Velké planiny ve Spojených státech představují místo, kde se povětrnostní podmínky mění ze vteřiny na vteřinu. Každý rok se nad nimi vytváří ideální podmínky pro vznik ničivých přírodních útvarů, jakými jsou větrné smrště a tornáda. Naše malá republika leží ve vnitrozemí, v mírném klimatickém pásu. I přesto se ale rok od roku častěji objevují stále výraznější výkyvy počasí doprovázené vichřicemi, smrštěmi a průtržemi mračen.
Na otázky odpovídá Milan Šálek, člen Českého hydrometeorologického ústavu.
Co to je tornádo a jak vzniká?
Tornádo je vzdušný vír s přibližně svislou osou, který je spojený s bouřkou, dosahuje až k zemskému povrchu a vykazuje takovou rychlost větru, že je schopen působit škody.
Jaký je rozdíl mezi tornádem a trombou?
Pojem tromba zahrnuje i víry, které mohou vypadat jako tornádo, ale nesplňují některá kritéria, např. nedosahují na zemský povrch, popř. jejich dotek není prokázán. Takové víry se pak nazývají též kondenzační nálevkou nebo chobotem, může se pro ně někdy používat i pojem tuba.
Kde se tornádo nejčastěji vyskytuje?
Tornáda se vyskytují v podstatě po celém světě, s výjimkou chladných polárních oblastí, ale nejvíce škodlivých tornád je hlášeno z území USA. Co se týče rozměrů,tak typická šířka pásu škod bývá desítky až stovky metrů, a to jak u nás, tak v USA. Rozdílná je hlavně pravděpodobnost výskytu obřích, extrémně nebezpečných tornád srovnatelných s těmi americkými – ty se u nás prakticky nevyskytují, ale jejich výskyt s opakovací četností jednou za stovky let nemůžeme úplně vyloučit.
Kolik tornád se na území České republiky objeví během jednoho roku?
Je to různé, ale bývá jich několik. Někdy i přes deset.
Jaké nejčastější ostatní atmosférické jevy můžeme pozorovat v České republice?
Mnohé nepříznivé projevy počasí, např. i známé rychlé zimní cyklony, které způsobují rozsáhlé vichřice a škody a které se nevhodně nazývají orkány. Každý ví, že zejména v létě se u nás vyskytují bouře, přičemž i relativně „nevinná“ malá letní bouřka může způsobit třeba nečekané škody bleskem. Naštěstí se u nás neobjevují tropické cyklony, které jsou známější pod názvem hurikány (v Atlantiku) či tajfuny
(v Pacifiku). Ty patří mezi nejnebezpečnější atmosférické jevy vůbec, a to především rozsahem území, které je postiženo silným větrem, extrémními srážkami či bouřlivým přílivem. Ačkoli je rychlost
v nejsilnějších tornádech větší než v hurikánech, zasáhne tornádo ve srovnání s působením hurikánu jen nepatrnou plochu.
Které bouře byly v historii nejničivější?
Mezi největší bouře u nás patří případ z 25. května roku 1872. Uvedeného dne se vyskytly extrémní bouřky, při nichž spadlo na více místech povodí Berounky přes dvě stě milimetrů srážek, což způsobilo katastrofální přívalovou povodeň, při které zahynulo přes tři sta lidí. Zároveň byla pozorována i tornáda. Jednou za několik let se vyskytnou tornáda s velkými ničivými účinky, jako např. tornáda z konce května 2001 v Posázaví, ničivé tornádo z června 2004 v Litovli nebo nedávný katastrofální vír u Chrudimi. Zajímavý byl i případ z května roku 1910, kdy pravděpodobné tornádo urazilo rekordně dlouhou dráhu od Českých Budějovic až ke Karlovým Varům.
Byl jste osobně svědkem nějakého tornáda na našem území?
Zatím ne, a i když jsem jednou viděl jisté náznaky jeho tvorby, za tornádo bych to rozhodně nepovažoval.
Jak často vám lidé hlásí spatření tornáda?
Stále častěji, neboť se zlepšuje dostupnost záznamové techniky a přístupu k internetu a též znalost těchto jevů. Pokud se někde vyskytne nápadné tornádo, dojdou někdy i desítky fotografií.
Jaký je Váš názor na tzv. „lovce tornád“, kteří se snaží dostat k víru co nejblíže? Je to podle Vás nebezpečné i pro profesionály?
Nebezpečné to je, a to i pro profesionály. Touhu vidět tento úžasný jev naprosto chápu, ale člověk si musí dávat velký pozor – ani profesionál nemusí odhadnout budoucí trasu tornáda přesně. Mluvil jsem nedávno i s několika takovými lidmi z USA. Přestože platí za velké odborníky, občas měli problémy se tornádu vyhnout, neboť se začalo vyvíjet proti původním předpokladům.
Máme nějaké podobné nadšence i u nás?
Ano, máme, a jejich počet i schopnosti rostou. Jejich fotografie, videa i jejich znalosti jsou často na velmi vysoké úrovni.
Jak se chovat, když zpozorujeme tornádo nebo podobný atmosférický jev? Většina lidí by ho asi chtěla zdokumentovat…
Nejdůležitější je ale přežít ve zdraví. Pouze v případě, že jste v bezpečí, je vhodné pozorovat, fotografovat, natáčet či si dělat poznámky o času a místě výskytu. Za takové informace jsme vděční. Bližší zájemce odkazujeme na naše stránky na webu Českého hydrometeorologického ústavu (http://www.chmi.cz/torn/)
Co je hlavní náplní Vaší práce pro Český hydrometeorologický ústav? ČHMU věnuje tornádům samostatný oddíl na webových stránkách. Jsou tornáda a podobné jevy i Vaším koníčkem?
Mojí hlavní prací je role vedoucího Regionálního předpovědního pracoviště na pobočce ČHMÚ Brno, ale kromě této „standardní“ náplně ještě vykonávám další odborné činnosti, neboť zastávám názor, že meteorolog by se neměl spokojit jen s nějakou rutinní prací, kterou možná časem může zastat i počítač. Vyvíjím a udržuji operativní odhady atmosférických srážek jako kombinaci radarových odhadů a srážkoměrů, což je tématem i mého doktorského studia. Pokud čas dovolí, věnuji se rád i svému dalšímu odbornému koníčku, a to silným bouřkám a doprovodným jevům, mezi které patří i tornáda. Pouze lituji, že času na tyto odborné činnosti mám stále méně času.
Pro ty, kteří chtějí poznat ničivou sílu přírody z bezpečí domova, vysílá stanice Discovery Channel od 2. července seriál Lovci tornád.Více informací najdete na internetové stránce www.discoverycommunications.com.
