Řeka Zambezi se na hranicích mezi jihoafrickými státy Zambie a Zimbabwe najednou propadá do 140metrové hloubky, na dno úzkého kaňonu. Její impozantní šířka 1700 metrů se v jeden okamžik srazí na pouhých 130 m. Z poklidného veletoku se stává zuřící živel, nekompromisně spoutaný strmými stěnami rokle. To jsou Viktoriiny vodopády.

Civilizovaný svět neměl o existenci největších afrických vodopádů ponětí až do roku 1855, kdy je objevil britský cestovatel David Livingstone. Pojmenoval je na počest své královny Viktorie. O dvacet let později je prozkoumal i český cestovatel Emil Holub, který o nich roku 1879 sepsal první samostatnou publikaci (Victoria Falls – a few pages from a diary of Emil Holub, M. D.) a sestavil i jejich první mapu.

V současnosti jsou vodopády zahrnuty do světového kulturního a přírodního dědictví pod záštitou UNESCO. Přírodní unikát je hojně navštěvovanou turistickou atrakcí, která kromě nádherné podívané nabízí i pořádnou dávku adrenalinu. Člověk se může například vrhnout z mostu nad roklí pod vodopádem na 110 metrů dlouhém gumovém laně. Členitý kaňon s rozbouřenou vodu poskytuje jednu z nejdivočejších tratí pro rafting na světě. Ale ani svezení po klidné řece před hranou vodopádu není úplně bez rizik. Zambezi se tu totiž hemží nebezpečnými hrochy a krokodýly.
3 nejvyšší vodopády světa
Absolutním výškovým rekordmanem mezi vodopády je Salto Ángel ve venezuelském národním parku Canaima. Voda tu padá z výšky 979 metrů z vrcholu Ďáblovy hory. Jméno získal po svém objeviteli, americkém hledači zlata a diamantů Jimmym Angelovi.
Druhou příčku obsadil s 948 metry jihoafrický Tugela, který se nachází na stejnojmenné řece pramenící v Ďábelských horách.
Na třetím místě figuruje norský Ramnefjellsfossen s 818 metry. Jako jeden z mála v této severské zemi nepohání vodní elektrárnu. Důvod je jednoduchý – nemá na to dostatek vody.