Domů     Příroda
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
Zdeněk Bartůněk 17.7.2025
Před vypuštěním do volné přírody musí koně strávit řadu měsíc v takzvané aklimatizační ohradě. Teprve pak se dočkají úplné svobody.

Psalo se 28. září 1931. Den, který navždy změnil osud jednoho druhu. V pražské Troji se slavnostně otevřela nová zoologická zahrada. Pro mnohé jen další zábavné místo pro rodinné výlety. Kdo by si tehdy pomyslel, že právě tady se začne psát jeden z nejneobyčejnějších příběhů záchrany divokého zvířete?

A to zvířete, které běhá tisíce kilometrů odtud – po větrných stepích Mongolska.

Původním domovem nádherného a nezkrotného kopytníka jsou rozlehlé stepi v Mongolsku nebo Kazachstánu.

Kůň Převalského je dnes poslední žijící divoký kůň vůbec. Vymírající a zachráněný druh. Ale kdysi, před 150 lety, to bylo úplně jinak.

Staletí o nich nikdo nevěděl, pro „svět“ tahle nádherná zvířata objevil až důstojník carské armády a zároveň cestoval jménem Nikolaj Prževalskij (1839–1888). Předtím koně znali v podstatě jen pastevci.

Krutý mongolský dzud

Tenkrát ještě nikdo neřešil populační stav těchto zvířat. To se začalo dít až o desítky let později. Každopádně postupem času vyšlo najevo, že relativně nově popsaný kopytník se potýká s existenčními problémy.

Že jeho řady rychle řídnou. Proč? Důvodů bylo víc. Musel třeba de facto soupeřit s hospodářskými zvířaty o vodu i pastviny, přičemž domestikované druhy měly na své straně člověka, respektive místní obyvatele snažící se ochránit svůj zdroj obživy. Stával se také kořistí lovců.

Svou roli sehrály i další aspekty. Například nestabilní situace v regionu, kde docházelo k ozbrojeným konfliktům. Anebo křížení divokého koně s tím domácím. Tvrdou ránu slábnoucí populaci dovedla zasadit i krutá mongolská zima, označovaná jako dzud.

Situace byla každopádně vážná, a to pravděpodobně už v době, kdy si to odborníci vůbec neuvědomovali. Pomoc se zachováním druhu mohly zoologické zahrady. Už na začátku 20. století se v různých zoo nacházely desítky zvířat. Jako problém se však ukázala jejich reprodukce.

Jde o přežití druhu

V pražské zoo se koně Převalského, s nadsázkou řečeno, ubytovali v roce 1932, tedy nedlouho po jejím otevření. A začalo se jim tu dařit. Už dva roky nato se v trojských kulisách narodilo první hříbě. A jak čas plynul, přicházely další chovatelské úspěchy.

Nezastavilo je ani to, když na šest let pohltily planetu plameny 2. světové války. V roce 1959 proběhla první mezinárodní konference, jež se týkala chovu a ochrany koní Převalského. Jedním z jejích výsledků bylo založení Mezinárodní plemenné knihy.

Zahradou nejpříhodnější k jejímu vedení se stala ta, která celou konferenci hostila, tedy ta pražská.

Že jde doslova o záchranu druhu, se ukázalo o 10 let později. Tehdy byl na asijských stepích spatřen jediný hřebec, označený v té době za posledního zástupce svého druhu v přirozeném prostředí. Kůň Převalského byl tedy v přírodě vyhuben!

Ale naděje žila. I díky Praze.

S přibývajícími dalšími roky populace odchovaná lidmi sílila. A začalo se proto uvažovat o návratu hrdého a nezkrotného kopytníka do divočiny.

Na záchraně posledního žijícího druhu divokého koně a jeho návratu do přírody se značnou měrou podílí Zoo Praha.

Praha nezůstala v koutě

V těchto snahách hrály zpočátku hlavní roli různé nadace či neziskové organizace, hlavně německé, nizozemské nebo švýcarské. Už v roce 1988 došlo k prvnímu transferu zvířat, kdy se cílovou destinací stala Čína.

Zkraje 90. let se pak rozběhlo několik reintrodukčních projektů v Mongolsku. Následovala série transportů. Pražská zoo samozřejmě nezůstala stát v koutě. Vždyť v péči o koně Převalského dosáhla obrovských úspěchů.

Mohla také nabídnout vícero adeptů vhodných pro nový život na mongolských stepích. Čtyři z nich byli v letech 1998 a 2000 dopraveni do oblastí u osady Tachin Tal a pohoří Hustain Nuruu.

Zima přinesla zlom

Situace se vyvíjela natolik příznivě, že v roce 2008 už kůň Převalského neměl nálepku „vyhuben v přírodě“. Označení „kriticky ohrožený“ také nebyla žádná výhra, rozhodně šlo ale o krok správným směrem.

Nicméně nutno podotknout, že vypuštěná zvířata čelila v přírodě řadě rizik. Za zmínku stojí zejména složité klimatické podmínky. V souvislosti s nimi připomeňme dzud, drsnou mongolskou zimu. Právě zima nově rostoucí populaci tvrdě zasáhla v roce 2010, konkrétně v chráněné oblasti označované jako Velká Gobi B na jihozápadě Mongolska.

Jednalo se o zlomový okamžik v přístupu pražské zoo k reintrodukčním projektům. Sama totiž, jako první zoologická zahrada vůbec, jeden takový zaštítila. Dostal název Návrat divokých koní. Nutno dodat, že i díky zapojení českých odborníků se už v roce 2011 kůň Převalského ocitl v kategorii „ohrožený“, což je od kategorie „vyhuben v přírodě“ skutečně značný posun.

Více se dočtete v čísle 9/2025.

Foto: Pixabay, Miroslav Bobek/Zoo Praha
Zdroje informací: Zoo Praha
Související články
Příroda 15.8.2026
Mezinárodní tým vědců, mezi kterými nescházeli ani čeští badatelé, odkryl skrytou historii slavné sopky Santorini. Analýza mořských usazenin starých 3500 let ukázala, že podmořské horké prameny zde v pulzech po dobu 1100 let chrlily obrovské množství těžkých kovů. Zatopený sopečný kráter nebo též kaldera u řeckého ostrova Santorini, který vznikl propadnutím vrcholu sopky po dávných […]
Příroda Technika 13.8.2026
Plastový obal nebo ojetá pneumatika mají po skončení své služby nepříjemný problém. Materiál, ze kterého jsou vyrobené, jen tak nezmizí. Část podobného odpadu proto končí ve spalovnách nebo na skládkách. Česká společnost ENRESS ale ukazuje, že existuje i jiná cesta. Pomocí vysokých teplot dokáže z obtížně recyklovatelného odpadu znovu získat suroviny využitelné v průmyslu. Právě […]
Mračno much se snáší k nádobě, umístěné v otevřené krajině. Přitahuje je „vůně“, které zkrátka nedokážou odolat – rozkládající se kuřecí játra. Jde však o past. Mouchy se tak nedobrovolně stanou součástí výzkumu ohledně šíření tasemnice mezi jeleny wapiti. Mouchy, komáři a další dotěrný hmyz se netěší právě dobré pověsti – i s ohledem na […]
Klepítkatci jsou členovci pojmenovaní podle klepítek neboli chelicer. Ty jsou přeměněným prvním párem končetin a skládají se ze dvou či tří článků. Že české označení klepítka nemusí být úplně přiléhavé, svědčí fakt, že výraz chelicery vychází z řeckého slova chélé, jež lze přeložit i jako dráp. Chelicery mohou bodat, kousat, efektivně manipulovat s potravou, mohou […]
Historie Příroda 11.8.2026
Vědci se domnívají, že zahájení konzumace masa bylo oním zlomovým bodem, díky kterému se lidské mozky mohly začít zvětšovat, což nám dalo kognitivní náskok před jinými druhy. Nejnovější studie však upozorňuje na to, že zřejmě i cukry sehrály v tomto procesu významnou roli… Během 4 milionů let lidské evoluce se náš mozek zvětšil z přibližně […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz