci...

Nevábně zavánějící trus by dobrovolně nikdo neočichával. Speciálně vycvičené fretky...
Australské ekosystémy v ohrožení

Australské ekosystémy v ohrožení

Ekosystém se pomalu ale jistě hroutí na celé planetě, oteplování a nadměrné...
Klimatické extrémy mohou zvyšovat agresivitu pavouků

Klimatické extrémy mohou zvyšovat...

Vysoké teploty spojené s bouřemi někomu přinášejí radost, jinému zas utrpení....
V liberecké zoo jsou prvně k vidění kriticky ohrožení gekoni modří

V liberecké zoo jsou prvně k vidění...

Zoo Liberec začala s chovem vzácných gekonů modrých. Dvojice těchto...
24 000 let staré organismy nalezené zmrzlé na Sibiři se mohou stále rozmnožovat

24 000 let staré organismy nalezené...

Říkají mu „evoluční skandál“. Miliony let k reprodukci...
Liberecký orlosup vypuštěn ve Španělsku

Liberecký orlosup vypuštěn ve...

V sobotu 5. června 2021 bylo slavnostně vypuštěno mládě orlosupa...
V liberecké zoo mají mladé

V liberecké zoo mají mladé

V období jara přichází mláďata na svět jak ve volné přírodě, tak zpravidla i...
Je libo červíka?

Je libo červíka?

Larvy potemníka moučného (Tenebrio molitor), označované též jako mouční červi,...
Čeští zoologové zmapovali šíření hlodavců z Asie do Evropy. Pomohly jim genetické stopy z doby ledové.

Čeští zoologové zmapovali šíření...

Mezinárodní tým vedený Pavlem Stopkou z Přírodovědecké fakulty UK v...
Čeští vědci popsali nový rod žáby z Konga

Čeští vědci popsali nový rod...

Tým Václava Gvoždíka objevil a popsal nový rod rákosničkovité žáby žijící v...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Stal se filozof Giordano Bruno vrahem?

Stal se filozof Giordano Bruno...

„Dnes byl tedy přiveden k hranici, či lépe řečeno ke kůlu. Když mu byl, už...
Jak vznikl Superman? Zuřili kvůli němu až ve Třetí říši

Jak vznikl Superman? Zuřili kvůli němu...

„Pusť mě dolů! Ubližuješ mi!“ křičí zmítající se Adolf Hitler....
Stojí za smrtí Václava III. Albrecht I. Habsburský?

Stojí za smrtí Václava III....

Jablko nepadá daleko od stromu. To platí i v případě Albrechta...
Proč básně lžou? 7 slov, která v minulosti znamenala něco jiného

Proč básně lžou? 7 slov, která...

Domluvili bychom se s Čechem, který žil před několika staletí? Nějak nejspíš...
Jeden jazyk pro celé lidstvo. Tvůrce esperanta usiloval o světový mír

Jeden jazyk pro celé lidstvo....

„Kde jsou mé poznámky?“ ptá se Ludvík Zamenhof, když se vrátí domů ze...
Impuls k husitským válkám: Radní pražského Nového Města vyletěli z okna

Impuls k husitským válkám: Radní...

Novoměstský radní Jan Humpolec letí 30. července 1419 oknem ven na ulici....
Tajemství rajské zahrady: Bylo zakázané ovoce opravdu jablko?

Tajemství rajské zahrady: Bylo...

Okolnosti vyhnání prvních lidí z ráje zná snad každý. Eva poslechne...
Jak zvířata vidí svět?

Jak zvířata vidí svět?

Napadlo vás někdy, jak vás vidí váš domácí mazlíček nebo nějaké...
Praha 1483: Masakr odstartovaly týnské zvony

Praha 1483: Masakr odstartovaly...

Kališníci se bojí, že ztratí vliv na pražských radnicích, a proto 24....
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.