Domů     Příroda
Mamuti a diamanty
21.stoleti
od 21.stoleti 7.1.2009

Co mají společného mamuti a diamanty? Tyto dvě nesouvisející věci spojil dohromady nedávný objev. Američtí geologové totiž ve vrstvě staré asi 12 900 let objevili rozsáhlou anomálii, tvořenou obrovským počtem droboulinkých diamantů. Usuzují, že anomálie může být zbytkem po nárazu asteroidů, které mohly přivodit konec doby velkých zvířat.Co mají společného mamuti a diamanty? Tyto dvě nesouvisející věci spojil dohromady nedávný objev. Američtí geologové totiž ve vrstvě staré asi 12 900 let objevili rozsáhlou anomálii, tvořenou obrovským počtem droboulinkých diamantů. Usuzují, že anomálie může být zbytkem po nárazu asteroidů, které mohly přivodit konec doby velkých zvířat.Drobounké diamanty o velikosti několika málo nanometrů vznikají za obrovských teplot a tlaků. Právě takové pekelné podmínky se vyskytnou, když do Země narazí cizí vesmírné těleso letící obrovskou rychlostí. Takové těleso však neroztaví jen horninu, na kterou dopadne, ale jeho dopad má většinou mnohem dalekosáhlejší důsledky – ve větším množství dokáží dokonce slušně zamávat i s podnebím. Stopy po takové srážce našli vědci roztroušené po mnoha místech Severní Ameriky od Arizony až po kanadskou Albertu. Nechme ale mluvit jednoho ze spoluautorů rozsáhlé studie, na níž se podílelo 26 vědců z USA a Kanady Douglase Kennetta: Nanodiamanty, ktere jsme našli na všech šesti lokalitách, existují pouze v sedimentech na dranici „mladšího dryasu“. Tyto objevy poskytují pádné důkazy pro to, že před 12 900 lety mohlo dojít ke kosmickému střetu s nedozírnými  důsledky pro rostliny, živočichy i lidi po celé Severní Americe. A co že je ten „mladší dryas“, o kterém se Kennet zmiňuje? Bylo to asi 1 200 let trvající období, během něhož došlo k výraznému ochlazení Země, což měla za následek definitivní vymizení velkých forem čtvrtohorních savců jako byli mamuti či srstnatí nosorožci. Období hypotetické srážky s meteoritem do něj přesně zapadá.

reklama
Související články
Evropa, ač to nemusí být na první pohled patrné, je domovem úchvatných živočichů. Ti musí v posledních desetiletích čelit výzvám dynamicky měnícího se světa, ale i klimatu. V unikátní šestidílné dokumentární sérii, kterou uvede Viasat Nature, se seznámíte s největšími, nejrychlejšími a nejvzácnějšími zvířaty žijícími na starém kontinentu. Setkáte se s největším evropským dravcem, kterým […]
Svět nebude v blízké budoucnosti bojovat jen s růstem CO2 v ovzduší, ale zároveň se bude potýkat s nedostatkem lithia potřebným pro výrobu baterií do elektromobilů. Do roku 2040 poptávka podle analýzy Benchmark Minerals Intelligence několikanásobně vzroste a vytvoří se deficit 1,8 megatun ročně. Tomuto problému by se podle ředitele výzkumu Toyoty Motor Corporation Gilla […]
Rod obojživelníků Atelopus, jehož zástupcům se v našich zemích někdy říká pralesničky, zastřešuje více než 100 druhů, které se vyskytují zejména ve Střední a Jižní Americe. Tyto malé, pestře zbarvené žabky jsou většinou prudce jedovaté a jejich jed používali místní domorodci do otrávených šipek. V 80. letech minulého století však tyto žabky zdecimovala parazitická houba Batrachochytrium […]
Biologická rozmanitost na celém světě dramatický klesá a mnoha druhům hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Ta, kde je velké množství rozmanitých druhů, nebo ta, kde jeden druh převládne? A vydrží déle druh, v němž jsou všichni jedinci stejní, nebo v němž se naopak odlišují? „Abychom vymírání druhů mohli zabránit, musíme tyto souvislosti znát,“ říká Jan […]
Členovci, ke kterým patři pavouci, stonožky či krabi, dokáží regenerovat části těla, což jim umožňuje uniknout predátorům, kteří se do nich zakousli. Dlouho se však předpokládalo, že mořští pavouci, vzdálení příbuzní těch suchozemských, tuto schopnost nemají. Nejnovější výzkum to ale vyvrátil! Nohatky jsou mořští členovci s nápadně tenkým tělem, které se dělí na hlavu, hruď […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz