Domů     Medicína
Je možné „přetočit pásku“ evoluce?
21.stoleti 6.5.2009

Fantazie tvůrců filmu Jurský park přenesla diváky do situace, kdy došlo k „postavení“ dávno vyhynulých tvorů podle zachované DNA. Američtí paleogenetici se dnes pokoušejí o jednodušší a také mnohem bezpečnější zrekonstruování dávné minulosti života.Fantazie tvůrců filmu Jurský park přenesla diváky do situace, kdy došlo k „postavení“ dávno vyhynulých tvorů podle zachované DNA. Američtí paleogenetici se dnes pokoušejí o jednodušší a také mnohem bezpečnější zrekonstruování dávné minulosti života.

Jurský park byl jistě zajímavý vědecko fantastický film, uskutečnění podobného plánu však není pro vědu příliš reálné. V cestě znovuvzkříšení druhohorních plazů stojí velká řada překážek. V první řadě je problém v tom, že stavba těla organismu není určena jen zápisem v genetické informaci, ale také tělem, tedy buněčnými strukturami, které informaci zakódovanou v DNA čtou a překládají do řeči těla, proteinů. Dávnou DNA by bylo nutno vložit do některého ze současných „čtecích zařízení“ a problémů by nastalo jistě více než dost. Další významný problém se skrývá také ve stáří vzorku DNA. I kdyby se nakrásně podařilo takový vzorek najít (např. v těle krev sajícího parazita „zataveného“ v jantaru), zub času by jistě vykonal svou práci a informace by byla příliš poškozená. Američtí vědci z Georgia Institute of Technology přišli proto s nápadem, jak nahlédnout do minulosti života, který by tyto problémy alespoň částečně obešel.  V první řadě  se proto  rozhodli, že budou pracovat s mnohem jednodušším organismem než je dinosaurus, s  bakterií. Pomyslnou „pásku života“ přehrají pozpátku tak, že nejprve odvodí strukturu jednoho klíčového genu bakterie Escherichia coli, který se vyskytoval u jejích dávných předků. Je to jako kdyby se jazykovědec pokoušel odvodit  dávnou podobu slov z toho, jak dnes znějí slova z něj odvozená v různých jazycích. Jediný rozdíl je v tom, že my pracujeme s abecedou genetického kódu,  říká o práci svého týmu Eric Gaucher. Takový gen, resp. vlákno DNA nesoucí tuto informaci poté uměle připraví a zabudují do genomu dnešních bakterií. V dalším kroku se pak vědci chystají sledovat, jak si s  tímto „vetřelcem“ bakterie poradí. Gen bude totiž chtě nechtě postupně mutovat. Jestliže se bude měnit některým ze způsobů, který známe z dnešních bakteriálních kmenů, pak dojde ke skutečnému „přetočení pásky“.

Související články
Odborníci dlouho vědí, že to, jak silně konkrétní člověk zareaguje na stresující událost, ovlivňují jeho životní zkušenosti, temperament a osobnostní nastavení či epigenetika. Nově však do příběhu vstupuje, možná trochu překvapivě, i střevní mikrobiom. Jak střeva ovlivní naši stresovou reakci? Zatímco jeden člověk bude poté, co mu letecká společnost oznámí, že jeho let byl zrušen, […]
Slovo „kuru“ znamenalo v jazyce Foreů „třes“. A to ne ledajaký. U Foreů, malého etnika žijícího v odlehlé divočině Papuy Nové Guineje, představoval jistý rozsudek smrti. Záhadná nemoc sice počátkem našeho století vymizela, ale než se tak stalo, poskytla vědě důležitá vodítka pro unikátní léčbu pomocí RNA. Ta právě prochází klinickými testy. O Papuáncích se po staletí […]
Dlouho panovalo mezi odborníky přesvědčení, že genetické varianty způsobující vážná dědičná onemocnění jsou extrémně vzácné, nicméně u každého, kdo je jejich nositelem, se téměř jistě rozvine související onemocnění – ať už je to cystická fibróza, spinální svalová atrofie, ALS či dědičná porucha sítnice. Nyní se ukazuje, že tak jednoznačné to naštěstí není! Pomůže nám to […]
Medicína Technika 31.8.2026
Roztroušená skleróza je závažné autoimunitní onemocnění, které postihuje centrální nervovou soustavu. Důležité je sledovat jeho případný rozvoj, respektive změny, které se v těle pacienta odehrávají. S tím by mohla pomoci umělá inteligence. Standardní postup při kontrole roztroušené sklerózy představuje komparace snímků magnetické rezonance, během níž se lékaři snaží odhalit jakékoli změny. Pátrají po případných nových […]
Při přemýšlení o nežádoucím přibývání na váze se úvahy nejčastěji točí kolem stravy a fyzické aktivity. Zjištění vědců z Kolumbijské univerzity ale ukazují, že délka nočního spánku může mít na hmotnost větší vliv, než se zdálo, a to i v případě, že je spánkový deficit relativně mírný. Dalo by se předpokládat, že pouze extrémní nedostatek […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz