Domů     Příroda
Jak krtek ke slepotě přišel
21.stoleti 19.1.2009

Život v podzemí s sebou nese mnoho zvláštních nároků. Abyste byli schopni hloubit podzemní tunely, odchovat v nich mladé a ještě se k tomu dobře uživit, musí být vaše tělo k tomuto prostředí dobře přizpůsobeno. Život v podzemí s sebou nese mnoho zvláštních nároků. Abyste byli schopni hloubit podzemní tunely, odchovat v nich mladé a ještě se k tomu dobře uživit, musí být vaše tělo k tomuto prostředí dobře přizpůsobeno.

Evoluce však stejně tak ráda naděluje nové adaptivní vlastnosti, jako bere adaptace staré. Ačkoliv jsou oči pro krtky pod zemí zbytečným luxusem, některé ze svých funkcí si přece jen stále zachovávají.

Krtek iberský (Talpa occidentalis) je druhem krtka, kterého nalezneme pouze na Iberském poloostrově, tedy na území dnešního Španělska a Portugalska. Je to blízký příbuzný našeho krtka obecného (Talpa europea) a vede i podobný způsob života. Oči těchto podzemních zvířat už dokážou rozlišit pouze rozdíl mezi světlem a tmou. Nový výzkum britských biologů navíc naznačuje, že ztráta zraku u krtků a u lidí by mohla být způsobena defektem ve stejném vývojovém mechanismu.

Oko – okno do světa
 Najít živočicha bez očí je vlastně velmi těžké. Odhaduje se, že nějaká forma vidění je vlastní 96 % organismů. Oči se vyvíjely u různých živočišných skupin různým způsobem a velmi odlišné jsou proto i zprávy o světě, které organismům jejich oči zprostředkovávají. Kdyby nám někdo položil otázku, proč druhy organismů, které žijí v nedostatku světla, ztrácejí zrak, odpověď by byla jednoduchá – protože jej prostě nepotřebují. Za jejich ztrátu je tedy zodpovědná darwinovská selekce. Odpověď je to jistě správná, pokrývá ovšem pouze část pravdy. Úkolem vědců je vysvětlit nejen proč, ale také jak k jistému jevu došlo. Pro odpověď je třeba sestoupit do nitra organismu a prozkoumat cesty, které dávají jistým rysům organismu vzniknout. Vývojová biologie, která se zabývá hledáním odpovědí na takové otázky, se pohybuje na křižovatce genetiky, molekulární biologie a fyziologie. Ke ztrátě zraku, která se mezi obratlovci spontánně vyskytuje například u jeskynních ryb, pod zemí žijících hlodavců, vačnatců či hmyzožravců, dochází u každé ze skupin díky jiným vývojovým mechanismům.

Pokažená čočka
 Nedávná studie vědců ze skotské University of Aberdeen se zaměřila právě na studium vývojových mechanismů, které se podílejí na ztrátě zraku u iberského krtka. Zjistili, že za jeho slepotou stojí defekt ve vývoji centrálního komponentu oka, oční čočky. „U krtků se však pokazily úplně jiné věci než u jeskynních ryb,“ říká biolog Dr. Martin Collinson, který vedl výzkumný tým. Klíčovou roli zde hraje gen nazývaný specialisty PAX6, který reguluje celou kaskádu dalších procesů. U ryb teter jeskynních (Astyanax mexicanus) nebo u australských vakokrtů (rod Notoryctes) je tento gen zcela nefunkční a čočka ani další důležité oční komponenty se vůbec nevyvíjejí. U krtků je tomu přesně naopak. Vývoj oka začne zcela normálně, klíčový gen je ale naopak aktivní příliš dlouho. Oční čočky se pak sice vyvíjejí, ale věc má jeden háček. Buňky, které tvoří čočku, neztratí svá jádra a další organely (jako Golgiho aparát, mitochondrie atd.) a čočka nemůže plnit svou funkci, jelikož není dokonale průhledná. Oko si tedy zachovává pouze schopnost rozlišovat světlo a tmu. Tato schopnost je ale důležitá pro nastavování vnitřních „hodinek“ krtků – cirkadiálních rytmů. Slepí savci pod zemí

 Ačkoliv nám to tak nemusí připadat, je oblast těsně pod povrchem země velmi atraktivním místem pro život. Je totiž domovem nejrůznějších drobných živočichů, například řady skupin „červů“ či larev hmyzu, které představují velmi výživnou potravu. Pod zem se tedy „spustila“ řada organismů, jejichž předkové původně obývali oblasti nad zemským povrchem. Původně nepříbuzná zvířata pak evoluce vymodelovala tak, že vypadají jako blízcí příbuzní. Odborně říkáme tomuto jevu konvergentní evoluce. „Krtkovitý“ tvar těla má například řada hlodavců (afričtí rypoši, slepci či hlodouni), podivní zlatokrti z řádu afrosoricidů (příbuzní slonů, damanů a sirén) či australští vačnatci vakokrti. U většiny z těchto skupin došlo v důsledku života ve tmě konvergencí alespoň k částečné ztrátě zraku.

Související články
Objevy Příroda 20.11.2026
Výzkumný tým s účastí odborníků Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul doplněk stravy z klíčků brokolice a ředkve s vysokým obsahem sulforafanu. Technické řešení chráněné užitným vzorem umožňuje směs konzumovat v kapslích nebo ji využít k obohacení nápojů a dalších potravin. Za jednoduchou recepturou stojí promyšlená souhra rostlinných látek a enzymů Klíčky představují […]
Objevy Příroda 20.11.2026
Obrovský pavouk, který vypadá, jako by k nám utekl z tropického pralesa. Ve skutečnosti se s ním můžeme setkat i na jižní Moravě. Slíďák tatarský, kterému se někdy přezdívá tarantule, má rád teplo, sucho a otevřenou krajinu. Přestože jeho vzhled budí respekt, pro člověka nepředstavuje vážné nebezpečí. Když se řekne tarantule, většina lidí si představí […]
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
enigmaplus.cz
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
Vypadaly jako důkaz, že za zahradním plotem skutečně žijí drobné okřídlené bytosti. Pět fotografií z anglické vesnice Cottingley na začátku 20. století poblázní veřejnost a přesvědčí dokonce i Arthura
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz