Domů     Historie
Testy DNA pro knihy
21.stoleti 14.1.2009

Vzorky DNA odebírají biologové nejrůznějším organismům po celém světě. Nyní se však rozhodli geneticky otestovat i knihy. Ne nebojte se, vědci se tak úplně nezbláznili. Prostřednictvím testů DNA hodlají zkoumat středověké rukopisy, napsané na vydělané zvířecí kůži – pergamenu. Vzorky DNA odebírají biologové nejrůznějším organismům po celém světě. Nyní se však rozhodli geneticky otestovat i knihy. Ne nebojte se, vědci se tak úplně nezbláznili. Prostřednictvím testů DNA hodlají zkoumat středověké rukopisy, napsané na vydělané zvířecí kůži - pergamenu. Pergamen, na nějž se po dlouhou dobu psalo, je vyroben z vydělané kůže různých domácích zvířat, například oslů, koz, ovcí ale i prasat. Vydělané kůže však nenašly své využití pouze jako materiál, na který se psalo. Používal se (a dodnes místy stále používá) také při výrobě knižních vazeb a vyráběly se z něj například i blány bubnů. Jeho podstata je tedy přirozeně biologická – je tvořen v první řadě vazivový proteinem kolagenem a také elastinem, který dává kůži pružnost. A právě biologická podstata pergamenu dává vědcům do rukou možnost, jak zjistit, kdy a kde vzácné středověké rukopisy vznikly. Typický středověký rukopis, například opis některého z Aristotelových spisů, byl napsán na kůži až stovky zvířat. Pro biologa je proto velmi rozsáhlým zdrojem dat. Tým z North Carolina State University vedený Timothym Stinsonem se rozhodl rozjet skutečně monumentální projekt. Prvním krokem je vytvořit databanku DNA z knih, u nichž je jejich původ dobře známý. Poté už začnou vědci pracovat jako jakýkoliv jiní biologové. Data ze známých knih srovnají s daty z knih s neznámým původem a následně budou se snažit zjistit míru příbuznosti mezi zvířaty, na jejichž kůži byly knihy napsány. Tým očekává dva druhy výsledků. Prvním z nich  by mělo být vysledování tras, jimiž ve středověku vedl obchod s pergamenem. Tato surovina byla totiž velmi vzácná a drahá a není proto divu, že knihy byly ve středověku vyvažovány zlatem. Teprve v druhém kroku by se mohlo podařit zjistit, kde a kdy byl příslušný pergamen popsán a svázán do podoby knihy. Tuto práci budou mít vědci přeci jen malinko zjednodušenou. Před vynálezem knihtisku se knihy opisovaly pouze ručně a k takové práci měli dostatek času pouze zbožní mniši. Jelikož lze středověké kláštery poměrně snadno spočítat, je naděje na přesnou lokalizaci místa vzniku knih poměrně veliká.

Související články
Historie Zajímavosti 25.10.2026
Zdá se být zelený, stačí jej však prosvítit a rázem se promění v rubínově červený. Takzvaný Lykúrgův pohár, který vznikl ve 4. století našeho letopočtu, patří bezesporu k nejpozoruhodnějším výrobkům římských sklářů. Jeho neobvyklé vlastnosti se nyní podařilo mimořádně věrně napodobit vědcům z britské Sheffieldské univerzity, přičemž jim k tomu napomohly nanočástice zlata a stříbra. […]
Historie Zajímavosti 23.10.2026
Dno Severního moře mezi Britskými ostrovy a evropskou pevninou patří mezi nejlépe prozkoumané a popsané části světového oceánu. I ono ale může odhalit překvapivá tajemství. Teprve v roce 2002 zde byl v hloubce okolo 700 metrů pod hladinou odhalen obří kráter, pojmenovaný podle blízkých rybářských nalezišť Silver Pit neboli Stříbrná jáma. Vědci se od té […]
Historie Zajímavosti 20.10.2026
Nová analýza rychlosti sedimentace naznačuje, že se mořské ekosystémy začaly obnovovat pouhých několik tisíc let po dopadu asteroidu Chicxulub, který před 66 miliony lety vyhubil dinosaury. Ukazuje se, že návrat života po dopadu asteroidu tak zřejmě nastal výrazně dříve, než vědecká obec předpokládala. Zjištění publikovaná v časopise Geology vybízejí k přehodnocení toho, jak rychle může […]
Zmínky o obřích hlavonožcích potápějících rybářské lodě byly dlouho považovány za námořnické pověry, než se ukázalo, že se zakládaly na pravdě. Nyní japonští vědci z Hokkaido University zanalyzovali fosilizované zobáky pradávných chobotnic, nalezené v Japonsku a na kanadském ostrově Vancouver, aby zjistili, že obří hlavonožci existovali už před zhruba 100 miliony let a mohli být […]
Velké sfinze v Gíze chybí nos. Paradoxně stejnou „vadou“ na kráse trpí i 45 milionů let stará fosilie gaviáloidního krokodýla, který žil v eocénu na území dnešního Egypta. Nález pochází z formace Mokattam poblíž Káhiry, tedy ze stejné geologické formace, z jejíhož vápence byla vytesána také Sfinga. Vědcům se nyní podařilo upřesnit evoluční původ tohoto […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz