Vzorky DNA odebírají biologové nejrůznějším organismům po celém světě. Nyní se však rozhodli geneticky otestovat i knihy. Ne nebojte se, vědci se tak úplně nezbláznili. Prostřednictvím testů DNA hodlají zkoumat středověké rukopisy, napsané na vydělané zvířecí kůži – pergamenu.

Pergamen, na nějž se po dlouhou dobu psalo, je vyroben z vydělané kůže různých domácích zvířat, například oslů, koz, ovcí ale i prasat. Vydělané kůže však nenašly své využití pouze jako materiál, na který se psalo.

Používal se (a dodnes místy stále používá) také při výrobě knižních vazeb a vyráběly se z něj například i blány bubnů. Jeho podstata je tedy přirozeně biologická – je tvořen v první řadě vazivový proteinem kolagenem a také elastinem, který dává kůži pružnost.

A právě biologická podstata pergamenu dává vědcům do rukou možnost, jak zjistit, kdy a kde vzácné středověké rukopisy vznikly. Typický středověký rukopis, například opis některého z Aristotelových spisů, byl napsán na kůži až stovky zvířat.

Pro biologa je proto velmi rozsáhlým zdrojem dat. Tým z North Carolina State University vedený Timothym Stinsonem se rozhodl rozjet skutečně monumentální projekt. Prvním krokem je vytvořit databanku DNA z knih, u nichž je jejich původ dobře známý.

Poté už začnou vědci pracovat jako jakýkoliv jiní biologové. Data ze známých knih srovnají s daty z knih s neznámým původem a následně budou se snažit zjistit míru příbuznosti mezi zvířaty, na jejichž kůži byly knihy napsány.

Tým očekává dva druhy výsledků. Prvním z nich by mělo být vysledování tras, jimiž ve středověku vedl obchod s pergamenem. Tato surovina byla totiž velmi vzácná a drahá a není proto divu, že knihy byly ve středověku vyvažovány zlatem.

Teprve v druhém kroku by se mohlo podařit zjistit, kde a kdy byl příslušný pergamen popsán a svázán do podoby knihy. Tuto práci budou mít vědci přeci jen malinko zjednodušenou. Před vynálezem knihtisku se knihy opisovaly pouze ručně a k takové práci měli dostatek času pouze zbožní mniši.

Jelikož lze středověké kláštery poměrně snadno spočítat, je naděje na přesnou lokalizaci místa vzniku knih poměrně veliká. Autor: Roman Kopytar