reklama
Domů     Příroda
Zima od A až po Ž
21.stoleti
od 21.stoleti 19.1.2009

Leden, ve kterém vychází toto číslo, je měsícem vyvrcholení zimy. Ta na severní polokouli astronomicky začíná 21. prosince (zimní slunovrat) a trvá do 21. března, kdy při jarní rovnodennosti přebírá vládu astronomické jaro. Zima nám představuje i následující pojmy.!

Atmosféra zemská – je plynným obalem Země, který je k ní připoután gravitační silou a účastní se v převážné míře tuzemské rotace. Ve spodních vrstvách atmosféry (cca do výšky 15 km), kde se odehrává počasí, je směsí dusíku (78 %) a kyslíku (21 %); zbytek tvoří různé prvky. Z nich je pro povětrnostní děje nejdůležitější oxid uhličitý (CO2).

Bouře sněhová – je charakterizována prudkým větrem a sněžením, vedoucím k ochlazení a výraznému snížení viditelnosti.

Cirkulace atmosféry (z lat. circulatio = obíhat, otáčet, kroužit) – obecné označení pro systém atmosférického proudění (systém větrů) vzduchu ve venkovním ovzduší. Rozeznáváme tři druhy cirkulace: všeobecnou (planetární), atmosférickou (v měřítku tlakových níží a výší) a místní (např. horské a údolní větry).

Čára sněžná –výšková hranice, která odděluje území dlouhodobě pokryté sněhem od území bez sněhové přikrývky. Klesá směrem k pólům a zvedá se směrem k rovníku, protože tam je tepleji. Vliv má i tzv. kontinentalita – souhrn typických vlastností klimatu určitého kontinentu.

Druhy sněhu – nejvíce žádaný je jemnozrnný, suchý prašan. Nejen lyžaři nemají rádi vlhký a lepivý sníh. Jedním z hlavních druhů sněhu je firn (srež), který ve velehorách střídavě roztává a opět mrzne, takže má zrnitou strukturu. Z firnu se tak po delší době vyvíjí firnový led a pak ledovcový led. Sešlapáváním a rozjížděním sněhové pokrývky na cestách a ulicích vznikají zmrazky (viz).

Etnometeorologie (lidová meteorologie) – soubor starších lidových představ o počasí a povětrnostních jevech, jejich původu a změnách. Rodily se už od středověku a souvisely zejména s tím, že tehdejší obyvatelé žili mnohem blíže přírodě. Na začátku 19. stol. se předpověď počasí opírala o lidové moudrosti. Tak vznikaly i různé pojmy – pro zimu např. cigánská rosa (jíní) a hlavně pranostiky, které často spojují počasí v určitém měsíci či dnu se situací v následujícím ročním období. Pro toto období uveďme např. „Únor bílý, pole sílí!“ „Od Hromnic (2. 2.) studeného méně, teplého víc!

Formy zimních srážek – sněžení, sněhová přeháňka, sníh s deštěm (převládají vodní kapky), sníh s deštěm (převažují ledové krystalky), sněhové krupky (bílé neprůsvitné ledové částice o průměru 2 – 5 mm), sněhová zrna (průměr ledových zrnek menší než 1 mm), zmrzlý déšť, námrazové krupky v přeháňkách, ledové jehličky…

Hydrometeor – atmosférický jev (meteor; z řeckého meteoros = vznášející se ve výši), který tvoří soustava vodních kapiček či ledových krystalků. Příznačným zimním hydrometeorem (tuhého skupenství) je sníh (viz, též formy zimních srážek). Do této skupiny náleží mj. i ledovka (viz).

Charakter teplotních extrémů – oficiální absolutní minimum minus 89,2 °C vědci naměřili 21. 7. 1983 na sovětské meteorologické stanici Vostok v Antarktidě.

Inverze meteorologická (z latinského inversio = obrácení, zvrat, obrat v normálním průběhu jevu) – stav atmosféry, při kterém s přibývající výškou v určité vrstvě atmosféry stoupá teplota vzduchu. Podle výšky vrstvy rozlišujeme inverzi přízemní a výškovou. V zimě se o tom přesvědčíme v situaci, kdy v údolí je studená mlha, zatímco ve vyšších polohách září jasné modré nebe s hřejivým sluncem.

Jíní (slovensky srieň, osuhel‘) – druh usazených tuhých srážek, jehož ledové částice mají nejčastěji podobu jehliček, peříček či vějířků na stéblech trávy, vodorovných i šikmých plochách. Narozdíl od jinovatky se však neusazuje na elektrickém vedení. Na vozovce však může přispívat k tvorbě ledových usazenin. Pozor: Jíní však není námrazovým jevem (viz).

Krvavý sníh – výskyt červených skvrn na sněhu ve vysokých polohách Alp a v polárních oblastech. Zbarvení způsobují řasy. Pokud jde o zrnka pylu či jemného písku, takové příměsi se nejprve dostávají do atmosféry, v oblacích se mísí s vodními kapičkami a poté putují na velké vzdálenosti. Ve střední Evropě tak občas padá žlutavý sníh smíšený s pískem ze Sahary apod. Typickou bílou barvu sněhu, jak ji vnímá náš zrak, tak však může narušit mj. spad popílku a jiných nečistot.

Ledovka – souvislá, obvykle stejnorodá průhledná ledová usazenina. Vše začíná tím, že zmrzlý déšť a ledové krupky se většinou při nárazu na zemský povrch roztříští a úlomky ledu se rozptýlí po povrchu. Avšak v případě, že nepromrzly až dovnitř, voda z jejich vnitřku se rozlije po povrchu, jehož teplota má rozpětí od 0 do -3 °C. Po zmrznutí vznikne nebezpečná ledovka. Vrstva ledu (silná až několik cm) nemá patrnou vnitřní strukturu, pokrývá souvislý prostor, takže ji nelze odtrhnout. Ledovka roztaje zpravidla za několik hodin.(Ovšem např. v roce 1969 zůstala v americkém státě Connectitut na stromech 1,5 měsíce!)

Mráz – pokles teploty vzduchu pod bod mrazu, zjištěný měřením v meteorologické budce, tj. ve výšce 2 m nad zemí. Tzv. přízemní mráz se zjišťuje měřením minimální teploty ve výšce 5 země (???). Pokud mrzne při absenci sněhu, jde o tzv. holomráz. (Na ochranu sadů před mrazem se někde používá vrtulník, který udržuje nad sadem cirkulaci vzduchu mezi stromy a dodává trochu tepla z výfuku. Jinde se osvědčují velké ventilátory.)

Námrazové jevy – vznikají, když na povrch s teplotou pod 0 °C dopadají velmi přechlazené kapky (většinou mlhy), okamžitě při mrazu zmrznou a mezi nimi zůstává vzduch. Tak se vytváří neprůhledná ledová usazenina, která však není tak kluzká jako ledovka (viz). Sem patří jinovatka – krystalická námraza, která se tvoří sublimací (přímá změna pevného skupenství látky v plynné) vodní páry a namrzáním vodních kapiček na přechlazených předmětech.

Obleva – nastává, pokud v zimním období nastane dočasně teplejší počasí, hlavně po vydatném sněžení. Při rozsáhlé sněhové pokrývce se vzduch otepluje jen zvolna, neboť vypařování (přesněji sublimace) sněhu spotřebuje mnoho energie. Přechod od mrazu k oblevě naznačuje ledovka. U nás bývá obvyklá obleva tzv. vánoční či kolem Hromnic (2. 2.).

Podoby ledových květů – nádherné úkazy se tvoří na oknech srůstáním ledových krystalků při velmi nízkých vnějších teplotách.

Rampouch – vzniká zejména při mrznoucím dešti, pokud nemůže hned zmrznout veškerá voda. Ta stéká dolů, ochlazuje se a mrzne do tvaru rampouchů. Zvlášť velké rampouchy (střechýly) vznikají při teplotách málo nad nulou, pokud svítí slunce. (Naši předci užívali i název „ropúch“, což odvozovali od slova „ropěti “s významem kapat.)

Sníh – hydrometeor (viz) v podobě tuhých srážek vypadávajících z oblaků při teplotách pod nulou. Jeden z hlavních atributů zimy. Vzniká ve vzduchu mrznutím přechlazených vodních kapek při teplotách od -12 °C do -16 °C. Tvoří ho sněhové krystalky různých tvarů: šestiboký sloupek, šestiboká destička, šesticípá hvězdice, jehlička. Průměr sněhových krystalků je od 0,005 mm do několika mm, tloušťka činí cca 1/10 průměru. Při teplotách blízko nuly dochází ke sřetězení krystalků a vznikají sněhové vločky.
Vzhledem k tomu, že při velmi nízkých teplotách je ve vzduchu pouze minimálně vlhkosti, vydatné sněhové srážky se omezují na teploty kolem nuly. Při chladu od -5 °C do -10 °C sice sněží zřídka, ale tvoří se tzv. diamantový prach – jednoduché, velmi jemné, vznášející se ledové krystalky jehličkovitého tvaru.

Vzduch studený – má původ v severní Evropě, v polární oblasti. Studené vzduchové hmoty podtékají teplý vzduch, což je děj, který vede k vytváření oblaků a srážek (studená fronta). Mořský studený vzduch je „předehřátý“ od Atlantiku, pevninský studený vzduch je obzvlášť chladný.

Zmrazky – vznikají sešlapáváním a rozjížděním sněhu na cestách a ulicích. Náledí je lesklou vrstvou, pokrývající zemi. Vzniká mj., když zmrznou kapičky mrholení či deště dopadající na zem. Jindy postačí, aby voda z roztávajícího sněhu opět zmrzla. Třetí možností je, že ztvrdne a zledovatí rozježděná sněhová pokrývka na vozovce či na neudržovaných chodnících apod. Pozor: Narozdíl od ledovky není náledí hydrometeorem (viz).

Živelní pohromy – v zimě je způsobuje hlavně přemíra sněhu, sněhové bouře. Hrozbou (i u nás) jsou také laviny, tj. rychlý pohyb sněhu o značné hmotnosti po příkrém svahu. Známe laviny sněhové či ledové, ale také kamenné či smíšené. Silný vítr při sněžení tvoří ve větrném stínu závěje (návěje). Vlhký sníh působí polomy a destrukce staveb, třeskutý mráz znemožňuje použít na komunikace chemický posyp. V Severní Americe se postrachem stal blizard – prudký mrazivý vítr (rychlost až 180 km/hod) nesoucí velké množství sněhu. V Rusku obdobně straší sněžný buran. Výjimkou není, že postižení lidé v terénu zahynou.

Více se dozvíte:
P. Karas, A. Zárybnická, T. Míková: Skoro jasno, Česká televize 2007
Meteorologický slovník výkladový a terminologický , ACADEMIA 2003

G. D. Roth: Encyklopedie počasí, Knižní klub 2000
E. Kobzová: Počasí, Rubico 1998

Další článek
reklama
Související články
Nachází se 8 metrů pod mořskou hladinou a bují jahodami, mátou, rozmarýnem i rajčaty. Po Mezinárodní vesmírné stanici, Marsu a Antarktidě je podmořská farma dalším kouskem skládačky, která má ve výsledku vytvořit pěstování budoucnosti… Výzkumný projekt, pro který se vžilo označení „Nemova zahrada“ se značné pozornosti těší už od roku 2012, kdy jej společnost Ocean […]
Je známo, že polovodní savci jsou velmi sociální a inteligentní tvorové, ale studie Exeterské univerzity poskytla nový pohled na jejich intelekt. Vydry se dokážou učit jedna od druhé, ale stále raději řeší některé hádanky samy. Aby vědci rozšířili své povědomí o inteligenci vyder, rozhodli se jim dát jakési krabičky s jídlem, přičemž k tomu, aby […]
Megalodon představoval stvoření jako vystřižené z nejhrůznějších nočních můr, a tak není divu, že ani miliony let po svém pravděpodobném vyhynutí nedává spát vědcům ani amatérským badatelům! Nutno podotknout, že toto úsilí zůstává odměňováno stále novými a novými zjištěními, která podtrhují už tak dosti fascinující příběh největšího žraloka všech dob. Při pohledu na zjev takového […]
Škrkavky, roupi či nedejbože tasemnice rozhodně na lidském žebříčku popularity živočichů nestojí na nejvyšších příčkách. Ba právě naopak, koneckonců, kdo by miloval parazity. Ale i tito tvorové jsou součástí živočišné říše a lidstvo už doprovázejí velmi dlouho. Hlístice, kam patří roup nebo škrkavka, stejně jako ploštěnci, ke kterým náleží tasemnice, jsou evolučně jedny z nejstarších […]
Nedávný výzkum se pokusil hlouběji prozkoumat družnost koček porovnáním jejich preferencí pro interakci s lidmi s jejich preferencemi pro jídlo, hračky a vůně. Autoři studie našli podobný počet koček, které preferovaly interakci s lidmi, než těch, které preferovaly jídlo. Výrazně menší skupina koček preferovala hračky a vůně. Upřednostňování hraní nebo mazlení s lidmi před jídlem je v rozporu s […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz