Pro leckterého návštěvníka rockového koncertu se to může zdát jednoduché. Hudebníci si odehrají svou hodinu či dvě a pak jdou společně na pivo. Jenže zvládnout jeden koncert je z pohledu muzikanta pěkně náročný záběr, který není nepodobný špičkovému sportovnímu výkonu.

Být profesionálním hudebníkem není žádná legrace. Člověk, který se na tuto dráhu vydá, nemůže mít pouze cit pro hudbu, ale leckdy i pořádné svaly. Ne každý by bez tréninku zvládnul zahrát několik orchestrálních skladeb například na dvoukilový pozoun.

Pokus s punkovou kapelou

Apulanta je finská punková kapela, která je celkem známá i u nás. Její členové však nežijí jen punkem. Přistoupili totiž na to, že se zúčastní zajímavého pokusu. Finské vědce totiž zajímalo, jak dalece je fyzicky náročné vystoupení takové hudební skupiny.

Výzkum provedl Finský institut pracovního zdraví (FIOH). Hudebníkům byly nejdříve v laboratořích měřeny jejich základní životní funkce v klidovém stavu. Vědci přitom kladli důraz na meze jejich fyzických možností.

Ukázalo se, že ač se často hovoří o šíleném způsobu života rockerů, členové skupiny Apulanta na tom byli fyzicky lépe než průměr jejich finských vrstevníků. Získaná data posloužila jako východisko při dalším měření, které ovšem probíhalo přímo při koncertu skupiny.

Vědci se zaměřili především na tepovou frekvenci a na teplotu organismu.

Bubeník jako dřevorubec

Ukázalo se, že po devadesátiminutovém představení teplota těla vyskočí až na 38,4 °C. Tepová frekvence se zvyšuje až na 144 úderů za minutu, srdce tedy během sekundy udeří více než dvakrát. A k jakým konkrétním výsledkům finští vědci dospěli?

„Povolání kytaristy je fyzicky tak náročné, jako je kopání výkopu, stěhování nábytku nebo jiná fyzicky namáhavá práce,“ uvedl člen výzkumného týmu Henna Hämäläinen. I zpěvákův výkon se dá přirovnat k výkonu kopáče, který hloubí příkop.

Bubeník je na tom podobně jako profesionální hráč badmintonu, dřevorubec, nebo člověk, který odlévá betonové základy stavby. Ani hráč na basovou kytaru si na nedostatek námahy nemůže stěžovat. Během koncertu je na tom stejně jako boxer, oštěpař nebo řezník.

Výzkum se týkal pouze fyzické náročnosti a měření psychických elementů se zatím vyhnul. Každopádně, při vystoupení hudebníky motivují nejen diváci, ale i vlastní entusiasmus. Podle vědců je pravděpodobné, že rockeři naměřenou námahu pociťují subjektivně mnohem méně.

Fyzická náročnost profese podle výdeje energie

profese kJ/kg.min * kcal/kg.min **

hodinář 0,105 0,025úředník, kreslič, konstruktér 0,105 0,025řidič nádražního vozíku 0,140 0,033tiskař, laborant 0,145 0,035lékař (při běžné praxi) 0,155 0,037řidič kombajnu 0,170 0,041krejčí, barman 0,185 0,185soustružník 0,205 0,205zdravotní sestra 0,225 0,054elektrikář 0,235 0,056řidič lokomotivy 0,245 0,058opravář aut, zedník, tesař 0,265 0,063malíř 0,300 0,071zemědělec 0,375 0,090kovář 0,380 0,091bubeník 0,420 0,101baletní tanečník 0,440 0,105horník 0,455 0,109obsluha vysokých pecí 0,525 0,126dřevorubec 0,590 0,141hutník 0,750 0,179

* kolik se spálí kilojoulů na jeden kilogram váhy za jednu minutu** kolik se spálí kalorií na jeden kilogram váhy za jednu minutu

Rizikové povolání? Tlumočník ve znakové řeči

Některé profese mohou být docela nebezpečné. A nemusí se hned jednat o třeba automobilového závodníka nebo pyrotechnika. Studie amerických vědců z Rochester Institute of Technology (RIT) ukázala, že riziko s sebou nese i povolání tlumočníka do znakové řeči.

Pohybový aparát je při znakovém tlumočení namáhán podobně jako při těžké práci v továrně. Vedoucí výzkumné skupiny Matthew Marshall dokonce prohlásil, že rizika nemocí z povolání hrozí u tlumočníků mnohem častěji než u jiných profesí.