O tom, jak moc ovlivní globální oteplování ovlivní budoucnost světa, se vedou mezi učenci dlouhé spory. Jako jisté se zdá snad jen to, že oteplování neponechá naši Zemi ve stavu, ve kterém je dnes. Podle nového modelu, který vznikl ve spolupráci dánských, finských a britských vědců se zdá, že tempo zvyšování mořské hladiny by mohlo být větší, než se dříve odhadovalo.

Největší podíl na nejistotě, v jakém tempu se změny budou projevovat, mají odhady rychlosti tání ledovcových polí v blízkosti pólů. Široký vědecký tým pod vedení Aslaka Grinsteda z Kodaňské univerzity zvolil velmi komplexní metodu.

Namísto toho, abychom se snažili vypočítat to, co se s tajícími ledovými pokrývkami podle nějaké naší víry stane, jsme se snažili provést výpočty založené na tom, co se v minulosti skutečně stalo. Prozkoumávali jsme proto přímé vztahy mezi globální teplotou a úrovní hladiny oceánů na 2 000 let dozadu, charakterizuje přístup týmu Grinsted.

Kombinací historických záznamů o výšce hladiny moře, dat zjištěných z letokruhů stromů či analýzy současné struktury ledovců došli vědci k mnoha překvapivým závěrům. Podle nich nastalo v době kolem 12 stol.

krátké oteplení, které zapříčinilo, že hladina oceánů byla o 20 cm nad dnešním průměrem. Opakem byla zase „malá doba ledová“ v 18. století, kdy voda uskladněná v ledovcích způsobila, že hladina oceánů byla oproti dnešnímu průměru naopak o 25 cm níže.

A jak se podle modelu, ke kterému tým dospěl, bude chovat hladina moří v následujících sto letech? Vyhlídky nejsou příliš optimistické. Naopak – jsou ještě pesimističtější, než by jaké předpovídaly modely dřívější.

Vědci nyní odhadují, že ledová pokrývka pólů bude tát rychlostí, která zvýší hladinu světových oceánů zhruba o 11 mm za rok. Tato rychlost zhruba odpovídá rychlosti, s níž tály ledovce na sklonku poslední velké doby ledové před 11 700 lety.

Prostým znásobením zjistíme, že toto tempo zvedne hladinu oceánů a více než 1 m za sto let. Takový výsledek už znamená pro přímořské regiony skutečně vážnou hrozbu!Autor: Michal Andrle