Genetici už si dnes vědí rady s klonováním mnoha různých druhů. Přímo vyrobit přesnou kopii hotového hamburgeru zatím sice neumějí, ale na mase z klonovaného zvířete už si dnes běžně pochutnat můžete.
Aktivisté za dodržování práv spotřebitelů i zvířat jsou v plné pohotovosti. Zemědělci a potravinářské koncerny se zákazníků neptají a drze si chrlí na trh maso klonovaných zvířat, aniž by o tom komukoli řekli. Výrobky nejsou řádně označené a mohou přinášet zdravotní rizika. Tak alespoň situaci vidí odpůrci masa z klonovaných zvířat.
Nedávno se dobytčí aukce poblíž britského Bristolu stala středem zájmu bulvárních novinářů. K takové situaci nedochází příliš často. Přeci jen poklidně přežvykující dobytčata pikantními aférami ze soukromého života nešokují každý den. „Kráva stvořená ve Frankensteinově laboratoři,“ popisuje jistý místí plátek skutečnost, kdy se do aukce dostal naklonovaný skot. Epizoda se stala jednou z rozbušek, které odstartovaly válku mezi klonujícími zemědělci a protiklonařsky naladěnou veřejností.
1000 stránek dráždí aktivisty
Na začátku letošního roku se Američané oficiálně rozhodli, že klonované potraviny nejsou zdraví nijak nebezpečné. Úřad pro potraviny a léčiva tehdy vydal zprávu o téměř 1000 stránkách, ve které byly rozebrány závěry ze šestiletého výzkumu. Veškeré výsledky svědčí o tom, že potraviny z klonovaných zvířat se nijak neliší od běžných produktů a není tedy třeba se obávat zdravotních rizik. „Představy o nebezpečnosti potravin z klonovaných zvířat jsou pouhými, ničím nepodloženými domněnkami,“ říká k tomu Stephen Sundlof z amerického Úřadu pro potraviny a léčiva.
Jenže tímto razantním krokem, otevírajícím široké pole působnosti modernímu zemědělství, nadmíru podráždil všechny ctitele starého pořádku. Začaly se objevovat studie s odlišnými výsledky i poukazování na to, jak je v současné době chov klonovaných zvířat nehumánní.
Neomezený počet potomků
Proč vlastně chtějí zemědělci klonovat? Vzhledem k tomu, že technika klonování má stále ještě do dokonalosti daleko a nevyužívá se nijak masově, není zrovna nejlevnějším způsobem pořízení hospodářského zvířete. Zatímco kráva zrozená z tradičního dostaveníčka vajíčka se spermií přijde farmáře na 1000 euro, její naklonovaná stájová kolegyně by stála kolem 10 000 euro. Chtít po takto drahém dobytku maso nebo mléko by bylo finančně značně nevýhodné.
Klonování se proto využívá ke zcela jinému účelu. Vyšlechtit dobrého býka, jehož potomci budou přeborníky v produkci mléka nebo přírůstku jemného svíčkové, stojí mnoho času i peněž. A aby se narodil opravdový šampión, je k tomu zapotřebí i notná dávka štěstí. Nikdo totiž dopředu přesně neví, jak příroda tisícovky genů v novém jedinci vlastně namíchá.
Když už se takový klenot narodí, je škoda o něj přijít po pár letech dospělého života, kdy je schopen poskytovat sperma. Prodloužit mu život věda zatím nedokáže. Pokud ale vytvoří jeho věrné kopie, mohou se telata nerozpoznatelná od jeho vlastních ratolestí rodit jak na běžícím pásu neomezeně dlouhou dobu.
Zasloužilí otcové přes kopírák
Ačkoli se na první pohled může zdát, že se klonování finálního spotřebitele vlastně vůbec nedotkne, není to tak úplně pravda. Díky možnosti výroby věrných kopií se na trhu může rychleji objevit dobytek odolný například k nemoci šílených krav nebo zvířata s menším obsahem cholesterolu a vyšším obsahem užitečných mastných kyselin v mase a mléce. Zajímavou novinkou je i prase, které produkuje hnůj s menším obsahem fosforu. Díky tomu může v chovech prasat výrazně snížit ekologickou zátěž.
