Domů     Zajímavosti
Co zůstane na Zemi po zániku lidstva?
21.stoleti 19.5.2009

Napadá to leckterou hloubavou duši: Jak by asi vypadala naše planeta, kdyby z ní lidé najednou zmizeli? Za jak dlouho by se z našich měst staly trosky a jak dlouho by trvalo, než by příroda lidská sídla pohltila? A co všechno by vlastně po lidech zůstalo? Těmto otázkám se věnuje ve své knize Svět bez nás americký novinář Alan Weisman (*1947).Napadá to leckterou hloubavou duši: Jak by asi vypadala naše planeta, kdyby z ní lidé najednou zmizeli? Za jak dlouho by se z našich měst staly trosky a jak dlouho by trvalo, než by příroda lidská sídla pohltila? A co všechno by vlastně po lidech zůstalo? Těmto otázkám se věnuje ve své knize Svět bez nás americký novinář Alan Weisman (*1947).

Před příchodem člověka zaujímaly lesní porosty a savany téměř 60 procent veškeré souše. Zbytek tvořily stepi, pouště nebo ledovce. Jaká je situace nyní? Počet lesů se snížil téměř o polovinu. Za to 35 procent veškeré souše je buď zastavěno, nebo zde probíhá intenzivní zemědělská činnost. Nedělejme si iluze, že naše civilizace je věčná. A kdyby náhle lidé vymizeli, brzy po ní zůstanou jen fragmenty.

Co dokáže voda

Jedním ze symbolů této civilizace jsou města. Jak by se vyvíjela bez lidí? První stopy postupného rozpadu měst se objeví na dlažbě. Koncem zimy či v podzimních měsících teplota ráda kolísá kolem nuly. To v praxi znamená neustále zamrzávání a rozmrzávání vody. Ta tak neustále mění svůj objem, kvůli čemuž se asfalt i beton postupně začne drolit. Ve spárách by se usazovaly statečné rostliny, které by svým tlakem vodě vydatně pomohly. Ruku k dílu by přidala i voda z rozpraskaných vodovodních trubek. Pražské Václavské náměstí či ostravská Nádražní třída by se zazelenaly a rostlinstvo by mělo z rozpraskaných vodovodních řádů dostatek vláhy.
Postupně se začínají rozpadat budovy, mosty a další konstrukce. Spoje ztrácejí na pevnosti, izolační materiály vykukují na povrch. Starobylý Karlův most by zřejmě nějaký čas vydržet, ale třeba dálniční mosty, jakým je třeba ten nad Velkým Meziříčím, by se poroučel poměrně brzy. Ještě dříve by se začala rozpadat řada skleněných budov z poslední doby, u kterých developeři sledovali jen rychlý zisk. Stačí si vzpomenout jen na novostavby na pankrácké pláni v Praze. Nutně musí následovat požáry. Ty nemá kdo zastavit, snad jen déšť, takže se nerušeně mohou šířit ulicemi. To zaktivuje k reakci plynová potrubí. V budovách začnou hlodat lišejníky, na svou cestu vzhůru po stěnách se vydá škumpa nebo přísavník pětilistý. Zanedlouho budou domy dobré jen ke hnízdění ptactva a zůstanou z nich jen skelety. Stěny, které se zhroutily, svým vápnem zvýši hodnotu půdního pH, z čehož budou mít ohromou radost zejména břízy.

