O tom, že ptáci jsou přímými potomky dinosaurů, dnes prakticky nepochybuje žádný z vědců. Tento pohled potvrzují jak důkazy genetiků, tak paleontologické nálezy. Dinosaurus nedávno nalezený v Číně napovídá vědcům, jak se vyvinulo ptačí křídlo. 
Provincie Sin-ťiang na západě Číny je ve světě vědy proslulá zejména jako paleontologické naleziště. V jednom z center této oblasti, Džungarské kotlině, byl nedávno objeven unikátní druh dinosaura z čeledi keratosaurů, který vědcům napovídá mnoho o vztazích mezi dinosaury a ptáky. Limusaurus inextricabilis, jak byl nově objevený dinosaurus pojmenován, byl nalezen ve vrstvách střední jury starých 159 milióny let. Podle jeho bezzubých čelistí vědci usuzují, že měl nejspíše plně vyvinutý zobák. Jeho krátké horní končetiny a také přítomnost speciálních kamínků v jeho předžaludku zase napovídají, že se jednalo o býložravé zvíře. Paleontologové mají ale z tohoto nálezu radost především proto, že jim napomohla rozřešit jednu ze záhad evoluce ptačí kostry, konkrétně počtu prstů na rukou (resp. křídlech). Oproti svým dávným předkům mají totiž ptáci počet prstů redukovaný. Z nalezených koster starších dinosaurů vědci usuzovali, že z tříprstí ptáci vznikli tak, že z původní končetiny zcela zakrněly dva prsty na jedné straně. Výzkumy zárodků dnešních ptáků však naznačují odlišný scénář – práci neztratili dva prsty na jedné straně, ale na každé straně jeden. Nezbývalo tedy než čekat, zda se podaří objevit fosílii, která by dokázala vše uvést na správnou míru. A právě takovou je podle všeho právě Limusaurus. Kostra jeho krátké přední končetiny má zakrnělý první prst, ale silně vyvinutý druhý. Podle paleontologů je právě tento rys dokladem vývojové tendence, která vedla až ke způsobu, jakým se vyvíjí křídla dnešních ptáků.
