Domů     Příroda
Kvasnice dokáží vyrobit umělou vanilku
21.stoleti 7.5.2009

Kvasinky jsou jednobuněčné organismy, které biologové zařazují mezi houby (Fungi). My lidé jsme se s nimi naučili spolupracovat už dávno. Toto spojenectví nám dalo například chléb či pivo. Američtí vědci nedávno naučili kvasinky produkovat látku s příjemnou vůní – vanillin. Kvasinky jsou jednobuněčné organismy, které biologové zařazují mezi houby (Fungi). My lidé jsme se s nimi naučili spolupracovat už dávno. Toto spojenectví nám dalo například chléb či pivo. Američtí vědci nedávno naučili kvasinky produkovat látku s příjemnou vůní - vanillin.

Vanillin je poměrně jednoduchou organickou sloučeninou, která byla poprvé izolována z plodů tropických orchidejí Vanilla planifola a Vanilla tahitensis. Tato látka v první řadě krásně voní a užívá se proto zejména při výrobě potravin, své místo si však našla i při výrobě léků na potlačení bolesti. O vanillin je prostě zájem a proto není divu, že se chemici už roky snaží připravit tuto atraktivní látku uměle. A dlouho se jim to také daří – vanillin pocházející ze skutečných vanilkových bobů tvoří v současné době pouhé jedno procento veškeré látky na trhu. Mezi chemiky proto už roky zuří nevypsaný boj o to, komu z nich se podaří vyrobit vzácnou přísadu co nejlevněji. Po dlouhou dobu byl vyráběn z látky zvané eugenol, která je součástí řady aromatických rostlinných olejů (bobkový list, muškátový ořech, skořice, hřebíček), od 20. let 20. století přesedlali chemici na materiály, které vznikají jako odpadové produkty při výrobě papíru. První ze surovin je však stále příliš drahá, výroba z ostatních  materiálů je zase příliš ekologicky náročná. Tým dánských biochemiků z Kodaňské univerzity se pokusil získat vanillin z produktu nesrovnatelně snadněji přístupného – obyčejného cukru  glukózy získávaného buď plodů vinné révy či z bramborových hlíz. Na pomoc si vzali dva osvědčené lidské pomocníky, pivní a chlebové kvasinky. Bez lidské pomoci by se však kvasinkám tento kousek nepodařil. Výzkumníci do nichž totiž museli vpravit geny, které kódují enzymy důležité pro hladký průběh reakce.  V pomyslném souboji o nejlepšího „pracanta“ zvítězily  kvasinky pivní, které dokázaly vyrobit 65 mg/litr, zatímco kvasinky chlebové jen 45 mg/l. V kvalitě však kvasinky vanilkové orchideje přeci jen ještě nedostihly – uměle připravený vanillin státe nechutná tak dobře, jako ten z přírody.

Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz