Domů     Příroda
Když si bakterie došlápnou na motýly
21.stoleti 15.9.2009

V ideálním světě by to nejspíše vypadalo tak, že by si každá samička našla svého samečka. Náš svět má však do toho ideálního někdy po čertech daleko. Se zvláštním naschválem přírody způsobeným bakteriemi se musejí potýkat samičky baboček z jižního Pacifiku. V ideálním světě by to nejspíše vypadalo tak, že by si každá samička  našla svého samečka. Náš svět má však do toho ideálního někdy po čertech daleko. Se zvláštním naschválem přírody způsobeným bakteriemi se musejí potýkat samičky baboček z jižního Pacifiku.

Bakterie rodu Wolbachia patří mezi nejzajímavější parazity, které dnešní věda zná. Přesto, že napadá  takřka výhradně příslušníky kmene členovců, má v přírodě o zdroje obživy postaráno: celý tento kmen má totiž mnohonásobně více druhů, než všechny ostatní kmeny živočichů dohromady. A proč jsou vlastně wolbachie pro vědce tak přitažlivé? Odpověď může být velmi stručná: umožňují jim zahlédnout zajímavé evoluční děje takřka v přímém přenosu. Wolbachie totiž nejrůznějším způsobem napadají reprodukční orgány hmyzu a se svými oběťmi si ve svém zájmu dokáží zvláštním způsobem pohrávat. Protože jsou pro jejich vlastní rozmnožování důležité v první řadě samičky napadených organismů, dělají všechno proto, aby jich bylo  v přírodě co nejvíce. Dokáží například přinutit tělo svého hostitele, aby se ze samce změnil v samici, případně co nejvíce samečků  pozabíjet a nechat na světě pouze samice. Takto výrazná proměna mezi počtem jedinců obou pohlaví může mít ale na svědomí celou kaskádu dalších procesů. Wolbachie svou manipulací v první řadě  výrazně promění cesty nejrůznějších genů v populaci. To může mít řadu následků: mohou tak výrazně proměňovat  vlastnosti organismů v dalších generacích  a tak mohou například vznikat i nové samostatné druhové linie. Právě k takovému zjištění došli nedávno vědci z britské University of Liverpool. Rozhodli se srovnat řadu exemplářů babočky druhu Hypolimnas bolina umístěných z letitých sbírek nejrůznějších muzeí. Tento druh je  sběratelsky velmi atraktivní a mezi entomology dosáhl mezi lety 1870 – 1930 obrovské obliby. Britové vyvodili ze sbírkového materiálu dřívější poměr mezi samci a samicemi v různých populacích a srovnali jej se stavem dnešním. Z tohoto srovnání vyplynulo, že v některých lokalitách došlo za posledních 100 let k obrovským posunům. Např. populace na Fidži se z poměru 2:1 ve prospěch samic posunula až k dnešnímu skóre 10:1. Budou-li se wolbachie takto činit nadále,  bude svět motýlů a brouků v budoucnosti nejspíš vypadat  o dost jinak.

Související články
Mimořádný objev se podařil vědcům z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Ve spolupráci s německými kolegy z Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research identifikovali u rostliny čirok pyl s unikátními vlastnostmi. Výzkum by v budoucnu mohl pomoci se šlechtěním odolnějších zemědělských plodin. O objevu informuje prestižní časopis The New […]
Žížaly patří mezi kroužkovce, konkrétně náleží do podkmene opaskovců. Chaotické přeuspořádání chromozomů pomohlo kdysi těmto tvorům přesídlit z mořského prostředí do sladkovodního, a některým dokonce i na souš. Mezi opaskovce se řadí maloštětinatci a pijavice. Známým zástupcem maloštětinatců je žížala obecná, která žije na souši, patří sem však i tak zvaní krvaví červi (Glycera), kteří […]
Jako generace „plastic people“ žijeme v barevném, naleštěném a nerozbitném světě. Z kdysi zázračného produktu se nakonec stal veřejný nepřítel číslo jedna, ale dnes ho bereme na milost. Není totiž tak snadné ho nahradit, v medicíně, potravinářství, automobilovém průmyslu nebo kosmonautice se bez jeho trvanlivosti, lehkosti, snadné výroby a údržby neobešli. „Špatnou pověst plastům dělají […]
Lidský mozek, více než jakýkoliv jiný orgán, odlišuje náš druh od ostatních. Během posledních přibližně sedmi milionů let se jeho velikost a složitost výrazně zvýšila, což nám umožnilo používat jazyk, plánovat budoucnost a také spolupracovat. Podle čerstvé studie však naše rozvinuté mozky mají jednu nevýhodu. Oblasti, které se během lidské evoluce rozšířily nejvíce, se zároveň […]
Tým vědců z University of Edinburgh extrahuje vzácné kovy, jako je lithium, mangan či kobalt, ze starých baterií za pomoci mikrobů. Bez toho by nám mohly začít rychle docházet suroviny na stavbu turbín, elektromobilů či solárních panelů. Součástí starých baterií a vyřazených elektronických zařízení je řada vzácných a drahých kovů, jako je lithium, kobalt či […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz