A mám tě, broučku!

Nedočkavý mravenec hbitě doběhne na kulatý okraj listu stočeného do nálevky. Včera si tu při plném pohodlí a bez jakéhokoli nebezpečí nabral jídla, co hrdlo ráčilo. Něco se však stalo. Ještě ani nestačí zpomalit, uklouzne mu noha, a už se veze. Zastaví se až v pekelně pálivém koktejlu u dna. Na poslední koupel svého života.Nedočkavý mravenec hbitě doběhne na kulatý okraj listu stočeného do nálevky. Včera si tu při plném pohodlí a bez jakéhokoli nebezpečí nabral jídla, co hrdlo ráčilo. Něco se však stalo. Ještě ani nestačí zpomalit, uklouzne mu noha, a už se veze. Zastaví se až v pekelně pálivém koktejlu u dna. Na poslední koupel svého života.

„Okraj neklouže, malé druhy hmyzu se po něm mohou procházet, jak se jim zlíbí,“ popisuje jedna z nedávných studií pastí masožravých rostlin situaci u okraje nálevky. A rozhodně nebyla s takovým názorem sama. Ještě letos v létě.  Kdyby utopení a natrávení mravenci mohli mluvit, asi by hlasitě protestovali.

Nejnovější výzkum britských botaniků totiž odhalil, že všechno je jinak. Proradná masožravka se za sucha tváří jako neviňátko. Důvěřivý hmyz ji pak považuje za neškodnou a bezstarostně využívá okraj pasti k procházkám. Přesně to se nenasytné kytce hodí. Stačí totiž, aby na ni spadlo pár dešťových kapek, a změní se k nepoznání.

Záhadné porušování pravidel
Láčkovky (skupina masožravých rostlin, které lapají hmyz do důmyslných vysokých nádob) jsou známé tím, že mají hladké stěny, na kterých si neškrtnou ani ti největší mistři v profesionálním lezení. Hmyz je na zdolávání kluzkých příkrých stěn vybaven háčky, přísavkami i lepivými výměšky. Masožravé rostliny jsou však na ně však dokonale připravené a protiskluzovým hmyzím chodidlům podstrkují drolivý vosk. Co je mouše platné, že se chytí a nepustí, když se jí stěna sype pod nohama?
Jenže celá tahle úžasná technologie má jeden zádrhel. Z nějakého důvodu ji nevyužívají všechny láčkovky. „Bezvoskové“ druhy jsou přitom při lovu hmyzu stejně úspěšné jako ty voskové. Jak je tohle možné? Vědcům bylo divné také to, že někdy hmyz ani do kontaktu se stěnou nepřijde a volným pádem si zamíří rovnou do smrtícího roztoku ve spodní části nálevky. Brali si tedy masožravky do laboratoře a předhazovali jim mravence. Nepřišli na nic, protože tak činili pod střechou a za sucha.

Nemotorní mravenci
Tak dlouho botanikům návyky tajemných rostlin ležely v žaludku, až se vydali na pozorování do jejich přirozeného prostředí. Do deštného pralesa v jihovýchodní Asii, ve kterém našlo svůj domov přes 90 % všech známých druhů láčkovek.
Dlouho se nic nedělo, pak jednou za vlhkého dne přišel mravenec a uklouzl. A za ním hned další a ještě jeden podobně nešikovný kaskadér. Masožravá květina měla bohatou hostinu, polapila trojnásobek kořisti než obvykle. Něco tady nehrálo. Mravenci jsou přece známí tím, že si poradí s veškerými nástrahami masožravých pastí a dokonce je chodí bezostyšně vykrádat. Botanikové začali přemýšlet o nějaké formě chemického útoku. Pečlivě tedy prozkoumali povrch okraje nálevky a nechtěli věřit svým očím.

Masožravý akvaplán
Většina částí rostlin se vyznačuje tím, že mají své součástky striktně nesmáčivé. Kapky vody se po nich skutálí jako hrách po stěně. Zakulacený okraj láčky se ale chová přesně opačně. Každou kapičku vody dokáže dokonale rozprostřít a vytvořit na povrchu jemný film. Nejnovější výzkum ukazuje, že za to může jemné vroubkování povrchu. Mikroskopické kanálky rozvedou vodu do velké plochy podobně jako zavlažovací systém. Rozeběhnutý mravenec se pak ani nenaděje a na tenké vrstvičce vody předvádí dokonalý akvaplaning. Ubrzdit se to nedá žádným způsobem. Výzkumníci z Cambridgeské univerzity ve Velké Británii usuzují, že „vodní“ způsob lovu je základní variantou, jelikož se vyskytuje u všech druhů masožravek. Drolivý vosk si vymyslely jen některé láčkovky jako pojistku pro špatné časy za suchého období.
Nepravidelné fungování mokrých pastí má ještě jednu výhodu. Hmyz se cítí v bezpečí a vůbec si nedává pozor. Nedokáže si srovnat v hlavě, že ta za běžných okolností neškodná květina se najednou promění ve smrtící past. Láčkovka tak může dokonale využít momentu překvapení.

Jak utopit hmyz
Už dříve vědci láčkovky podezírali z toho, že broučky topí nějakým zvlášť sofistikovaným způsobem, konkrétně měli v podezření elastická vlákna. A trefili se do černého. Poslední výzkum rostlinných fyziologů z francouzské Montpellierské univerzity se zakládal na tom, že zkoumal vliv tekutiny z láčky na tělo hmyzu. Francouzi do ní nejprve namáčeli mrtvá tělíčka, ale těch se voda nijak zvlášť netkla. Ven je vytahovali téměř suchá. Pak to ale zkusili se živým, silně kopavým a vrtivým mravencem a vše najednou bylo jinak. Za pomoci filmování pod mikroskopem a několika chemických reakcí pak přišli na to, že kapalina obsahuje vlákna velmi dlouhých polymerů. Jak se hmyz snaží dostat z vody, tahá za vlákna a polymer se deformuje, vytváří pnutí a neopatrný hmyz pomalu svazuje. Čím více kope, tím rychleji se zamotá do pružných vláken a podepíše si ortel smrti.

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Záchranná stanice ARCHA přijala v roce 2019 rekordních 1575 zvířat

Záchranná stanice ARCHA přijala v...

Zoologická zahrada Liberec není jenom zoo, ale spadá pod ní kromě Střediska...
Po jeho kousnutí doslova uhnívá kůže

Po jeho kousnutí doslova uhnívá...

Jestli trpíte arachnofobií, tak tohle rozhodně není nic pro vás. Ve...
Vyhynutí hrozí až třetině druhů afrických rostlin

Vyhynutí hrozí až třetině druhů...

Podle odborníků je nezvratitelným faktem, že přibližně 7 tisícům druhů...
Profesor Lukeš: Parazité jsou geniální a děti občas mohou mít průjmy

Profesor Lukeš: Parazité jsou...

Měl v sobě tři třímetrové tasemnice. Protože to chtěl zkusit. Nechal se...
Díky Čechům je možné sledovat žraloky

Díky Čechům je možné sledovat...

Novou verzi systému na sledování žraloků pro americkou neziskovou organizaci...
Postřik proti jmelí je z Brna

Postřik proti jmelí je z Brna

Jmelí bílé (Viscum album) je obzvláště ve vánočním čase velice oblíbené,...
Ďáblové v Praze

Ďáblové v Praze

Z Tasmánie dorazili do Pražské zoo ohrožení ďáblové medvědovití (Sarcophilus...
Zachrání lnička Česko?

Zachrání lnička Česko?

Vědcům z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo prozkoumat genom...
FrogPhone je nové zařízení pro monitorování žabích populací

FrogPhone je nové zařízení pro...

Pro svou vysokou zranitelnost představují žáby výborný indikátor zdraví ekosystémů. Ke...
Vystresované rostliny vydávají zvuky. My je však neslyšíme…

Vystresované rostliny vydávají...

Na serveru bioRxiv se před několika dny objevila zajímavá vědecká studie, která tvrdí, že...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Nová metoda měření alkoholu v těle

Nová metoda měření alkoholu v těle

Český biochemik Jan Halámek působící jako profesor na University of Albany ve...
Požár na řece Cuyahoga: Malý katalyzátor velkých změn

Požár na řece Cuyahoga: Malý...

Vodní tok, vinoucí se průmyslovým Clevelandem po desetiletí...
7 dýmajících vulkánů, které stojí za návštěvu!

7 dýmajících vulkánů, které stojí...

Sopky mohou způsobit obrovské katastrofy a ničit vše ve svém okolí....
V Číně jezdí bez strojvůdce

V Číně jezdí bez strojvůdce

Byl představen zbrusu nový rychlovlak dosahující rychlosti až 350 km/h,...
Zlověstné chrliče: Umí trestat každého, kdo podlehne pokušení!

Zlověstné chrliče: Umí trestat...

Jsou symbolem kýče, hrůzy, také ale moci a bohatství. Chrliče. Pompézní...
Jak bezpečně rozpoznat lháře?

Jak bezpečně rozpoznat lháře?

Zřejmě každý z nás v životě někdy zalhal nebo poznal osobu, která mu...
Smrt minutu po minutě: Konec není rychlý

Smrt minutu po minutě: Konec není...

Smrt není rychlá a milosrdná, jak se kdysi věřilo. Jen to tak vypadá při pohledu...
Děsivé léčebné praktiky středověku. Jaké neduhy zaháněl slepičí zadek, usušená ropucha či bobří žlázy?

Děsivé léčebné praktiky středověku. Jaké...

Středověké lékařství ovládala velkou měrou církev. Nemoc byla považována za dar od Boha,...
Jak utrácejí děti miliardářů?

Jak utrácejí děti miliardářů?

Na sociálních sítích můžeme spatřit nespočet mladých lidí, kteří žijí doslova...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.