Domů     Příroda
Krápníky vydávají svědectví o výkyvech teploty v dávné minulosti
21.stoleti
od 21.stoleti 19.1.2009

Změny planetárního klimatu způsobovaly problémy nejen jednotlivým lidem, ale mohly stát i za úpadkem celých říši. O tom, jakým způsobem se měnilo planetární klima během předcházejících století, až tisíciletí se dozvídáme pouze nepřímo. Geologický výzkum provedený v nedaleké době nedaleko Jeruzaléma naznačuje, že za úpadkem antických civilizací mohla stát vlna oteplování.

Krápníková jeskyně Soreq Cave v blízkosti izraelského Jeruzaléma je stará více než 185 000 let a je dosud v procesu vývoje. Vápencové krápníky stalagmity, které se nacházejí na spodní straně jeskyně, však nejsou jen obyčejnými kusy horniny. Způsob jejich vzniku, tedy postupné přirůstání jednotlivých vrstviček vápence z kapek na stropě, z nich v očích geologů dělá důležité svědky minulosti. Vědci z University of Wiskonsin v USA, Ian Orlan a prof. John Valley, se vyzbrojili nejmodernější laboratorní technikou a vydali se na procházku nazpět časem.

Na krápníky se spektrometrem
Zatímco v minulosti byli vědci schopni měřit pouze tloušťku vápencových kroužků, které jsou podobně jako letokruhy patrné na průřezu krápníkem pouze pomocí hrubých nástrojů typu zubní vrtačky, dnes užívají metody, které jsou až 100x přesnější. Mnohem přesnější je tak i datování jednotlivých vrstev. Na „zoubek“ se krápníkům podívali prostřednictvím dokonalého spektrometru, který jim napomohl zjišťovat přítomnost jistých izotopů kyslíku či jistých typů nečistot, například organické hmoty, která byla do jeskyně „spláchnuta“ přívalovými dešti. Kombinace přesných nástrojů a chemické analýzy je něco jako okno do minulosti. Vědci byli schopni takřka přesně rozpoznat, jaké počasí vládlo ve kterém roce během zkoumaného rozmezí 200 př. n.–1100 n. l. Plánují však cestu do ještě hlubší minulosti. Krápníky mohou poskytnout informace o stavu počasí v dobách ledových a výrazně tak přispět k našemu pochopení dynamiky celoplanetárních změn počasí.

Sucho a úpadek Říma
Výsledky se zdají být velmi zajímavé. Podle jejich měření došlo mezi lety 100–700 n. l. v oblasti východního Středomoří k citelnému poklesu množství srážek, a tedy výraznému vysušení krajiny. Podobně kvalitní a chronologicky přesné záznamy nám prozatím nabízely pouze ledovce, jimiž je pokryto Grónsko a oblast Arktidy. John Valley však upozorňuje na to, jak důležité je sbírat informace ze všech oblastí světa, nikoliv pouze z oblasti pólů. Nikdo nemá tušení o tom, co se dělo na kontinentech. Na pólech mohlo být počasí úplně jiné. Naše záznamy ukazují, co se dělo v úplně jiné části světa. Zajímavé důsledky plynou z geologických výzkumů i pro historiky. Období výrazného sucha se totiž až podezřele dobře shoduje s dobou, kdy byly Východořímská a později Byzantská říše ve stadiu postupného hospodářského úpadku. O tom, zda bylo postupné vysušování skutečně jeho příčinou, můžeme sice jen spekulovat, ale jedno je přece jen jisté: Spolupráce vědců z různých oborů se prostě vyplácí!

Co potkáte v jeskyni
Prosakující voda, v níž je rozpuštěna hornina, dokáže vnitřek jeskyně parádně nazdobit. Uvnitř jeskyní se setkáváme především s krápníky, tady stalagmity, které rostou ode dna jeskyně vzhůru, stalaktity, které rostou naopak od stropu, a stalagnáty, které vznikají jejich spojením. Úzký spojený krápník se nazývá brčko, širokým nařaseným krápníkům říkáme závoje. Heliktity neboli excentrické krápníky nerostou ani ze stropu ani ze dna, ale z boku – jsou ale velmi vzácné. Na dně jeskynních jezírek mohou také vzácně vznikat drobné kulovité útvary, tzv. jeskynní perly. Dno nebo stěny jeskyně může pokrývat bílá hmota tvarohovité konzistence zvaná mondmilch, která má pěkný český název – nickamínek.

reklama
Související články
V dobách „kralování“ Newtona, Einsteina nebo Hawkinga dokázala věda rozluštit mnohé. Stále však existují fenomény, které odolávají i moderním poznatkům. Anebo už ne? Jedním z „pomníčků“, před kterým i současní odborníci museli sklonit hlavu, je kulový blesk. Žhavá elektrizující koule velikosti většího pomeranče, nebo i fotbalového míče, je nevypočitatelný a také velmi těžko uměle vyrobitelný […]
Hadi mají schopnost, jakou se nemůže chlubit žádné jiné zvíře na naší planetě. Díky speciálně uzpůsobeným čelistem dokážou pozřít kořist mnohokrát mohutnější než oni sami. Čas od času přicházejí zejména z Amazonie zprávy, že největší známé druhy hadů, jako je například anakonda velká nebo krajta mřížkovaná, pozřely i takovou kořist, jakou je aligátor, nebo v těch horších […]
Ježura australská je jedním z mála savců, který se líhne z vajec. Vykazuje i některé další rysy plazů, a to včetně nestálé tělesné teploty. Vědci ji dlouho považovali za ohroženou rostoucími teplotami vzduchu vlivem globálního oteplování, protože se domnívali, že se neumí ochlazovat. Zdá se, že se spletli… Ježura australská (Tachyglossus aculeatus) je jedním z […]
Nově objevená kolonie o počtu pěti set ptáků se nachází v odlehlé oblasti kontinentu. Celkový počet známých hnízdišť tučňáků císařských na pobřeží Antarktidy se tak zvýšil na 66. Pomocí satelitních snímků jedné z nejodlehlejších a nejnepřístupnějších oblastí Antarktidy byla odhalena dosud neznámá kolonie tučňáků císařských. „Je to vzrušující objev,“ řekl Dr. Peter Fretwell z British […]
Pracovníci Záchranné stanice při Zoo Liberec Archa jen za loňský rok přijali do své péče celkem 1551 živočichů a za záchranou zvířat uskutečnili 506 výjezdů. Kromě Liberecka, Jablonecka a Frýdlantska, kde pomáhají dlouhodobě, nově rozšířili svou oblast působení i o Turnovsko, Železnobrodsko a Tanvaldsko. V roce 2022 se po dlouhých letech nárůst počtu přijatých zvířat […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz