Domů     Příroda
Spory hub umějí létat jako kulky
21.stoleti 8.1.2009

I tak podivné organismy jako jsou houby se musí nějak množit. Pokud zrovna neprorůstají ve formě hyf („podhoubí“) půdou nebo jiným substrátem, vytvářejí jejich plodnice droboulinké výtrusy, které se šíří do dálky pomocí větru. Američtí vědci nyní zjistili, jak dokonale jsou spory hub ke svému poslání uzpůsobeny. I tak podivné organismy jako jsou houby se musí nějak množit. Pokud zrovna neprorůstají ve formě hyf („podhoubí“) půdou nebo jiným substrátem, vytvářejí jejich plodnice droboulinké výtrusy, které se šíří do dálky pomocí větru. Američtí vědci nyní zjistili, jak dokonale jsou spory hub ke svému poslání uzpůsobeny. Marcus Roper je postdoktorským výzkumníkem na Fakultě inženýringu a aplikovaných věd americké Harvardovy univerzity. Spolu se svými kolegy podrobil zkoumání spory více než stovky druhů vřeckovýtrusných hub, druhově nejpočetnější třídy, kterou mezi houbami mykologové rozeznávají. U některých skupin z tohoto kmene, jako například u lanýžů, jsou spory roznášeny díky zvířatům, která si pochutnají na dospělé plodnici. Jiné z nich je obalí slaďoučkou šťávou a nechají např. mravence, aby konali své dílo a roznesli spory dál ve svých zažívacích traktech. U řady druhů této skupiny hub však dozrávají spóry v jakýchsi „pytlíčcích“ („vřeckách“) naplněných tekutinou. Když tato vřecka explodují, jsou spory vypuzeny do okolí překvapivě vysokou rychlostí okolo 1, 24 m/s. Jejich váha je však nepatrná a tak je může sebeslabší vánek zachytit a zanést daleko od mateřské plodnice. Roper, který je původem matematik, spojil své síly s kovanými mykology a společně nahlédli matce přírodě pod pokličku. Jeho tým zjistil, že na rozdíl od druhů, které se nerozšiřují pomocí větru, mají tyto spory těchto druhů zcela jedinečný tvar. Součet odporu vzduchu je podobný jako u projektil střelných zbraní – blíží se dokonalosti. Odpor je o pouhé procento vyšší než by byl zcela ideální tvar. A jak vidí přínosy své práce spoluautorka studie,  mykoložka Anne Pringleová? Tento velmi jednoduchý princip je podpisem, který na velkém počtu druhů zanechal přírodní výběr. Jeho pochopení je skutečným skokem v našem porozumění této neuvěřitelně různorodé skupině organismů. Ukazuje nám, jak organismy manipulují s prostředím a zároveň i to, jak na jeho tlaky odpovídají. Práce týmu harvardských vědců opět potvrzuje, že spojení sil vědců z různých oborů je nejlepší cestou k úspěchu.

Předchozí článek
Související články
Češi jsou milovníky psů, alespoň jeden se vyskytuje ve 42 % českých domácností. Existuje však poměrně velká skupina lidí, kteří by si psa rádi pořídili, ale nemohou, protože jsou alergičtí. Jejich imunitní systém přecitlivěle reaguje na proteiny obsažené v psích slinách, potu, moči a šupinkách kůže, zachycených v srsti. Vědci nyní geneticky upravili psy, aby […]
Saxitoxin je nervově paralytický jed, pocházející z řas, sinic a jiných vodních organismů. Nacházet se však může i v lidmi konzumovaných mlžích, jako jsou ústřice nebo slávky. K příznakům otravy patří paralýza dýchacích cest, dojít však může až k udušení. Dosud proti tomuto jedu neexistovala protilátka, nyní ji zřejmě vědci objevili, ovšem její zdroj je […]
Objevy Příroda 6.8.2026
Fytoakustika patří mezi nové vědní obory, které zásadně mění naše představy o životě rostlin. Ještě před několika desetiletími byly rostliny považovány za tiché a pasivní organismy, které pouze reagují na změny prostředí. Moderní výzkum však ukazuje, že skutečnost je mnohem zajímavější. Rostliny totiž dokážou své okolí vnímat prostřednictvím mechanických podnětů a samy také vydávají zvuky […]
Příroda 5.8.2026
Medojed kapský je lasicovitá šelma, kterou bychom velikostí mohli přirovnat k českému jezevci. Je extrémně nebojácná, ostatně bývá označována za nejodvážnější zvíře vůbec. V této souvislosti je dokonce zapsána do Guinnessovy knihy rekordů. Navzdory svému názvu nežije pouze v jižní Africe, ale domovem je mu valná část černého kontinentu a vyskytuje se rovněž v oblastech […]
Historie Příroda 5.8.2026
Prostředí pod mořskou hladinou tehdy doslova bujelo životem. Ve vodách se proháněli nejroztodivnější živočichové – trilobiti, medúzy či hlavonožci. V dávném kambriu žil také prazvláštní stonožce podobný tvor, který měl zárodky zbraní typických pro dnešní pavouky. Pavouci, štíři či klíšťata jsou členovci patřící do skupiny klepítkatců. Vyznačují se takzvanými chelicerami, které u nich představují právě […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz