Domů     Příroda
Spory hub umějí létat jako kulky
21.stoleti 8.1.2009

I tak podivné organismy jako jsou houby se musí nějak množit. Pokud zrovna neprorůstají ve formě hyf („podhoubí“) půdou nebo jiným substrátem, vytvářejí jejich plodnice droboulinké výtrusy, které se šíří do dálky pomocí větru. Američtí vědci nyní zjistili, jak dokonale jsou spory hub ke svému poslání uzpůsobeny. I tak podivné organismy jako jsou houby se musí nějak množit. Pokud zrovna neprorůstají ve formě hyf („podhoubí“) půdou nebo jiným substrátem, vytvářejí jejich plodnice droboulinké výtrusy, které se šíří do dálky pomocí větru. Američtí vědci nyní zjistili, jak dokonale jsou spory hub ke svému poslání uzpůsobeny. Marcus Roper je postdoktorským výzkumníkem na Fakultě inženýringu a aplikovaných věd americké Harvardovy univerzity. Spolu se svými kolegy podrobil zkoumání spory více než stovky druhů vřeckovýtrusných hub, druhově nejpočetnější třídy, kterou mezi houbami mykologové rozeznávají. U některých skupin z tohoto kmene, jako například u lanýžů, jsou spory roznášeny díky zvířatům, která si pochutnají na dospělé plodnici. Jiné z nich je obalí slaďoučkou šťávou a nechají např. mravence, aby konali své dílo a roznesli spory dál ve svých zažívacích traktech. U řady druhů této skupiny hub však dozrávají spóry v jakýchsi „pytlíčcích“ („vřeckách“) naplněných tekutinou. Když tato vřecka explodují, jsou spory vypuzeny do okolí překvapivě vysokou rychlostí okolo 1, 24 m/s. Jejich váha je však nepatrná a tak je může sebeslabší vánek zachytit a zanést daleko od mateřské plodnice. Roper, který je původem matematik, spojil své síly s kovanými mykology a společně nahlédli matce přírodě pod pokličku. Jeho tým zjistil, že na rozdíl od druhů, které se nerozšiřují pomocí větru, mají tyto spory těchto druhů zcela jedinečný tvar. Součet odporu vzduchu je podobný jako u projektil střelných zbraní – blíží se dokonalosti. Odpor je o pouhé procento vyšší než by byl zcela ideální tvar. A jak vidí přínosy své práce spoluautorka studie,  mykoložka Anne Pringleová? Tento velmi jednoduchý princip je podpisem, který na velkém počtu druhů zanechal přírodní výběr. Jeho pochopení je skutečným skokem v našem porozumění této neuvěřitelně různorodé skupině organismů. Ukazuje nám, jak organismy manipulují s prostředím a zároveň i to, jak na jeho tlaky odpovídají. Práce týmu harvardských vědců opět potvrzuje, že spojení sil vědců z různých oborů je nejlepší cestou k úspěchu.

Předchozí článek
Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz