Domů     Příroda
Spory hub umějí létat jako kulky
21.stoleti 8.1.2009

I tak podivné organismy jako jsou houby se musí nějak množit. Pokud zrovna neprorůstají ve formě hyf („podhoubí“) půdou nebo jiným substrátem, vytvářejí jejich plodnice droboulinké výtrusy, které se šíří do dálky pomocí větru. Američtí vědci nyní zjistili, jak dokonale jsou spory hub ke svému poslání uzpůsobeny. I tak podivné organismy jako jsou houby se musí nějak množit. Pokud zrovna neprorůstají ve formě hyf („podhoubí“) půdou nebo jiným substrátem, vytvářejí jejich plodnice droboulinké výtrusy, které se šíří do dálky pomocí větru. Američtí vědci nyní zjistili, jak dokonale jsou spory hub ke svému poslání uzpůsobeny. Marcus Roper je postdoktorským výzkumníkem na Fakultě inženýringu a aplikovaných věd americké Harvardovy univerzity. Spolu se svými kolegy podrobil zkoumání spory více než stovky druhů vřeckovýtrusných hub, druhově nejpočetnější třídy, kterou mezi houbami mykologové rozeznávají. U některých skupin z tohoto kmene, jako například u lanýžů, jsou spory roznášeny díky zvířatům, která si pochutnají na dospělé plodnici. Jiné z nich je obalí slaďoučkou šťávou a nechají např. mravence, aby konali své dílo a roznesli spory dál ve svých zažívacích traktech. U řady druhů této skupiny hub však dozrávají spóry v jakýchsi „pytlíčcích“ („vřeckách“) naplněných tekutinou. Když tato vřecka explodují, jsou spory vypuzeny do okolí překvapivě vysokou rychlostí okolo 1, 24 m/s. Jejich váha je však nepatrná a tak je může sebeslabší vánek zachytit a zanést daleko od mateřské plodnice. Roper, který je původem matematik, spojil své síly s kovanými mykology a společně nahlédli matce přírodě pod pokličku. Jeho tým zjistil, že na rozdíl od druhů, které se nerozšiřují pomocí větru, mají tyto spory těchto druhů zcela jedinečný tvar. Součet odporu vzduchu je podobný jako u projektil střelných zbraní – blíží se dokonalosti. Odpor je o pouhé procento vyšší než by byl zcela ideální tvar. A jak vidí přínosy své práce spoluautorka studie,  mykoložka Anne Pringleová? Tento velmi jednoduchý princip je podpisem, který na velkém počtu druhů zanechal přírodní výběr. Jeho pochopení je skutečným skokem v našem porozumění této neuvěřitelně různorodé skupině organismů. Ukazuje nám, jak organismy manipulují s prostředím a zároveň i to, jak na jeho tlaky odpovídají. Práce týmu harvardských vědců opět potvrzuje, že spojení sil vědců z různých oborů je nejlepší cestou k úspěchu.

Předchozí článek
Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz