Asi málokterý člověk se do dějin lidstva zapsal tak výrazně jako Ježíš Nazaretský, zvaný Kristus. Právě on se stal ústředním symbolem kultu, který se později přeměnil v celosvětové náboženství. Jedním ze základních prvků křesťanské víry je Ježíšovo zmrtvýchvstání. Jenže co když existuje Ježíšův hrob?
Novozákonní evangelia hovoří jasnou řečí: Ježíš byl ukřižován, jeho tělo si vyžádali jeho učedníci a uložili jej do jedné jeskyně. Po třech dnech však mělo Ježíšovo tělo zmizet. Ježíš vstal z mrtvých, svým následovníkům se tu a tam zjevil a poté byl vzat do nebes. Tolik ve stručnosti křesťanská věrouka. 21.STOLETÍ se však podívalo na tuto biblickou událost očima současné vědy.
Hrobka Krista nalezena….
Izraelský archeolog Josef Gat zemřel v roce 1980. Při příležitosti nedávné archeologické konference mu bylo uděleno ocenění in memoriam, které převzala jeho žena Rut. A při přebírání této ceny, způsobila Rut Gatová doslova šok. Prohlásila totiž, že její manžel věděl, kde se přesně nachází pohřební místo Ježíše Krista.
Ihned se nabízí otázka: Pokud Josef Gat znal místo posledního Ježíšova odpočinku, proč o tom neinformoval veřejnost? Proč se tato zpráva klube na světlo světa až po více než čtvrtstoletí od Gatova úmrtí? Rut Gatová má odpověď. Její muž se obával zjitření vztahů mezi křesťany a Židy a následné vlny antisemitismu. Vždyť takový objev zpochybňuje základy křesťanského náboženství. A Židé se mezi křesťany žádné zvláštní popularitě netěší, byť Židem byl i Ježíš Kristus.
… nebo se jedná o podvod?
Hrobka se údajně nachází v jeruzalémské čtvrti Talpiot. Prohlášení Gatové s nadšením přivítal izraelský filmový dokumentarista Simcha Jacobovici. Ten má na svém kontě snímek s názvem Ztracená Ježíšova hrobka. Film tvrdí, že v hrobce je hned šest kostních schránek. Podle nápisů na nich by pozůstatky měly patřit Ježíšovi, synu Josefa, Marii, Josimu (Ježíšovu bratrovi), Matiovi (jinému příbuznému), Marii Magdaléně a dítěti jménem „Juda, syn Ježíše“.
Tyto schránky mají být uloženy v depozitáři izraelského Úřadu starověkých památek. Hrobka sama o sobě je zapečetěná a přístup do ní je v současnosti nemožný. Ovšem někteří vědci skutečně připouštějí, že by se mohlo jednat o hrobku Ježíše Krista. Sem patří mimo jiné profesor biblistiky na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě Israel Knohl a vedoucí katedry náboženských studií na univerzitě v Severní Karolíně James Tabor.
Matoucí paskvil
Většina odborníků však o pravdivosti slov Rut Gatové pochybuje. Jeruzalémský archeolog Amos Kloner, který nález popsal už v roce 1996, je přesvědčen, že se jedná o nesmysl. „Naprosto není pravda, že by Josef Gat věřil, že našel Ježíšovu hrobku,“ kategoricky prohlásil.
Podle Klonera je filmař Jacobovici lhář a jeho film je hloupý paskvil. „Ten snímek míchá fakta s fikcí a upravuje je hollywoodským způsobem tak, že mohou laika snadno splést,“ prohlašuje.
Zametání stop
Podobně se k problematice vyjádřili i Šimon Gibson, který se jako mladý archeolog zúčastnil Gatových vykopávek v roce 1980, a Eric Meyers, profesor judaistiky na Dukeově univerzitě v americkém Durhamu.
Podle nich sice hrobka obsahuje nápis „Joshua, syn Josefův“, ale to nemusí nic znamenat. Nápis vypadá napsaný jen ledabyle a schránka jako by pocházela z restaurace IV. cenové skupiny. Těžko prý uvěřit, že by Ježíšovi stoupenci uložili jeho ostatky do tak ubohé schránky.
Světlo by do celé kauzy mohla vnést podrobná antropologická analýza, tu však zásadně odmítají ortodoxní Židé. Kosti nakonec skončily u státních institucí, které je pak nechaly znovu pohřbít. Místo, kam byly uloženy, však zveřejněno nebylo. Jsou zkrátka chvíle, kdy věda musí před náboženskými a politickými ohledy ustoupit.
Postavení Ježíše v různých náboženstvích
Oblast Blízkého východu je kolébkou hned tří náboženství – judaismu, křesťanství a islámu. Všechny tři mají řadu věcí společných, vždyť vycházejí takříkajíc z jedné líhně, ale řada věcí je i rozděluje. Jednou z nich je i postoj k osobě Ježíše Krista. Dnes už málokdo zpochybňuje fakt, že Ježíš Kristus skutečně žil a šířil své učení. Židé nevěří v božskou podstatu Krista, ale vnímají jej jako kritika tehdejší společnosti a náboženských omylů. V tom by se dal přirovnat k postavení Jana Husa. Ortodoxní Židé považují Krista za heretika.
Pro křesťany je Ježíš mesiášem, který přinesl spásu pro celé lidstvo. Právě od jeho učení se odvíjí filozofie a morálka, která by měla být vlastní všem křesťanům. Podstatnou roli hraje Ježíš i v islámu. Zde je vnímán jako jeden ze čtyř proroků, po kterých na svět přišel pátý a ten největší: Muhammad. Tvrzení o božské podstatě Ježíše Krista však islám odsuzuje.
Kdy se Ježíš narodil?
Biblická datace Ježíšova narození není jednoznačná: Evangelium podle Matouše klade Ježíšovo narození před smrt Heroda Velikého, k níž došlo roku 4 př. n. l., zatímco Evangelium podle Lukáše je klade do souvislosti s římským sčítáním lidu, které se událo za působení syrského místodržitele Sulpicia Quirinia. Některé prameny hovoří o roce 6 n. l., avšak je možné, že se nejednalo o první sčítání lidu za Quiriniova místodržitelství. Další indicii může představovat betlémská hvězda, tedy neobvyklá konjunkce planet, kterou bylo možné v Palestině pozorovat roku 7 př. n. l. Porovnáním údajů o vystoupení Ježíšova předchůdce (Jana Křtitele v 15. roce vlády císaře Tiberia, tedy roku 28 n. l.) a samotného Ježíše, jemuž tehdy bylo asi třicet let, vychází rok Ježíšova narození někdy kolem přelomu letopočtu. Většina historiků dnes klade Ježíšovo narození mezi roky 7 a 4 př. n. l.
Rok Ježíšova narození se pokusil vypočítat jako první na základě historických záznamů, dostupných v 6. století, mnich Dionysius Exiguus, který však tento rok neurčil přesně. Na základě Dionysiova výpočtu se přesto začal užívat křesťanský letopočet, který je dnes letopočtem celosvětově nejběžněji používaným.
