Domů     Příroda
Hladina oceánů může stoupnout až o 1 metr za 100 let
21.stoleti
od 21.stoleti 13.1.2009

O tom, jak moc ovlivní globální oteplování ovlivní budoucnost světa, se vedou mezi učenci dlouhé spory. Jako jisté se zdá snad jen to, že oteplování neponechá naši Zemi ve stavu, ve kterém je dnes. Podle nového modelu, který vznikl ve spolupráci dánských, finských a britských vědců se zdá, že tempo zvyšování mořské hladiny by mohlo být větší, než se dříve odhadovalo. O tom, jak moc ovlivní globální oteplování ovlivní budoucnost světa, se vedou mezi učenci dlouhé spory. Jako jisté se zdá snad jen to, že oteplování neponechá naši Zemi ve stavu, ve kterém je dnes. Podle nového modelu, který vznikl ve spolupráci dánských, finských a britských vědců se zdá, že tempo zvyšování mořské hladiny by mohlo být větší, než se dříve odhadovalo. Největší podíl na nejistotě, v jakém tempu se změny budou projevovat, mají odhady rychlosti tání ledovcových polí v blízkosti pólů. Široký vědecký tým pod vedení Aslaka Grinsteda z Kodaňské univerzity zvolil velmi komplexní metodu. Namísto toho, abychom se snažili vypočítat to, co se s tajícími ledovými pokrývkami podle nějaké naší víry stane, jsme se snažili provést výpočty založené na tom, co se v minulosti skutečně stalo. Prozkoumávali jsme proto přímé vztahy mezi globální teplotou a úrovní hladiny oceánů na 2 000 let dozadu, charakterizuje přístup týmu Grinsted. Kombinací historických záznamů o výšce hladiny moře, dat zjištěných z letokruhů stromů či analýzy současné struktury ledovců došli vědci k mnoha překvapivým závěrům. Podle nich nastalo v době kolem 12 stol. krátké oteplení, které zapříčinilo, že hladina oceánů byla o 20 cm nad dnešním průměrem. Opakem byla zase „malá doba ledová“ v 18. století, kdy voda uskladněná v ledovcích způsobila, že hladina oceánů byla oproti dnešnímu průměru naopak o 25 cm níže. A jak se podle modelu, ke kterému tým dospěl, bude chovat hladina moří v následujících sto letech? Vyhlídky nejsou příliš optimistické. Naopak –  jsou ještě pesimističtější, než by jaké předpovídaly modely dřívější. Vědci nyní odhadují, že ledová pokrývka pólů bude tát rychlostí, která zvýší hladinu světových oceánů zhruba o 11 mm za rok. Tato rychlost zhruba odpovídá rychlosti, s níž tály ledovce na sklonku poslední velké doby ledové před 11 700 lety. Prostým znásobením zjistíme, že toto tempo zvedne hladinu oceánů a více než 1 m za sto let. Takový výsledek už znamená  pro přímořské regiony skutečně vážnou hrozbu!

Další článek
reklama
Související články
Evropa, ač to nemusí být na první pohled patrné, je domovem úchvatných živočichů. Ti musí v posledních desetiletích čelit výzvám dynamicky měnícího se světa, ale i klimatu. V unikátní šestidílné dokumentární sérii, kterou uvede Viasat Nature, se seznámíte s největšími, nejrychlejšími a nejvzácnějšími zvířaty žijícími na starém kontinentu. Setkáte se s největším evropským dravcem, kterým […]
Svět nebude v blízké budoucnosti bojovat jen s růstem CO2 v ovzduší, ale zároveň se bude potýkat s nedostatkem lithia potřebným pro výrobu baterií do elektromobilů. Do roku 2040 poptávka podle analýzy Benchmark Minerals Intelligence několikanásobně vzroste a vytvoří se deficit 1,8 megatun ročně. Tomuto problému by se podle ředitele výzkumu Toyoty Motor Corporation Gilla […]
Rod obojživelníků Atelopus, jehož zástupcům se v našich zemích někdy říká pralesničky, zastřešuje více než 100 druhů, které se vyskytují zejména ve Střední a Jižní Americe. Tyto malé, pestře zbarvené žabky jsou většinou prudce jedovaté a jejich jed používali místní domorodci do otrávených šipek. V 80. letech minulého století však tyto žabky zdecimovala parazitická houba Batrachochytrium […]
Biologická rozmanitost na celém světě dramatický klesá a mnoha druhům hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Ta, kde je velké množství rozmanitých druhů, nebo ta, kde jeden druh převládne? A vydrží déle druh, v němž jsou všichni jedinci stejní, nebo v němž se naopak odlišují? „Abychom vymírání druhů mohli zabránit, musíme tyto souvislosti znát,“ říká Jan […]
Členovci, ke kterým patři pavouci, stonožky či krabi, dokáží regenerovat části těla, což jim umožňuje uniknout predátorům, kteří se do nich zakousli. Dlouho se však předpokládalo, že mořští pavouci, vzdálení příbuzní těch suchozemských, tuto schopnost nemají. Nejnovější výzkum to ale vyvrátil! Nohatky jsou mořští členovci s nápadně tenkým tělem, které se dělí na hlavu, hruď […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz