Objev! Teorie o největším hromadném vymírání se hroutí!

O jedné z teorií, která způsobila vymírání na přelomu permu a triasu, jsme vás informovali v minulém čísle 21. STOLETÍ, a už je zde teorie nová. Podle mezinárodního rýmu vědců nestála za globální katastrofou sopečná činnost, ale slanomilní mikrobi, kteří vypustili do atmosféry řadu smrtících plynů. O jedné z teorií, která způsobila vymírání na přelomu permu a triasu, jsme vás informovali v  minulém čísle 21. STOLETÍ, a už je zde teorie nová. Podle mezinárodního rýmu vědců nestála za globální katastrofou sopečná činnost, ale slanomilní mikrobi, kteří vypustili do atmosféry řadu smrtících plynů.

Vědci, kteří se zabývají dějinami života na naší planetě, paleontologové, již dávno vědí, že období relativního rozkvětu živého byla přerušována katastrofami planetárních rozměrů. Během nich zmizela ze Země nejen velká část všech živých jedinců, ale i druhů a celých skupin. Jelikož se tato masová vymírání odehrávala v dávné geologické minulosti Země, není pro vědce snadné vypátrat, jaké příčiny za takovými událostmi vlastně stály. Zdaleka nejčastěji se spekuluje o mohutné vulkanické činnosti, pádu meteoritů či uvolnění obrovského množství metanu, skrytého v podmořských zásobárnách. Nemohlo by se ale stát, že by si větev pod sebou podřízl život sám? O jedné takové této možnosti začal nedávno spekulovat mezinárodní tým vědců pod vedením dr. Ludwiga Weissfloga z německého Helmholtzova centra pro výzkum životního prostředí v Lipsku.

Katastrofa na konci prvohor
 Na samotném konci permu, posledního geologického období prvohor před 251 miliony let, bylo na Zemi zřejmě pěkně horko. Katastrofa, jejíž přesné příčiny se geologové, paleontologové i astronomové snaží odhalit už desítky let, tehdy prakticky zlikvidovala veškerý život. Podle našich současných vědomostí vymizelo z moře celých 96 % všech rodů organismů. K souši byla příroda o malinko milosrdnější, dnešní odhady se pohybují okolo 70 %. Z této katastrofy se život vzpamatovával déle, než bylo obvyklé, neboť žádné srovnatelné vymírání se nikdy dříve ani potom už neobjevilo. A jak vlastně toto vymírání probíhalo? Jisté je, že bychom si jej neměli představovat jako nějakou jednorázovou událost. Pečlivá analýza hornin a fosilií odhalila, že spíše než o jednu katastrofu se jednalo o poměrně dlouhou dobu trvající kombinaci menších katastrofických událostí, následovaných dominovým efektem napříč celou biosférou. Podle poslední teorie přispěli k hromadnému vymírání i mikrobi.

Drobní obyvatelé slaných jezer
 Jak vlastně badatelé na zvláštní myšlenku, že život vlastně začal ničit sám sebe, přišli? U kořene jejich teorie stála pozorování z jižního Ruska (Kaspického moře) a také z Jižní Afriky. Vědci si všimli, že mikrobi, kteří si libují ve vodě s vysokými koncentracemi solí, vylučují do svého okolí enormně vysoké dávky těkavých halokarbonů, jako je například chloroform, trichlor či tetrachloreten. A právě stopy po takových obrovitých vnitrozemských slaných nádržích nacházejí geologové ve vrstvách, které odpovídají přelomu triasu a permu. Prostřednictvím experimentů s nejrůznějšími druhy pouštních rostlin pak vědci ukázali, že halogenizované plyny přispívají k rozšiřování pouští. „Kombinace tlaku vzniklého díky vzrůstajícímu suchu a chemického stresoru „halogenovaných uhlovodíků, ničí jednotlivé rostliny a destabilizuje celá společenstva a urychluje proces eroze,“ popisuje vliv mikrobů na globální klima Karsten Kotte z univerzity v Heidelbergu, který se na studii také podílel. Za to, že slaná jezera a jejich mikrofauna byly skutečně jedinou příčinou světové katastrofy, by nejspíš žádný z vědců ruku do ohně nedal. V souběhu s dalšími vlivy však mohla k permskému vymírání výrazně přispět.

Kde leželo Zechsteinské moře?
 V době pozdních prvohor vypadala mapa světa velmi odlišně od té, kterou známe dnes. Prakticky veškerá pevnina byla soustředěna do jednoho „superkontinetu“ zvaného Pangea, který byl obklopen praoceánem Panthalassou. Oblast dnešní střední Evropy se nacházela zhruba v oblasti rovníku. Její velká část, která dnes představuje oblast mezi východním pobřežím Velké Británie a východním Polskem, a zahrnovala oblast od našich severních hranic, po široké skandinávské pláně byla pokryta mělkým vnitrozemským mořem, vlastně jakýmsi obrovským vnitrozemským slaným jezerem. Pro tuto lagunu o rozloze dnešní Francie se vžilo pojmenování Zechsteinské moře. Jeho postupné vysychání, k němuž začalo docházet na konci permu, z něj udělalo koncentrovanou slanou polévku obydlenou halofilními (slanomilnými) mikroby. Podle modelu Dr. Ludwiga Weissfloga muselo Zechsteinské moře uvolňovat do atmosféry až pětkrát více trichlor a tetrachloretenů, než celá dnešní průmyslová produkce dohromady!

Rubriky:  Paleontologie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Tyrannosaurus Scotty: Rekordman z Kanady

Tyrannosaurus Scotty: Rekordman...

Přestože byl nalezen již v roce 1991, potvrdila se jeho rekordní velikost...
Nový fosilní nález v Polsku!

Nový fosilní nález v Polsku!

Na území Polska došlo k objevu fosilních nálezů, z nichž polští paleotologové...
Růžová barva je tou nejstarší na Zemi

Růžová barva je tou nejstarší na...

To jsou závěry doktorandského výzkumu Nur Gueneliové, která světle...
V císařské hrobce byl nalezen dosud neznámý vyhynulý gibon

V císařské hrobce byl nalezen dosud...

Archeologové v Číně při výzkumu jedné z císařských hrobek narazili na nečekaný...
Chcete poznat taje jeskynní paleontologie?

Chcete poznat taje jeskynní...

Kosti jeskynních medvědů a lvů uložené po tisíciletí v chodbách hluboko pod...
V Číně byly objeveny nejstarší otisky končetin

V Číně byly objeveny nejstarší...

Před cca 550 miliony let se nějaký malinký prehistorický živočich věnoval své...
I neandrtálci byli umělci

I neandrtálci byli umělci

Podle nejnovější studie evolučních antropologů z University of Southampton...
Slovensko má svého prvního ještěra

Slovensko má svého prvního ještěra

V Demänovské dolině se nachází údolí ležící jižně od Liptovského Mikuláše v...
Na Novém Zélandu našli vědci zkamenělinu netopýra

Na Novém Zélandu našli vědci...

Paleontologům se podařil u bývalého důlního města Saint Bathans ve...
Sají krev už desítky miliónů let

Sají krev už desítky miliónů let

Mezinárodní tým vědců z přírodopisného muzea v Oxfordu, při výzkumu...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Nejen na zámek do Světlé nad Sázavou

Nejen na zámek do Světlé nad...

Světlá nad Sázavou se nachází asi 14 kilometrů severozápadně od...
Muzeum řemesel v Letohradu

Muzeum řemesel v Letohradu

Od roku 2000 nalezneme v památkové chráněném areálu Nového dvora z roku 1750...
Jak se zpěvní ptáci dostali na jídelníček žraloků tygřích?

Jak se zpěvní ptáci dostali na...

Výzkum mořských biologů pod vedením Marcuse Drymona v Mexickém zálivu zveřejněný...
Generál Lafayette v Americe: Dodával Georgi Washingtonovi energii?

Generál Lafayette v Americe:...

„Všichni lidé byli stvoření jako sobě rovní,“ šeptá si generál Lafayette...
Bahamy: Bezstarostné ostrovy

Bahamy: Bezstarostné ostrovy

Třicet větších, sedm set menších a více než dva tisíce malinkých ostrůvků...
Trutnovské procházky: Po stopách války

Trutnovské procházky: Po stopách...

Pokud máme rádi procházky, určitě vyzkoušíme jednu z řady...
Litomyšl a její zámecké návrší

Litomyšl a její zámecké návrší

Příběh zámeckého návrší v Litomyšli začíná někdy v polovině jedenáctého století....
Český Krumlov: Perla jižních Čech

Český Krumlov: Perla jižních Čech

Městem protéká řeka Vltava, a proto je častou zastávkou vodáků. Ve městě můžeme...
Mozartovo město Salzburk

Mozartovo město Salzburk

Rodné město Mozarta ležící uprostřed krásné přírody vám nabízí nejen silné...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.