Domů     Historie
Tajemství hrobky Ježíše Krista
21.stoleti 19.1.2009

Asi málokterý člověk se do dějin lidstva zapsal tak výrazně jako Ježíš Nazaretský, zvaný Kristus. Právě on se stal ústředním symbolem kultu, který se později přeměnil v celosvětové náboženství. Jedním ze základních prvků křesťanské víry je Ježíšovo zmrtvýchvstání. Jenže co když existuje Ježíšův hrob?Asi málokterý člověk se do dějin lidstva zapsal tak výrazně jako Ježíš Nazaretský, zvaný Kristus. Právě on se stal ústředním symbolem kultu, který se později přeměnil v celosvětové náboženství. Jedním ze základních prvků křesťanské víry je Ježíšovo zmrtvýchvstání. Jenže co když existuje Ježíšův hrob?

Novozákonní evangelia hovoří jasnou řečí: Ježíš byl ukřižován, jeho tělo si vyžádali jeho učedníci a uložili jej do jedné jeskyně. Po třech dnech však mělo  Ježíšovo tělo zmizet. Ježíš vstal z mrtvých, svým následovníkům se tu a tam zjevil a poté byl vzat do nebes. Tolik ve stručnosti křesťanská věrouka. 21.STOLETÍ se však podívalo na tuto biblickou událost očima současné vědy.

Hrobka Krista nalezena….

Izraelský archeolog Josef Gat zemřel v roce 1980. Při příležitosti nedávné archeologické konference mu bylo uděleno ocenění in memoriam, které převzala jeho žena Rut. A při přebírání této ceny, způsobila Rut Gatová doslova šok. Prohlásila totiž, že její manžel věděl, kde se přesně nachází pohřební místo Ježíše Krista.
Ihned se nabízí otázka: Pokud Josef Gat znal místo posledního Ježíšova odpočinku, proč o tom neinformoval veřejnost? Proč se tato zpráva klube na světlo světa až po více než čtvrtstoletí od Gatova úmrtí? Rut Gatová má odpověď. Její muž se obával zjitření vztahů mezi křesťany a Židy a následné vlny antisemitismu. Vždyť takový objev zpochybňuje základy křesťanského náboženství. A Židé se mezi křesťany žádné zvláštní popularitě netěší, byť Židem byl i Ježíš Kristus.

… nebo se jedná o podvod?

Hrobka se údajně nachází v jeruzalémské čtvrti Talpiot. Prohlášení Gatové s nadšením přivítal izraelský filmový dokumentarista Simcha Jacobovici. Ten má na svém kontě snímek s názvem Ztracená Ježíšova hrobka. Film tvrdí, že v hrobce je hned šest kostních schránek. Podle nápisů na nich by pozůstatky měly patřit Ježíšovi, synu Josefa, Marii, Josimu (Ježíšovu bratrovi), Matiovi (jinému příbuznému), Marii Magdaléně a dítěti jménem „Juda, syn Ježíše“.
Tyto schránky mají být uloženy v depozitáři izraelského Úřadu starověkých památek. Hrobka sama o sobě je zapečetěná a přístup do ní je v současnosti nemožný. Ovšem někteří vědci skutečně připouštějí, že by se mohlo jednat o hrobku Ježíše Krista. Sem patří mimo jiné profesor biblistiky na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě Israel Knohl a vedoucí katedry náboženských studií na univerzitě v Severní Karolíně James Tabor.

Matoucí paskvil

Většina odborníků však o pravdivosti slov Rut Gatové pochybuje. Jeruzalémský archeolog Amos Kloner, který nález popsal už v roce 1996, je přesvědčen, že se jedná o nesmysl. „Naprosto není pravda, že by Josef Gat věřil, že našel Ježíšovu hrobku,“ kategoricky prohlásil.
Podle Klonera je filmař Jacobovici lhář a jeho film je hloupý paskvil. „Ten snímek míchá fakta s fikcí a upravuje je hollywoodským způsobem tak, že mohou laika snadno splést,“ prohlašuje.

Zametání stop

Podobně se k problematice vyjádřili i Šimon Gibson, který se jako mladý archeolog zúčastnil Gatových vykopávek v roce 1980, a Eric Meyers, profesor judaistiky na Dukeově univerzitě v americkém Durhamu.
Podle nich sice hrobka obsahuje nápis „Joshua, syn Josefův“, ale to nemusí nic znamenat. Nápis vypadá napsaný jen ledabyle a schránka jako by pocházela z restaurace IV. cenové skupiny. Těžko prý uvěřit, že by Ježíšovi stoupenci uložili jeho ostatky do tak ubohé schránky.
Světlo by do celé kauzy mohla vnést podrobná antropologická analýza, tu však zásadně odmítají ortodoxní Židé. Kosti nakonec skončily u státních institucí, které je pak nechaly znovu pohřbít. Místo, kam byly uloženy, však zveřejněno nebylo. Jsou zkrátka chvíle, kdy věda musí před náboženskými a politickými ohledy ustoupit.

Postavení Ježíše v různých náboženstvích

Oblast Blízkého východu je kolébkou hned tří náboženství – judaismu, křesťanství a islámu. Všechny tři mají řadu věcí společných, vždyť vycházejí takříkajíc z jedné líhně, ale řada věcí je i rozděluje. Jednou z nich je i postoj k osobě Ježíše Krista. Dnes už málokdo zpochybňuje fakt, že Ježíš Kristus skutečně žil a šířil své učení. Židé nevěří v božskou podstatu Krista, ale vnímají jej jako kritika tehdejší společnosti a náboženských omylů. V tom by se dal přirovnat k postavení Jana Husa. Ortodoxní Židé považují Krista za heretika.
Pro křesťany je Ježíš mesiášem, který přinesl spásu pro celé lidstvo. Právě od jeho učení se odvíjí filozofie a morálka, která by měla být vlastní všem křesťanům. Podstatnou roli hraje Ježíš i v islámu. Zde je vnímán jako jeden ze čtyř proroků, po kterých na svět přišel pátý a ten největší: Muhammad. Tvrzení o božské podstatě Ježíše Krista však islám odsuzuje.

Kdy se Ježíš narodil?

Biblická datace Ježíšova narození není jednoznačná: Evangelium podle Matouše klade Ježíšovo narození před smrt Heroda Velikého, k níž došlo roku 4 př. n. l., zatímco Evangelium podle Lukáše je klade do souvislosti s římským sčítáním lidu, které se událo za působení syrského místodržitele Sulpicia Quirinia. Některé prameny hovoří o roce 6 n. l., avšak je možné, že se nejednalo o první sčítání lidu za Quiriniova místodržitelství. Další indicii může představovat betlémská hvězda, tedy neobvyklá konjunkce planet, kterou bylo možné v Palestině pozorovat roku 7 př. n. l. Porovnáním údajů o vystoupení Ježíšova předchůdce (Jana Křtitele v 15. roce vlády císaře Tiberia, tedy roku 28 n. l.) a samotného Ježíše, jemuž tehdy bylo asi třicet let, vychází rok Ježíšova narození někdy kolem přelomu letopočtu. Většina historiků dnes klade Ježíšovo narození mezi roky 7 a 4 př. n. l.
Rok Ježíšova narození se pokusil vypočítat jako první na základě historických záznamů, dostupných v 6. století, mnich Dionysius Exiguus, který však tento rok neurčil přesně. Na základě Dionysiova výpočtu se přesto začal užívat křesťanský letopočet, který je dnes letopočtem celosvětově nejběžněji používaným.

Související články
Tradiční pohled archeologů tvrdí, že povodí řeky Amazonky nebylo z hlediska životního prostředí schopné vyživit velkou populaci. Nyní se ukazuje, že je tento názor v rozporu s nálezy uskutečněnými na pláních zvaných Llanos de Moxos, na nichž se nacházejí pozůstatky po velkých předkolumbovských zemědělských společnostech, které zde podle všeho ve velkém pěstovaly kukuřici. Llanos de […]
Historie Objevy 30.1.2025
Věda je plná překvapení – a některá jsou poněkud nečekaná. Dánští paleontologové narazili na unikátní zkamenělinu, která na první pohled nevypadá nijak pozoruhodně. Ve vrstvách prastarých usazenin objevili zkamenělé rybí zvratky, které mohou poskytnout nové informace o stravovacích návycích dávných mořských predátorů. Fosilie byla nalezena na jihovýchodě Dánska v oblasti známé svými dobře zachovanými pozůstatky […]
Každé dávné společenství mělo svoji mytologii, soubor příběhů, jež vysvětlovaly jevy, které nebyly tyto kultury schopny pochopit, a tak je připisovaly nadpřirozenu. Většinou se týkaly původu a smyslu života a vesmíru, případně meteorologických jevů. Zpravidla souvisely s vírou a morálkou a vystupovaly v nich bohové, hrdinové či postavy s nadlidskými schopnostmi. Ačkoliv je vnímáme spíše […]
Dětská kreativita má své kořeny mnohem hlouběji v historii, než jsme si kdy mysleli. Nové výzkumy ukazují, že mnoho jeskynních kreseb z doby ledové mohly vytvořit děti. Tyto objevy mění naše představy o kulturním a společenském životě pravěkých komunit. Analýza jeskynního umění z doby mladého paleolitu, včetně kreseb v jeskyních Margot ve Francii a Las […]
Z Afriky vyšlo hned několik migračních vln Homo sapiens, aby osídlily další kontinenty. Do Evropy se tito vydali před 50 000 lety. Narazili zde na neandertálce, se kterými se před 45 000 až 49 000 lety zkřížili. Ovšem z této vlny se vydělila malá skupina, která se později s neandertálci už nekřížila. Někteří z těchto […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz