Domů     Příroda
Spory hub umějí létat jako kulky
21.stoleti 8.1.2009

I tak podivné organismy jako jsou houby se musí nějak množit. Pokud zrovna neprorůstají ve formě hyf („podhoubí“) půdou nebo jiným substrátem, vytvářejí jejich plodnice droboulinké výtrusy, které se šíří do dálky pomocí větru. Američtí vědci nyní zjistili, jak dokonale jsou spory hub ke svému poslání uzpůsobeny. I tak podivné organismy jako jsou houby se musí nějak množit. Pokud zrovna neprorůstají ve formě hyf („podhoubí“) půdou nebo jiným substrátem, vytvářejí jejich plodnice droboulinké výtrusy, které se šíří do dálky pomocí větru. Američtí vědci nyní zjistili, jak dokonale jsou spory hub ke svému poslání uzpůsobeny. Marcus Roper je postdoktorským výzkumníkem na Fakultě inženýringu a aplikovaných věd americké Harvardovy univerzity. Spolu se svými kolegy podrobil zkoumání spory více než stovky druhů vřeckovýtrusných hub, druhově nejpočetnější třídy, kterou mezi houbami mykologové rozeznávají. U některých skupin z tohoto kmene, jako například u lanýžů, jsou spory roznášeny díky zvířatům, která si pochutnají na dospělé plodnici. Jiné z nich je obalí slaďoučkou šťávou a nechají např. mravence, aby konali své dílo a roznesli spory dál ve svých zažívacích traktech. U řady druhů této skupiny hub však dozrávají spóry v jakýchsi „pytlíčcích“ („vřeckách“) naplněných tekutinou. Když tato vřecka explodují, jsou spory vypuzeny do okolí překvapivě vysokou rychlostí okolo 1, 24 m/s. Jejich váha je však nepatrná a tak je může sebeslabší vánek zachytit a zanést daleko od mateřské plodnice. Roper, který je původem matematik, spojil své síly s kovanými mykology a společně nahlédli matce přírodě pod pokličku. Jeho tým zjistil, že na rozdíl od druhů, které se nerozšiřují pomocí větru, mají tyto spory těchto druhů zcela jedinečný tvar. Součet odporu vzduchu je podobný jako u projektil střelných zbraní – blíží se dokonalosti. Odpor je o pouhé procento vyšší než by byl zcela ideální tvar. A jak vidí přínosy své práce spoluautorka studie,  mykoložka Anne Pringleová? Tento velmi jednoduchý princip je podpisem, který na velkém počtu druhů zanechal přírodní výběr. Jeho pochopení je skutečným skokem v našem porozumění této neuvěřitelně různorodé skupině organismů. Ukazuje nám, jak organismy manipulují s prostředím a zároveň i to, jak na jeho tlaky odpovídají. Práce týmu harvardských vědců opět potvrzuje, že spojení sil vědců z různých oborů je nejlepší cestou k úspěchu.

Předchozí článek
Související články
Příroda Zajímavosti 21.10.2026
Nejznámějším žralokem je bezpochyby velký bílý, který byl zejména v minulosti často nazýván lidožravý. Jde o silně stigmatizující označení. Ostatně lidské oběti si každoročně připisují i hroši, hadi či krokodýli a žádné z těchto zvířat nemá tak špatnou pověst jako právě žraloci. Do značné míry je to dáno tím, jak byli vyobrazeni v pop-kultuře, a […]
Příroda Zajímavosti 21.10.2026
Včela se řídí pudem a při pocitu ohrožení reaguje útokem. Kdyby její zbraň pronikla do vosího těla, mohla by ji zase vytáhnout. Jenže žihadlo zajelo do kůže, a ta má úplně jinou strukturu. Ven už ho statečná obránkyně nedostane. Včely jsou evolučně jedněmi z nejúspěšnějších živočichů. Tito zástupci blanokřídlého hmyzu se na modré planetě objevili […]
Příroda Zajímavosti 19.10.2026
Mnoho zvířat v Oceánii se řadí k těm vůbec nejzvláštnějším na světě. Prim mezi nimi hraje bezesporu ptakopysk podivný. Ovšem i ježurovití či vombati patří mezi velmi neobvyklé živočichy. Ježurovití jsou spolu s ptakopysky vejcorodí savci. Mláďata se líhnou z vajec, živí se však mateřským mlékem, které samice roní skrz kůži. Vyskytují na australském kontinentu […]
Zmínky o obřích hlavonožcích potápějících rybářské lodě byly dlouho považovány za námořnické pověry, než se ukázalo, že se zakládaly na pravdě. Nyní japonští vědci z Hokkaido University zanalyzovali fosilizované zobáky pradávných chobotnic, nalezené v Japonsku a na kanadském ostrově Vancouver, aby zjistili, že obří hlavonožci existovali už před zhruba 100 miliony let a mohli být […]
Příroda Zajímavosti 16.10.2026
Kanadští vědci objevili fenomén, který bourá hranici mezi životem a smrtí. Oddělené tkáně mořské okurky jménem Psolus fabricii se samy hojí, přijímají živiny z okolní vody, reagují na dotyk a ani po více než třech letech nejeví známky odumírání. To zpochybňuje základní představy o tom, co znamená být naživu, a otevírá otázku, zda nejde o […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz