A mám tě, broučku!

Nedočkavý mravenec hbitě doběhne na kulatý okraj listu stočeného do nálevky. Včera si tu při plném pohodlí a bez jakéhokoli nebezpečí nabral jídla, co hrdlo ráčilo. Něco se však stalo. Ještě ani nestačí zpomalit, uklouzne mu noha, a už se veze.

Zastaví se až v pekelně pálivém koktejlu u dna. Na poslední koupel svého života.Nedočkavý mravenec hbitě doběhne na kulatý okraj listu stočeného do nálevky. Včera si tu při plném pohodlí a bez jakéhokoli nebezpečí nabral jídla, co hrdlo ráčilo. Něco se však stalo. Ještě ani nestačí zpomalit, uklouzne mu noha, a už se veze. Zastaví se až v pekelně pálivém koktejlu u dna. Na poslední koupel svého života.

„Okraj neklouže, malé druhy hmyzu se po něm mohou procházet, jak se jim zlíbí,“ popisuje jedna z nedávných studií pastí masožravých rostlin situaci u okraje nálevky. A rozhodně nebyla s takovým názorem sama.

Ještě letos v létě. Kdyby utopení a natrávení mravenci mohli mluvit, asi by hlasitě protestovali.

Nejnovější výzkum britských botaniků totiž odhalil, že všechno je jinak. Proradná masožravka se za sucha tváří jako neviňátko. Důvěřivý hmyz ji pak považuje za neškodnou a bezstarostně využívá okraj pasti k procházkám.

Přesně to se nenasytné kytce hodí. Stačí totiž, aby na ni spadlo pár dešťových kapek, a změní se k nepoznání.

Záhadné porušování pravidelLáčkovky (skupina masožravých rostlin, které lapají hmyz do důmyslných vysokých nádob) jsou známé tím, že mají hladké stěny, na kterých si neškrtnou ani ti největší mistři v profesionálním lezení.

Hmyz je na zdolávání kluzkých příkrých stěn vybaven háčky, přísavkami i lepivými výměšky. Masožravé rostliny jsou však na ně však dokonale připravené a protiskluzovým hmyzím chodidlům podstrkují drolivý vosk.

Co je mouše platné, že se chytí a nepustí, když se jí stěna sype pod nohama?Jenže celá tahle úžasná technologie má jeden zádrhel. Z nějakého důvodu ji nevyužívají všechny láčkovky. „Bezvoskové“ druhy jsou přitom při lovu hmyzu stejně úspěšné jako ty voskové.

Jak je tohle možné? Vědcům bylo divné také to, že někdy hmyz ani do kontaktu se stěnou nepřijde a volným pádem si zamíří rovnou do smrtícího roztoku ve spodní části nálevky. Brali si tedy masožravky do laboratoře a předhazovali jim mravence.

Nepřišli na nic, protože tak činili pod střechou a za sucha.

Nemotorní mravenciTak dlouho botanikům návyky tajemných rostlin ležely v žaludku, až se vydali na pozorování do jejich přirozeného prostředí. Do deštného pralesa v jihovýchodní Asii, ve kterém našlo svůj domov přes 90 % všech známých druhů láčkovek.

Dlouho se nic nedělo, pak jednou za vlhkého dne přišel mravenec a uklouzl. A za ním hned další a ještě jeden podobně nešikovný kaskadér. Masožravá květina měla bohatou hostinu, polapila trojnásobek kořisti než obvykle.

Něco tady nehrálo. Mravenci jsou přece známí tím, že si poradí s veškerými nástrahami masožravých pastí a dokonce je chodí bezostyšně vykrádat. Botanikové začali přemýšlet o nějaké formě chemického útoku.

Pečlivě tedy prozkoumali povrch okraje nálevky a nechtěli věřit svým očím.

Masožravý akvaplánVětšina částí rostlin se vyznačuje tím, že mají své součástky striktně nesmáčivé. Kapky vody se po nich skutálí jako hrách po stěně. Zakulacený okraj láčky se ale chová přesně opačně.

Každou kapičku vody dokáže dokonale rozprostřít a vytvořit na povrchu jemný film. Nejnovější výzkum ukazuje, že za to může jemné vroubkování povrchu. Mikroskopické kanálky rozvedou vodu do velké plochy podobně jako zavlažovací systém.

Rozeběhnutý mravenec se pak ani nenaděje a na tenké vrstvičce vody předvádí dokonalý akvaplaning. Ubrzdit se to nedá žádným způsobem. Výzkumníci z Cambridgeské univerzity ve Velké Británii usuzují, že „vodní“ způsob lovu je základní variantou, jelikož se vyskytuje u všech druhů masožravek.

Drolivý vosk si vymyslely jen některé láčkovky jako pojistku pro špatné časy za suchého období.Nepravidelné fungování mokrých pastí má ještě jednu výhodu. Hmyz se cítí v bezpečí a vůbec si nedává pozor.

Nedokáže si srovnat v hlavě, že ta za běžných okolností neškodná květina se najednou promění ve smrtící past. Láčkovka tak může dokonale využít momentu překvapení.

Jak utopit hmyzUž dříve vědci láčkovky podezírali z toho, že broučky topí nějakým zvlášť sofistikovaným způsobem, konkrétně měli v podezření elastická vlákna. A trefili se do černého. Poslední výzkum rostlinných fyziologů z francouzské Montpellierské univerzity se zakládal na tom, že zkoumal vliv tekutiny z láčky na tělo hmyzu.

Francouzi do ní nejprve namáčeli mrtvá tělíčka, ale těch se voda nijak zvlášť netkla. Ven je vytahovali téměř suchá. Pak to ale zkusili se živým, silně kopavým a vrtivým mravencem a vše najednou bylo jinak.

Za pomoci filmování pod mikroskopem a několika chemických reakcí pak přišli na to, že kapalina obsahuje vlákna velmi dlouhých polymerů. Jak se hmyz snaží dostat z vody, tahá za vlákna a polymer se deformuje, vytváří pnutí a neopatrný hmyz pomalu svazuje.

Čím více kope, tím rychleji se zamotá do pružných vláken a podepíše si ortel smrti.

Autor: Petra Mondscheinová
Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

„Fujtajblík“ již nebude kráčet po mořském dně

„Fujtajblík“ již nebude kráčet po...

Na dně moří a oceánů žijí skutečně prazvláštní tvorové, řadí se mezi ně...
Léto roku 2020 bylo pro severní polokouli nejteplejší od počátku měření

Léto roku 2020 bylo pro severní...

Zatímco v našich končinách vládlo celkem příjemné léto bez šílených...
Byl megalodon skutečně mega?

Byl megalodon skutečně mega?

Obří megalodon (Carcharocles megalodon) je živočich, který svou velikostí...
Znečištěná voda v oceánech rozpouští žraloky zaživa

Znečištěná voda v oceánech...

Vědecký tým z University of Cagliari nedávno odhalit další smutný důsledek působení...
Šípové žáby opět v Praze

Šípové žáby opět v Praze

Návštěvníci Zoo Praha teď mají jedinečnou příležitost prohlédnout si hned...
Zdravá půda pro další generace

Zdravá půda pro další generace

Již v úterý 18. srpna dorazí vědci z Biologického centra AV ČR ve své...
Čeští vědci zachraňují africkou divočinu

Čeští vědci zachraňují africkou...

Tým českých vědců pod vedením zoologů Arthura Sniegona a Tomáše...
Poznejte život netopýrů zblízka

Poznejte život netopýrů zblízka

Mezinárodní noc pro netopýry proběhne letos již po čtyřiadvacáté. Tradiční...
Charakter rašelinišť se mění 

Charakter rašelinišť se mění 

V současnosti pokrývají rašeliniště zhruba 3 % zemského povrchu. Také obsahují nejméně...
Skrytá stránka černobylských hub: Budou nás chránit před kosmických zářením?

Skrytá stránka černobylských hub: Budou...

Houby rostoucí kousek od nechvalně proslulé jaderné elektrárny Černobyl možná...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Hitlerův synovec sloužil u amerického námořnictva. Strýce nesnášel

Hitlerův synovec sloužil u amerického...

Alois Hitler mladší (1882–1956), nevlastní bratr Adolfa...
Anna Fingerhutová zvládne vést pivovar i výrobnu lihovin

Anna Fingerhutová zvládne vést...

„Je houževnatá, vytrvalá a přísná,“ tak hodnotí povahu Anny Fingehutové její...
Pacientům s těžkou plicní nemocí už nikdo léčbu nevysadí

Pacientům s těžkou plicní nemocí už...

Desítky pacientů s idiopatickou plicní fibrózou (IPF) se dočkaly...
Čeští panovníci až do 13. století většinou neuměli číst ani psát

Čeští panovníci až do 13. století...

Vzdělání ve středověku zdaleka nepatří k samozřejmostem. Negramotnost nebyla vůbec...
Youtubeři: Kdo z nich vlastní nejluxusnější dům?

Youtubeři: Kdo z nich vlastní...

13 ložnic, 10 koupelen a garáž pro deset aut. I tak může...
Podnikatelka Estera Hebenstreitová se o svoje dědictví doslova poprala

Podnikatelka Estera Hebenstreitová...

Estera cítí vůni pepře smísenou se zázvorem a hřebíčkem. Připomíná jí...
Ludmila Sedlčanská mladší díky svojí vytrvalosti tiskne pro císaře

Ludmila Sedlčanská mladší díky...

Rodinnou tiskařskou dílnu Sedlčanských zakládá v Praze 1582 Daniel Sedlčanský...
Výzkum skleníkového efektu není žádnou novinkou. Začal už v 19. století

Výzkum skleníkového efektu není...

Počátky výzkumu skleníkového efektu se datují do 50. let 19. století. Anglický...
Zvonařka Alžběta z Volfenburku zvládla i mužské řemeslo

Zvonařka Alžběta z Volfenburku...

Muž poklepe na nedávno odlitý zvon. Uznale pokývne hlavou. Je si jist, že...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.