Některé živočišné druhy nás nepřestávají ohromovat svými schopnostmi. Jejich neuvěřitelná paměť v mnohém připomíná mentální dovednosti lidských autistů.
Nenápadný pták ořešník z čeledi krkavcovitých proslul mezi etology svou schopností pamatovat si tisíce úkrytů s uloženými ořechy. Ještě neuvěřitelnější výkony předvádí flétňák australský, který dokáže věrohodně napodobit trylkování jiných ptačích druhů. K osvojení písně mu přitom stačí, aby si ji poslechl jen jednou jedinkrát.
Etoložka (vědkyně, zabývající se chováním člověka a živočichů) Temple Grandinová z Coloradské státní univerzity v USA ve své knize Animale in Translation (Zvířata v překladu) přirovnává podobné zvířecí mistry k lidským autistům. Ti jsou také známí tím, že vynikají v určité úzké oblasti mozkových funkcí, zatímco běžné souvislosti lidských vztahů jsou pro ně neřešitelným problémem.
Levhart v kůži žirafy
Teorii Grandinové si ve své nejnovější studii vzal na mušku italský zoolog Giorgio Vallorigara z Univerzity v italském Trentu: „Autismus je patologický stav, zatímco pozoruhodná paměť některých živočišných druhů je vlastností zdravých zvířat.“ Pokud by Grandinová měla pravdu, musely by se u zvířat vyskytovat podobné poruchy ve funkci pravé hemisféry jako u autistů. Jejich porucha vede k tomu, že se postižený člověk soustředí pouze na detaily a unikají mu celkové souvislosti. „Měli jsme například autistického chlapce, který si pod pojmem žirafa představoval vzorec skvrn na kůži. Za žirafu pak považoval i levharta,“ vysvětluje Vallorigara.
Jak to myslí slepici
Aby prokázal rozdílný způsob používání mozku u zdravých zvířat a lidských autistů, vzal si Vallorigara na pomoc slepici s páskou přes oko. „Zakrývali jsme slepici vždy jedno oko, abychom viděli, jaké budou rozdíly v reakcích na podněty při zpracování informací pouze jednou polovinou mozku. Když viděla jen pravým okem, rozhodovala pouze levou polovinou mozku a naopak,“ vysvětluje Valllorigara. Z výsledku vyplynulo, že slepice podobně jako člověk levou hemisférou sleduje detaily, zatímco pravou využívá k posouzení větších celků.
„Tato část studie tedy ukazuje, že zvířata nejsou podobní autistům, u kterých je pravá polovina mozku potlačena a velkou část vjemů zpracovává pouze levá.“
Rozhodnuto však ještě není ani zdaleka. Jestli má pravdu Grandinová neboVallorigara, by se prokázalo až po mnohem širším záběru testů, zvláště na druzích prokazujících mimořádné paměťové schopnosti. „Oba dva se zatím pohybují na hranici čirých spekulací,“ dodává k tomu Howard Eichemnbaum z Bostonské univerzity v USA.
Autismus: Klíč ke slávě?
Autismus je duševní porucha, která se projevuje poruchami v sociálních interakcích, stereotypními, stále se opakujícími vzorci chování a omezenými schopnostmi komunikace. Na druhou stranu postiženým lidem mnohdy poskytuje neuvěřitelné schopnosti v určitých úzce zaměřených oblastech. Ve více či méně rozvinuté formě se vyskytovala u mnoha slavných osobností. Trpěl jí nejslavnější teoretický fyzik všech dob Albert Einstein, vynálezce žárovky Thomas Alva Edison, hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart, zakladatel slavné automobilové firmy Henry Ford, spisovatel vědecko-fantastické literatury Isaac Asimov nebo filmový režisér Alfréd Hitchcock.
