Genetika od A do Z

Genetika (název odvozen od řeckého genno = plodím, rodím) je velmi dynamická biologická věda zabývající se dědičností, geny a proměnlivostí živých organismů. Sleduje variabilitu, rozdílnost a přenos druhových a dědičných znaků mezi rodiči a potomky i mezi potomky navzájem. Název genetika navrhl William Bateson roku 1906. Genetický kód je v principu univerzální pro všechny živé tvory.Genetika (název odvozen od řeckého genno = plodím, rodím) je velmi dynamická biologická věda zabývající se dědičností, geny a proměnlivostí živých organismů. Sleduje variabilitu, rozdílnost a přenos druhových a dědičných znaků mezi rodiči a potomky i mezi potomky navzájem. Název genetika navrhl William Bateson roku 1906. Genetický kód je v principu univerzální pro všechny živé tvory.

Alela – alternativní varianta určitého genu (viz); nachází se u všech jedinců stejného druhu na stejném místě v genomu (soubor genů).

Buňky – při vývoji každého organismu řídí pomocí své genetické výbavy diferenciaci následných buněčných generací podle místního i časového plánu od embryonálního stadia až do dospělosti. Řídí tedy výstavbu a funkci všech somatických (vztahujících se k tělu) orgánů. Životně důležité je tzv. meiotické dělení buňky s cílem následného plnohodnotného pohlavního spojení mužské a ženské zárodečné buňky. Velkou naději znamenají embryonální kmenové buňky, které se dokážou proměnit na libovolnou tkáň těla, takže by mohly nahrazovat poškozené části.

Členění genetiky  je možné z různých hledisek – podle metod studia a cíle zkoumání, podle objektu výzkumu aj. Mezi podobory patří např. molekulární genetika, cytogenetika, imunogenetika, onkogenetika (nádory aj.), populační genetika, klasická (Mendelovská) genetika, genetika rostlin (bakterií, virů…), evoluční genetika, lékařská (klinická), veterinární. Nejnovějším oborem je prediktivní (předpovědní) genetika, která se snaží s pomocí genetické analýzy předvídat, jaká zdravotní rizika by mohla v budoucnu jedince postihnout, a volí preventivní opatření. (Její komerční využívání však odmítá mj. naše prestižní Společnost lékařské genetiky a Společnost lékařské etiky.)

Dědičnost – přenos znaků a vlastností (včetně chorob) z jedince na jeho potomky. Podstatou jsou geny tvořené deoxyribonukleovou kyselinou – DNA (viz) , která je ve formě chromozomů (viz) uložena v jádře každé buňky (včetně pohlavních – vajíčka, spermie). Po jejich splynutí vzniká nový jedinec, který tak obsahuje polovinu dědičné informace od každého rodiče.

Enzym – bílkovina, která dokáže v malém množství jako katalyzátor výrazně urychlit průběh určité biochemické reakce nebo děje. Každý z mnoha enzymů se specializuje na určitou funkci, která je nezbytná pro správnou činnost určitého orgánu.

Fenotyp – pozorovatelný vzhled (či vlastnost) jedince; je výsledkem dědičných vloh – genotypu (celková genová sestava konkrétního individua včetně alel) a působení prostředí.

Geny (vlohy) – materiální nosiče znaků (viz), základní stavební kameny života. Představují sled několika set až tisíců chemických sloučenin (poměrně jednoduchých), zvaných nukleotidy. Rozeznáváme čtyři typy, spojené do dlouhého řetězce zvaného kyselina deoxyribonukleová – DNA. Důležité je pořadí a kombinace těchto sloučenin. V jejich pořadí je zapsána dědičná informace. Můžeme si ji představit jako informaci obsaženou v psaném textu. Jen místo písmen v „knize života“ máme v DNA nukleotidy.
 DNA je v každé buňce všech živých organismů. Některé části DNA vyšších organismů, např. člověka, ale nenesou informaci. Kupodivu ve skutečnosti u člověka mají smysl jen asi pouhá dvě až tři procenta DNA! To jsou právě geny. Ovlivňují stavbu našich buněk a tkání, řídí látkovou výměnu, odpovídají za náš vzhled a vrozené vlohy. Např. barvu naší pokožky ovlivňuje jen  jediný gen, který se liší jedním (!) písmenem genetického kódu.

Historie –  novodobou nauku o dědičnosti (genech) založil roku  1865 (hlavně díky pokusům s křížením  různobarevného hrachu) opat augustiniánského kláštera v Brně Johann Gregor Mendel. Genetický kód však vědci rozluštili až kolem r. 1960, lidské geny poprvé izolovali v období let 1975–1979.

Chromozomy – stužkovité (vláknité) útvary v buněčném jádře, tvořené komplexem bílkovin a nukleových kyselin (viz). Určitý živočišný druh má většinou určitý počet chromozomů v každé buňce, což se nazývá  karyotyp.  Každý z nás ve svých buňkách obsahuje 23 párů chromozomů; jednu sadu jsme zdědili po matce, druhou po otci. Genetické informace jsou mikroskopicky viditelné v podobě chromozomů, které se tvarově formují v době dělení buňky.

Inženýrství genetické – soubor technik, které slouží k izolaci, modifikaci, rozmnožování a rekombinaci genů z různých organismů. Vzniklo kolem r. 1970 Díky pokrokům v molekulární genetice umožňuje genetikům přenášet geny mezi druhy z různých biologických říší, které by se jinak v přírodě nemohly vůbec navzájem křížit. Příkladem může být přenášení lidských genů na ovce, genetického aparátu ryby do genomu rajčete apod.  (Někteří vědci však poukazují na nebezpečí těchto postupů, mj. možnost laboratorního vytvoření kmenů patogenních virů či bakterií.)

Jádro buněčné – místo, kde jsou uloženy chromozomy (viz) a také jadérko (nucleolus), ve kterém se vytvářejí ribozomy; v nich dochází k proteosyntéze (biosyntéza bílkovin). Na stavbě chromozomů i ribozomálních jednotek a na regulaci genů se podílejí molekuly četných bílkovin.

Klonování – vytváření identických kopií (klonů). Prvním živočichem, který přišel na svět laboratorním klonováním, byla už v roce 1892 mořská ježovka. V úvahách o možném klonování člověka se nyní objevují dva směry: Reprodukční klonování chce vytvořit živého člověka – lidský klon. Druhým směrem je klonování pouze terapeutické v zájmu boje s lidskými chorobami.

Lékařská genetika – zabývá se mj. studiem dědičnosti lidských chorob a možnostmi jejich prevence (s tím souvisí i genetické poradenství).

Mutace – změny v genotypu organismu proti normálu. Velká většina mutací je zcela náhodných, cílená mutageneze se používá téměř výhradně pouze pro vědecké účely. Mutace způsobují genetické choroby či nádorové bujení. Mutace genové se odehrávají na úrovni vlákna DNA. Při mutaci chromozomové se mění struktura či počet chromozomů. Látky, které dokážou způsobit mutace, se nazývají mutageny (např. jako kancerogeny vyvolávají rakovinu). 

Nukleové kyseliny (objevené v roce 1871) jsou nositelkami dědičné informace. Tvoří je řetězce nukleotidů. Vyskytují se ve dvou formách – jako kyselina deoxyribonukleová (DNA, dříve DNK) a kyselina ribonukleová (RNA, kdysi RNK).  DNA tvoří dlouhou makromolekulu o průměru asi dvě miliontiny mm, která se skládá ze dvou šroubovic. Kdybychom toto klubíčko rozvinuli, dostali bychom vlákno dlouhé cca 4 (!) metry. RNA se většinou vyskytuje v menších molekulách ve formě jednoduchých šroubovic.

Onkogen – gen, jehož porucha může způsobit vznik zhoubného bujení. Dosud se podařilo objevit několik onkogenů obsažených v lidských buňkách včetně jejich fyziologických funkcí (hlavně regulace buněčného růstu). Někdy se prezentují jako protoonkogeny.

Projekt zkoumání lidského genomu – jedna z největších událostí dnešní vědy. Genom je souhrnem genů, veškeré dědičné informace buňky nebo jedince. (Někdy se symbolicky nazývá „knihou života“ či „příručkou člověka“.) Lidskou molekulu tvoří řetězec 3,1 miliardy nukleotidů. Geny, které kódují nějakou funkci, jsou tvořeny právě těmi přibližně 100 miliony písmen, které se snaží genetici správně přečíst. Mezinárodní projekt začal v roce 1991 a měl zmapovat všech asi (jak se tehdy soudilo) 100 000 lidských genů. Při rozluštění 95 % lidského genomu v roce  2001 se však ukázalo, že se jejich počet pohybuje kolem pouhých 30 000 genů. (Více  než my má  např. rýže, avšak u genů  naštěstí nezáleží na kvantitě, ale kvalitě!)

Rostliny geneticky modifikované (pozměněné) – vnesením cizorodého genu získávají další výhodné vlastnosti. Odpůrci mj. tvrdí: „Salát se zvýšeným množstvím vitaminu C sice vydrží čerstvý i několik týdnů, ale jen proto, že je do něj přidán gen krysy.“
Pěstování GM rostlin mělo premiéru roku 1983 na polích v USA a Kanadě. Nyní  je  na ploše více jak 100 milionů ha pěstuje přes 19 milionů farmářů z více než 20 zemí (včetně ČR). Z plodin jsou nejrozšířenější sója a kukuřice.

Sekvenování genomu – proces, při kterém odborníci zjistí kompletní sekvenci (pořadí) nukleotidů jaderné molekuly DNA organismu.

Terapie genová – vpravení potřebné genetické informace do buněk za účelem léčebných účinků. Stává se nadějí při léčení některých dědičných chorob (mj. cukrovka, poruchy krevní srážlivosti metabolismu, selhávání jater, slepota aj.).

Umělé zásahy do genomu – ačkoli lidský genom v drtivé většině předčí jakýkoli sebedokonalejší kybernetický systém, v některých případech má určité poruchy, které se projevují mj. dědičnými chorobami (např. karcinom prsu). Dnes lze už mnohé takové chyby opravit – zejména díky genové terapii.

Vegetativní rozmnožování –  typické zejména pro rostliny. Jde o rozdělení mateřského organismu nebo oddělování částí jeho těla, které dávají základ novým samostatným jedincům.

Znak – vlastnost organismů nebo buněk. Dělí se na znaky morfologické (tvar a rozměr těla i jeho jednotlivých orgánů), funkční (vykonávání určitých životních funkcí) a psychické (temperament, inteligence, nadání). Východiskem každého znaku je určitá biochemická reakce, která je podmíněna specifickým enzymem (viz).

Více informací:
J. Gribbin: Pátrání po dvojité šroubovici,Columbus 2006
M. Vokurka, J. Hugo: Praktický slovník medicíny, Maxdorf 2004
J. Petr: Klonování – hrozba, nebo naděje?, Paseka 2003
F. Novotný: Bůh skrytý v genomu, Eugenika 2003
D. Hamer, P. Copeland: Geny a osobnost, Portál 2003
K. Davies: Rozluštěný genom, Paseka 2003
J. D. Watson: Tajemství DNA, ACADEMIA 1995 

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Projekt na záchranu antilop Derbyho: 14 mláďat a 800 proškolených studentů

Projekt na záchranu antilop Derbyho:...

Už několik let je Safari Park Dvůr Králové významně zapojen do aktivit...
Žně kvůli teplu a suchu začaly dříve

Žně kvůli teplu a suchu začaly...

V České republice panuje v posledních týdnech nebývalé teplé počasí. V kombinaci...
Nové výhledy na Prahu? Unikátní rozhledna Doubravka se dnes otevře návštěvníkům

Nové výhledy na Prahu? Unikátní...

Metropole má první veřejně přístupnou rozhlednu od dokončení Žižkovského...
I strnadi mají nářečí.

I strnadi mají nářečí.

Vědci z Univerzity Karlovy, Akademie věd a České společnosti ornitologické právě...
Hroši ve dvorském safari parku si užívají letní teploty

Hroši ve dvorském safari parku si...

Teplé červnové počasí tráví hroši ve dvorském safari parku svou oblíbenou...
Světové hvězdy na výstavě v Safari Parku Dvůr Králové vyzývají k omezení obchodu s ohroženými druhy

Světové hvězdy na výstavě v Safari Parku...

V rámci kampaně OSN s názvem Wild for Life upozorňují na problematiku...
Velká výstava bezobratlých v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty UK

Velká výstava bezobratlých v...

Botanická zahrada PřF UK v Praze ožije v první polovině června nejrůznější “havětí”....
Smrt rukou člověka: Velemlok čínský je na pokraji vyhubení

Smrt rukou člověka: Velemlok...

Velemlok čínský (Andrias davidianus) je největším mlokem na světě, dosahujícím...
Lesní království v jižních Čechách

Lesní království v jižních Čechách

Nejnavštěvovanější turistickou destinací ČR je samozřejmě Praha. Další medailové...
V Mělčanech u Dobrušky se začne stavět protipovodňová ochrana

V Mělčanech u Dobrušky se začne...

I tak by se dal nazvat záměr Povodí Labe, které od roku 2000 usiluje o výstavbu...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Skvosty historie: Nejkrásnější hrady a zámky na světě!

Skvosty historie: Nejkrásnější...

Dýchá z nich kus historie a svou majestátností v nás budí úžas. Hrady a...
Trable Franze Josefa: Vnučku vnutil ženichovi rozkazem

Trable Franze Josefa: Vnučku...

Vídeňský dvůr tančí. Na plese v září 1900 spočine zrak císařovy rozmazlované vnučky...
Fenomén Marvel: Zelenáč Hulk vyráží do akce!

Fenomén Marvel: Zelenáč Hulk...

Superhrtdinské filmy ovládly kina a téměř zcela vytlačily například...
První český cestovatel Oldřich z Pordenone kritizoval kanibaly i pohřební rituály Tibeťanů

První český cestovatel Oldřich z...

První známý Čech – cestovatel, mnich Oldřich, se v létě roku 1327 účastní...
Zapálili Prahu v roce 1689 francouzští žháři?

Zapálili Prahu v roce 1689...

Francouzský král Ludvík XIV. se užírá vzteky. 20. září 1688 do Paříže dorazily...
VIDEO: Co všechno je lidské tělo schopné přežít?

VIDEO: Co všechno je lidské tělo...

Byli jste někdy zvědaví, jak dlouho dokáže člověk vydržet...
„Bože, ono to mluví!“ aneb příběh utrženého sluchátka

„Bože, ono to mluví!“ aneb příběh...

Lze si představit současnou civilizaci bez mobilů? Asi těžko. Telefony mohou...
100 let španělské chřipky: Masová vražedkyně si oběti nevybírala!

100 let španělské chřipky: Masová...

Rok 1918 se nese v duchu prolité krve. Světem už čtvrtý rok cloumá...
Octová dieta: Bizarním prostředkem ke zhubnutí se tráví i lord Byron

Octová dieta: Bizarním prostředkem...

Lžičce jablečného octu před každým jídlem údajně vděčí za své postavy i...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.