Řeknete si – lidé museli být dost zoufalí, když se rozhodli jíst trávu. Zvlášť, když se nyní začíná ukazovat, že cesta od obyčejných, nepříliš plodných klasů divokých travin k těm, které se již dobře vyplatí pěstovat, byla zjevně mnohem delší, než jsme si dříve mysleli. 
Zemědělství začalo na Blízkém východě v období kolem 10 000 let před Kristem a z této oblasti se poměrně rychle rozšířilo na sever, až se nakonec dostalo do Evropy. Toto je tradiční představa o původu pěstování plodin, kterou známe všichni ze školy z hodin dějepisu. Vědci však pomalu shromažďovali řadu důkazů, které tuto jednoduchou představu zpochybňují. Tyto důkazy pocházejí jak z oblasti archeologie, tak z oblasti genetiky a společně svědčí proti teorii „pozdního příchodu zemědělství“. Tým pod vedením Dr. Robina Allabyho z univerzity v britském Warwicku vytvořil v nedávné době matematický model fixace genů v populaci, který dokáže vysvětlení těchto důkazů propojit. Počátky pěstování obilí kladou vědci z Allabyho týmu hluboko před období nazývané „mladší dryas“, tedy poslední velké ochlazení planety, které trvalo 12 800 – 11 500 před Kristem. Na základě nového modelu vědci odhadují, že původ domestikace některých základníh zemědělských plodin, jako je pšenice nebo ječměn, je třeba hledat zhruba o 10 000 let dříve.
