Domů     Medicína
Je možné „přetočit pásku“ evoluce?
21.stoleti 6.5.2009

Fantazie tvůrců filmu Jurský park přenesla diváky do situace, kdy došlo k „postavení“ dávno vyhynulých tvorů podle zachované DNA. Američtí paleogenetici se dnes pokoušejí o jednodušší a také mnohem bezpečnější zrekonstruování dávné minulosti života.Fantazie tvůrců filmu Jurský park přenesla diváky do situace, kdy došlo k „postavení“ dávno vyhynulých tvorů podle zachované DNA. Američtí paleogenetici se dnes pokoušejí o jednodušší a také mnohem bezpečnější zrekonstruování dávné minulosti života.

Jurský park byl jistě zajímavý vědecko fantastický film, uskutečnění podobného plánu však není pro vědu příliš reálné. V cestě znovuvzkříšení druhohorních plazů stojí velká řada překážek. V první řadě je problém v tom, že stavba těla organismu není určena jen zápisem v genetické informaci, ale také tělem, tedy buněčnými strukturami, které informaci zakódovanou v DNA čtou a překládají do řeči těla, proteinů. Dávnou DNA by bylo nutno vložit do některého ze současných „čtecích zařízení“ a problémů by nastalo jistě více než dost. Další významný problém se skrývá také ve stáří vzorku DNA. I kdyby se nakrásně podařilo takový vzorek najít (např. v těle krev sajícího parazita „zataveného“ v jantaru), zub času by jistě vykonal svou práci a informace by byla příliš poškozená. Američtí vědci z Georgia Institute of Technology přišli proto s nápadem, jak nahlédnout do minulosti života, který by tyto problémy alespoň částečně obešel.  V první řadě  se proto  rozhodli, že budou pracovat s mnohem jednodušším organismem než je dinosaurus, s  bakterií. Pomyslnou „pásku života“ přehrají pozpátku tak, že nejprve odvodí strukturu jednoho klíčového genu bakterie Escherichia coli, který se vyskytoval u jejích dávných předků. Je to jako kdyby se jazykovědec pokoušel odvodit  dávnou podobu slov z toho, jak dnes znějí slova z něj odvozená v různých jazycích. Jediný rozdíl je v tom, že my pracujeme s abecedou genetického kódu,  říká o práci svého týmu Eric Gaucher. Takový gen, resp. vlákno DNA nesoucí tuto informaci poté uměle připraví a zabudují do genomu dnešních bakterií. V dalším kroku se pak vědci chystají sledovat, jak si s  tímto „vetřelcem“ bakterie poradí. Gen bude totiž chtě nechtě postupně mutovat. Jestliže se bude měnit některým ze způsobů, který známe z dnešních bakteriálních kmenů, pak dojde ke skutečnému „přetočení pásky“.

Související články
Antibiotika jsou názorným dokladem toho, že ani nápad pečlivě okopírovaný od přírody nemusí v rukou člověka fungovat stejně dobře a vytrvale. Účinnost těchto léků už nějakou dobu povážlivě klesá, a tak se hledají náhrady. Kde? Samozřejmě zase v přírodě. Slabiny antibiotik jsou především upozorněním, že bychom měli patenty přírody zkoumat podrobněji a v širších souvislostech. […]
Minimozky vypěstované v laboratoři pomáhají vědcům studovat poškození buněk způsobené traumatickým poraněným mozku a dávají odpověď na otázku, proč úraz hlavy a otřesy zvyšují riziko rozvoje demence u lidí. Jako minimozky jsou označovány mozkové organoidy, shluky mozkových buněk o velikosti špendlíkové hlavičky. Nejedná se tedy o dokonale miniaturizované verze lidských mozků. Jsou však schopné zachytit […]
Přijít o rodiče a vyrůstat v sirotčinci je už tak dost krutý osud. A když se k tomu přičte šílený lékař, který si sirotky ke svým pokusům vybírá jako bezbranné oběti, je tu další scénář jak vystřižený z hororu. Bohužel i takové případy dějiny vědy znají. Očkování je bezesporu jedním z největších vynálezů lidstva. Vakcinace […]
Zajímají vás paralely mezi chováním rakovinných buněk a lidí? Podívejte se pod povrch biologie nádorů, a ponořte se do úvah založených na společensko-vědních teoriích fungování společnosti. Nahlédněte pod povrch rakoviny. Vydejte se do fascinujícího světa „buněčné filosofie“ s knihou inspirativní vědkyně, bioložky Jany Šmardové (1961−2023) z Přírodovědecké fakulty MUNI. Jana Šmardová se ve vědecké práci zaměřovala […]
Leukémie neboli rakovina krve se léčí pomocí chemoterapie. Když se však nemoc vrátí, je třeba silnějšího kalibru, který představuje tak zvaná CAR-T terapie. Ta je však na míru a drahá. Proto se lékaři pokoušejí vyvinout postup, který by ji učinil univerzálnější. Když se při leukémii „zblázní“ B-lymfocyty, buňky imunitního systému, zahájí lékaři léčbu pomocí chemoterapie. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz