Původ velká řady nemocí je třeba hledat nikoliv vně organismu, například v nevítaných parazitech, ale v samotném jeho vnitřku, totiž v našich genech. K jejich léčení by mohly napomoci pokusy s přenášením genů z jednoho organismu do druhého.

Velmi nadějnými objekty těchto výzkumů jsou jihoamerické opičky kosmani.

Vědci dnes poměrně snadno dokáží věci, které by ještě před pár lety patřily do oblasti čiré fantazie. Jedním z těchto kouzel je i příprava tzv. transgenních organismů. Vědci prostě vezmou část DNA, která kóduje významný typ proteinu z jednoho organismu a přenesou ji do organismu jiného.

Když se podaří přesvědčit buňky nového hostitele, aby novou informaci nejen četly, ale dokázaly i přeložit do řeči proteinů, je vyhráno. Problém je v tom, že celá genetická mašinérie se u jednotlivých typů organismů v řadě významných detailů liší.

Co funguje u jednoho, nemusí fungovat u jiného a tak se vědci musí obrnit trpělivostí a neustále konat další a další pokusy. Jako laboratorní organismy se nejčastěji používají myši. Jejich vnitřní nastavení je však od lidského v mnohém odlišné a tak se vědci musí uchylovat ke zvířatům, která jsou nám lidem bližší.

Z tohoto důvodu získávají stále větší oblibu jihoamerické drápkaté opičky kosmani. Kromě relativní evoluční blízkosti k člověku mají ještě jednu výhodu – snadno se pěstují a rychle se množí. Tým japonských biologů, který vedla dr.

Erika Sasaki z Cenrálního institutu pro experimentální zvířata v japonském Kawasaki nedávno ohlásil velký úspěch. Pomocí virů ze skupiny lentivirů se jim do DNA embryí kosmanů bělovousých (Callithrix jacchus) podařilo přenést gen kódující fosforeskující protein GFP (green fluorescent protein).

Úspěch to byl o to větší, že geny se neexprimovaly pouze v jedincích, do nichž byly experimentálně vloženy, ale i v jejich potomcích. Znamená to, že gen se úspěšně „uhnízdil“ v kosmaní DNA. Vědci považují tento úspěch za významný krok pochopení podstaty a následnému léčení řady neurologických chorob, například Huntingtonovy nemoci.