I přesto, že klonovaná zvířata nejsou primárně chována jako užitková, se jejich maso a mléko dostává na trh. A to je trnem v oku všech zastánců tradičních potravin. Podle výsledků jejich studií, klonované potraviny obsahují rozdílné množství určitých složek, například mastných kyselin a některých stopových prvků. Protiklonovací organizace přiznávají, že tyto odchylky nepředstavují žádné zdravotní riziko, nicméně poukazují tím na existenci rozdílů a požadují důkladnější testování.
Klonovaná hora jídla pro Američany
Zastánci klonování kontrují tím, že rozdílné výsledky vyplývají z různých podmínek chovů a stáří testovaných zvířat. „Nikdo zatím ani neformuloval hypotézu o tom, jakým způsobem by těla klonovaných zvířat měla fungovat jinak než běžní obyvatelé stájí a pastvin,“ krčí rameny Sundlof. „Není žádný důvod, proč by jejich produkty měly být odlišné.“
Tento názor podporují i výsledky několik let trvající poklidné konzumace potravin z klonovaných zvířat. V USA se v 80. a 90. letech narodilo mnoho telat po přenosu jader z buněk embrya do vajíčka. Většina jich skončila na talíři Američanů. Za Atlantikem se spořádalo 300 tun takového masa a dva miliony litrů mléka. Žádné odchylky nikdo nikdy nepozoroval. Ani na potravinách, ani na konzumentech.
Odpůrci se přesto dožadují toho, aby produkty z klonovaných zvířat byly řádně označeny. Jenže hned tady se objevuje vážný problém. Klonované potraviny nelze žádným způsobem od neklonovaných rozpoznat. Není tedy možné provádět kontrolu takového značení.
Neposlušné embryo
Nejsilnějším argumentem pro zákaz komerčního klonování je skutečnost, že zvířata při klonování trpí zbytečnými zdravotními problémy. Jen pět procent naklonovaných plodů se dožije porodu. 20 % narozených mláďat nepřežije prvních 24 hodin. Dalších 15 % uhyne ještě před odstavem. Zvířata často trpí deformací končetin a vnitřních orgánů, mívají také nefunkční imunitní systém.
Biologové zatím přesně nevědí, kde je problém. Hlavním kandidátem na původce všech potíží je nedokonalý „restart“ genetických plánů po vložení do vajíčka. Dospělá buňka nikdy nepotřebuje všechny poznámky v těchto plánech a využívá jen jejich malou část. A to ještě svým vlastním osvědčeným způsobem. Aby se z ní stala zárodečná buňka, ze které se postaví celé tělo, musí na svou specializaci zcela zapomenout. Jádro po vložení do vajíčka zcela vymaže instrukce, podle kterých se až doposud orientovalo v genetických plánech, a začne znovu od nuly. Může se přitom stát, že si v některých případech neporozumí se signály z vajíčka, a někde něco zapomene. Chyby také mohou být důsledky poškození DNA. Ta se vzhledem k odstavení některých částí v původní buňce neprojeví. Po „restartu“ ve vajíčku ale může znamenat katastrofu. Žádný div, že pak někde chybí noha, jinde přebývá kus jater. Podobná poškození má plných 50 % klonovaných telat. Zdeformované nebo příliš velké plody přitom přinášejí problémy i matkám při porodu. Samice s transplantovanými klony také častěji trpí potraty.
Hamburgrové pirátství
V současné době se vinou nedokonalosti klonovacích technik po světě potuluje jen velmi málo klonů. V roce 2007 to bylo 4000 kusů skotu a 1500 prasat. Z toho přímo evropskou příslušností se mohlo pochlubit pouze 120 krav a několik prasat. Na talíř se nám tedy dostanou jen stěží.
S rozvojem klonovacích technik se však můžeme dočkat podobného scénáře jako u zvířat narozených po umělém oplodnění. To v některých odvětvích zcela vytlačilo přirozenou plemenitbu a například v chovu mléčného skotu se jeho podíl pohybuje kolem 95 %. Zemědělci se tak jednoho dne mohou dočkat problému, který jsme zatím znali z úplně jiné oblasti.
Rozmůže se klonovací pirátství? Není daleko doba, kdy z obyčejné buňky srsti nebo šupinek kůže v každé biologické laboratoři vytvoří embryo, ze kterého se po pár měsících narodí šampión za stovky tisíc dolarů. Stačí se na výstavě dobytka nenápadně otřít o nějakou čtyřnohou legendu a pak si nechat „postavit“ jeho věrnou kopii. Nelegální kopírování by se tak mohlo stát noční můrou nejen pro hudební, filmový a počítačový průmysl, ale i pro chovatele dobytka.
Klonované steaky u právníka
*V USA se mohou volně prodávat potraviny z klonovaných prasat, hovězího dobytka a koz. Stejně tak i jejich mláďat. Další druhy zatím nejsou povoleny, protože chybí dostatek testů.
*V Evropě zatím neexistuje zákon regulující prodej potraviny z klonů. Podle vyjádření Evropského úřadu pro bezpečnost potravin jsou klonované produkty bezpečné.
*V Kanadě je prodej veškerých potravin z klonovaných zvířat zakázán.
*V Austrálii, na Novém Zélandu a ve Velké Británii neexistují žádná pravidla regulující prodej klonovaných potravin.
Nejslavnější ovce světa a kopie domácích mazlíčků pro boháče
1990 – Americký profesor Andrew French jako první na větě provádí přenos jádra dospělé tělní buňky do vajíčka.
1996 – Ve Skotsku se narodil první klon savce připravený přenosem jádra z buňky dospělého jedince do vajíčka. Jednalo se o ovci Dolly. Jelikož ovčák, který byl u jejího narození, věděl o tom, že vznikla z jádra buňky mléčné žlázy, vybavil si country zpěvačku Dolly Partonovou. s nepřehlédnutelným poprsím. O jménu bylo rozhodnuto okamžitě.
1997 – Amerika se bojí klonů. V platnost vstupuje zákaz financování výzkumu klonování člověka ze státních zdrojů.
2005 – Klonů už se bojí celá západní civilizace. Deklarace OSN zakazuje jakékoli formy klonování člověka.
Listopad 2007 – Po mnoha letech nezdarů se dvěma japonským a americkým firmám nezávisle na sobě konečně podařilo naklonovat primáty, konkrétně makaky. Zatím se je ale daří udržet při životě pouze do stádia několikabuněčného embrya.
Leden 2008 – Americký profesor Anderw French (ten, který jako první přenesl jádro tělní buňky do vajíčka) jako první na světě vytváří lidské embryo klonováním. Před ním to už sice tvrdilo několik výtečníků s nečestnými úmysly, tentokrát se však pravděpodobně o podvod nejedná.
Duben 2008 – Americké myši se staly prvními tvory na naší planetě, které okusily výhody léčebného klonování. Kmenové buňky připravené z buněčných jader z tkání na ocase vyspravily pochroumaný mozek a vyléčily tak poruchu podobnou lidské Parkinsonově chorobě.
Květen 2008 – Z klonování se stává těžký byznys. V USA se draží místa v pořadníku na naklonování domácího mazlíčka. Ceny se pohybují ve statisících dolarech.
Klonovací podvodníci
26. 12. 2002 – Firma Clonaid prohlašuje, že se její zásluhou narodilo první klonované dítě. Odborníci se takovému tvrzení smějí a chtějí nějaký důkaz. Dodnes nikdo nic ani vzdáleně připomínajícího přesvědčivé záznamy neviděl. Ukázalo se, že firma je ve spojení s náboženskou sektou realiánů, která věří v mimozemský původ člověka. Vše se dělo pouze ve snaze sektu zviditelnit. A také trochu přivydělat, Clonaid nabízel klonování dalším ženám za „nepatrný“ manipualční poplatek 200 000 dolarů (v té době kolem pěti milionů korun).
20. 5. 2003 – Řecký lékař Panayiotis Zavos oznamuje, že vytvořil lidský klon. Prohlašuje to i o rok později o několika dětech narozených po jeho zásahu. Ani v jednom případě se neobtěžoval s přesvědčivou dokumentací.
Březen 2004 – Korejský genetik Woo-suk Hwang tvrdí, že jako první na světě připravil lidské embryo přenosem jádra z dospělé tělní buňky do vajíčka. Postupně přidává další úspěchy v podobě vytvoření linií embryonálních buněk a zdokonalovaní metody klonování. Celý svět mu tu věří téměř dva roky. Na konci roku 2005 bublina praskne. Vše kolem klonování člověka si kompletně vymyslel.