Návrat k divočině

Rozhodně si ovšem nelze představovat, že ve chvíli, kdy bude mít rostlinstvo zelenou, se masově rozšíří třeba růžové zahrady. Dnešní růže jsou v podstatě sterilní hybridy a množí se roubováním. Šanci dostanou odolné druhy. Například oblíbená sladká mrkev se vrátí doslova ke svým kořenům, bude muset ustoupit mrkvi plané, to samé se týká ostatních druhů zeleniny.
Ve městech se postupně objeví tvorové dříve nemyslitelní. Což o to, lišku lze potkat i v Praze, ale takového vlka či medvěda je možné nalézt leda v zoo. Nyní se mohou vrátit do míst, která jim kdysi patřila a odkud je člověk vytlačil. Naopak jiní živočichové budou odchodu člověka želet, především potkani nebo švábi a jejich populace se výrazně ztenčí. Predátoři, prohánějící se městem, postupně zlikvidují naše psí mazlíčky, kteří nejsou schopni vypořádat se s novými podmínkami. U koček je to jiné, ty jsou schopné znovu zdivočet a adaptovat se.
Co by po nějakých sto tisíci letech našel případný návštěvník z vesmíru na Zemi? Na některých místech mu bude podezřelá nepřirozená koncentrace kovu nebo chemikálií, pocházejících z různých továren, které si se životem moc nerozumí. Bude přemýšlet nad nálezy z keramiky, protože ta si svůj tvar udrží, podobně jako třeba newyorská socha Svobody, která by skončila na dně moře. Dokáže si vůbec tento návštěvník nalezené předměty spojit s lidskou civilizací?

Více se dozvíte: Alan Weisman: Svět bez nás, Argo, 2008

Radioaktivita bude hrozit čtvrt milionu let!
Jedním ze strašáků současné civilizace jsou jaderné zbraně. Co by se s nimi stalo, kdyby zasáhla nějaká vyšší moc a zbavila tento svět lidí? Zpočátku nic převratného, možnost, že by se některá z nukleárních hlavic spustila sama o sobě, je téměř nemožná. Musela by se stát neuvěřitelná náhoda, že by štěpný materiál uvnitř pumy do sebe narazil potřebnou rychlostí a přesností. To ovšem neznamená, že by třeba plutoniové bomby pomalu nečíhaly na své oběti. Vnější plášť bomb podlehne korozi za takových 5000 let, kdežto plutonium 239 má poločas rozpadu 24 000 let. Každý živočich, který vdechne částice alfa, jež plutonium vyzařuje, bude v bezprostředním ohrožení. Koneckonců, jediná miliontina gramu plutonia u člověka způsobit rakovinu plic. Bude trvat čtvrt miliardy let, než plutoniové záření z bomb vymizí. A ještě déle bude trvat, než na své okolí přestane působit radioaktivní odpad z jaderných elektráren…

Související články
Pokusy o extrakci DNA z mumií starověkého Egypta nebyly dlouho příliš úspěšné, ukázalo se totiž, že mumifikace zřejmě rozpad DNA urychluje. Nyní se však odborníkům podařilo sekvenovat genom obyvatele Staré říše, starý 4 800 let. Pochází tedy z doby, kdy vznikaly pyramidy. Co prozradil? Genom se snažily extrahovat z egyptských mumií četné laboratoře. V roce […]
Více než 400 primitivních koster prehistorických velryb bylo nalezeno v egyptském údolí Wadi Al-Hitan, což v překladu znamená „Údolí velryb“. Jejich zkoumání nabízí unikátní pohled na vývoj těchto tvorů, zejména jejich přerod ze suchozemských na mořské živočichy. Údolí velryb se nachází v egyptské saharské poušti. Místo bylo během pozdního eocénu, tedy v období před 55,8 […]
Mluvit s chatbotem může být jako snažit se obejmout ledničku – chladné, strojené a bez odezvy. A když jde o něco osobního? Často zjistíme, že robot prostě nestačí. Proč nás ale právě tato komunikace tolik stresuje? Když člověk mluví s člověkem, nejde jen o slova. Hraje se tu s gesty, výrazem tváře, tónem hlasu… někdy […]
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivést k životu. Budou se po naší planetě znovu prohánět mamuti, tasmánští tygři či blbouni nejapní? V dubnu letošního roku představila americká společnost Colossal Biosciences světu […]
Dlouhá léta bylo slepé střevo považováno za zbytečný evoluční přežitek – orgán, který je nám prakticky k ničemu, ale umí potrápit, když se zanítí. Nové vědecké poznatky však ukazují, že je zřejmě důležitější, než se zdálo. Proč ho potřebujeme? Slepé střevo vzniklo u člověka tím, že tenké střevo neústí do tlustého přímo na jeho počátku, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz